Exkluzivně pro Brňana: Předvolební rozhovory

"Doprava, zdravotnictví a školství. To jsou priority obyvatel jižní Moravy," říká stávající hejtman a lídr ANO Bohumil Šimek.

  • Foto

    redakce (REJ)

Před čtyřmi lety vyhrál krajské volby a stal se hejtmanem za vládní hnutí ANO. A letos tento post Bohumil Šimek obhajuje poté, co se stal lídrem kandidátky místo bývalého brněnského primátora Petra Vokřála, který hnutí ANO opustil v souvislosti s kauzou Stoka. Prioritami někdejšího ředitele policejního ředitelství Brno-venkov a poté i ředitele Městské policie v Brně jsou v případě zvolení doprava, zdravotnictví a školství.

Proč jste se rozhodl znovu kandidovat na hejtmana Jihomoravského kraje? Po odchodu Petra Vokřála z hnutí ANO budete post hejtmana obhajovat. Může vám to spíš pomoci nebo uškodit?

Když jsem byl osloven, abych vedl kandidátku ANO jako nestraník v roce 2016, bral jsem to jako výzvu. Protože se mi ve funkci hejtmana dařilo udržet stabilitu v rámci koalice i konstruktivní debatu s opozicí, bylo moje rozhodnutí znovu kandidovat vlastně mnohem snadnější než před čtyřmi lety. Není sice úplně standardní to, co předcházelo mé letošní nominaci na pozici lídra, ale byl jsem připraven ucházet se o hlasy voličů ze čtvrtého místa a budu se o ně rád ucházet i z místa prvního. Nakonec to budou právě voliči, kteří na podzim rozhodnou. A navíc v politice jen málokdy dopředu poznáte, co vám může uškodit a co naopak pomoct. Pozitivní pro mě osobně je zejména to, že v případě úspěchu ve volbách i po nich budu mít možnost dotáhnout některé započaté projekty do konce.

Jak vidíte své šance na zvolení? Nebojíte se, že se může po letošních komunálních volbách opakovat situace z předloňských komunálních voleb v Brně, kdy se ostatní strany spojily proti vítěznému hnutí ANO a poslaly je do opozice?

Otázkami, jaké mám šance na zvolení nebo co když se zopakuje scénář Brna, se záměrně nezabývám. To, co se odehraje v budoucnu, nemohu předvídat, vše záleží na výsledcích a povolebních vyjednáváních. Věřím však, že budeme úspěšní jak ve volbách, tak u jednacího stolu. Mám za sebou čtyři roky práce. O kraji, jeho silných stránkách i slabinách toho vím hodně a mám chuť pokračovat v připravených projektech. Proto chci zkusit znovu vyhrát a opět sestavit stabilní koalici pro další čtyři roky.

Pokud budete zvolen hejtmanem, potažmo zastupitelem Jihomoravského kraje, jaké budete mít priority?

Priority pro občany našeho kraje jsou jednoznačně doprava, zdravotnictví a školství. To tedy automaticky musí být prioritou i pro každého hejtmana. Jihomoravský kraj je jeden z největších regionů s největším počtem kilometrů silnic, nemocnic a domovů pro seniory. Není lehké toto všechno spravovat při současném nastavení rozdělování peněz ze státního rozpočtu. Proto mojí největší prioritou do dalšího období bude spravedlivé rozdělování rozpočtového určení daní pro jednotlivé kraje. Už jsme tuto debatu nastartovali v rámci Asociace krajů ČR a věřím, že v ní budu moci pokračovat.

Jak významné je pro Vás téma boje se suchem? Myslíte si, že byste z pozice hejtmana dokázal více pomoci zemědělcům v našem kraji? Nebo naopak, potřebují vůbec naši zemědělci podporu ze strany hejtmanství?

Mluvit o suchu v letošním velmi „mokrém“ roce se možná někomu může zdát zvláštní, ale sucho je opravdu velký problém. Jeho řešení se navíc skládá z mnoha menších opatření, dále bude nutné začít se dívat na vodu jako na vzácnost, a tak se k ní i chovat. Jihomoravský kraj již několik let systematicky finančně podporuje boj proti suchu a snahu o zadržování vody v krajině dotačním programem a určitě bych trval na tom, aby tomu tak bylo i nadále. Z programu mohou obce čerpat například na projekty revitalizace a výstavby nových malých vodních nádrží a rybníků, tvorbu mokřadů, protierozních opatření nebo na výsadby stromů. Hospodařit s vodou se musí naučit všichni, velké firmy, zemědělci, obce, kraje, ale i každý občan sám za sebe.

Jak by se měl kraj podle Vás vypořádat s ekonomickými dopady koronavirové krize, když se krajům obecně zřejmě nebude dostávat peněz na případné investice a vytvoření nových pracovních míst?

Jsme kraj, který byl v posledních několika letech v dobré kondici. Náš region je v porovnání s ostatními kraji bohatý na kvalitní zaměstnavatele a má velký potenciál dalšího rozvoje. Jsme jedním z mála krajů, který byl v minulých letech schopen udržet své investice a zdravou úroveň kapitálových výdajů. Nicméně koronavirová pandemie samozřejmě výrazně zasáhla do ekonomiky kraje, ale troufám si říct, že i díky dobrému hospodaření s financemi a maximálnímu využití investičních dotací jsme měli dostatečnou finanční rezervu pro lepší zvládání této situace. Přesto chceme udržet rozběhnuté i plánované investice zejména v dopravě, zdravotnictví a školství. Věřím, že se nám i nadále podaří kofinancovat jak z evropských, tak státních peněz, rozhodli jsme také o využití úvěrových prostředků EIB. Samozřejmě důležitá bude i pomoc státu a už zmiňované rozpočtové určení daní. To bude možná hrát zásadní roli.

Měl by Jihomoravský kraj investovat ještě víc peněz do zdravotnictví, tedy zejména do krajských nemocnic a do vzdělávání mladých lékařů, aby je udržel v kraji?

Jihomoravský kraj zřizuje 9 nemocnic, 28 zařízení v oblasti sociálních služeb, téměř 200 škol a školských zařízení, 9 kulturních institucí, jsme zkrátka správcem velkého množství budov. Snažíme se být dobrými hospodáři a o majetek pečovat tak, aby vyhovoval požadavkům 21. století. Ale k největším investicím posledních let jednoznačně patří investice do zdravotnictví. Zdravotnictví však nejsou jen budovy a moderní přístroje, ale zejména kvalitní zdravotnický personál. A téměř všechny nemocnice, nejen ty krajské, se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lékařů, sester i lékárníků. Bojovat s tímto trendem je velmi těžké, většina z nich hledá „štěstí“ v zahraničí. Jihomoravský kraj to dělá formou dotačního stipendijního programu, který by měl posílit zájem studentů o nelékařské zdravotnické obory a zajistit do budoucna kvalifikovaný personál v námi zřizovaných nemocnicích. A podobně je to i pro lékaře. Poskytujeme náborové příspěvky pro lékaře a lékárníky, které jsou podmíněny dvouletým působením v některé z krajských nemocnic. Je nutné pokračovat ve snaze o to, aby nám kvalitní lidé zůstávali v regionu.

Dalším důležitým tématem je doprava. Budete usilovat o zvýšení investic do budování nových a rekonstrukcí stávajících krajských komunikací? Měl by se kraj podle vás ještě víc zasadit o prosazení dostavby D52 od Pohořelic až na hranice s Rakouskem za Mikulovem?

Ty tři tisíce osm set kilometrů dvojek a trojek, které má ve své správě Jihomoravský kraj, skutečně nejsou v ideální kondici. Je to situace, která bohužel trvá už od doby, kdy vznikly kraje, a my tento balvan stále valíme před sebou. Navíc intenzita kamionové dopravy je stále větší a stále jen pomalu doháníme manko z minulých let. Nicméně podařilo se nám snížit počet silnic v havarijním stavu na polovinu a začít intenzivně opravovat mosty, které jsou málo populární, ale mnohdy časovanou bombou. Jejich oprava je drahá a je málo vidět. Peněz sice přibývat nebude, ale v ideálním případě by se kolonka „na dopravu“ měla naplňovat už ve státním rozpočtu. Toto téma samozřejmě rezonuje i na Asociaci krajů ČR, protože se nejedná jen o problém jižní Moravy. A co se týká D52, tak při této otázce se mi lehce vaří krev. To je bohužel také otázka mnoha starostů a občanů a není se co divit. Jižní Moravu tento problém velmi trápí a když jsem přišel do funkce hejtmana, myslel jsem si, že s tím budu schopen pohnout. Bohužel to není silnice ve správě Jihomoravského kraje, ale výstavbu plánuje a řídí Ředitelství silnic a dálnic. Co jsme jako kraj udělat mohli, to jsme udělali. Jeden z argumentů ŘSD byl, že nemáme aktualizované zásady územního rozvoje. To se během našeho funkčního období posunulo natolik, že proti D52 se už ze strany aktivistů tolik nebojuje, a navíc se v rámci dálnice na Vídeň za jihomoravské zásady územního rozvoje postavila celá řada dotčených obcí. Jihomoravskému hejtmanovi tedy nezbývá než doufat, že se jednou najde ministr dopravy, který bouchne do stolu a prohlásí D52 nejen za prioritu jižní Moravy, ale i za prioritu České republiky. Jinak po dálnici na Vídeň nebudou jezdit ani naše děti.

Je pro vás důležitý další rozvoj sociálních služeb v Jihomoravském kraji, potažmo výstavba dalších nových domovů pro seniory?

Rozvoj sociálních služeb a výstavba nových domovů pro seniory to není totéž. My se musíme do budoucna snažit o zefektivnění sociálních služeb, zejména pak o podporu terénních služeb, natolik, abychom umožnili stárnoucí populaci zůstávat co nejdéle ve svém přirozeném domácím prostředí. A právě tam jim prostřednictvím kvalitních služeb umožnili důstojně zestárnout a pomoct tak jejich rodinám. Samozřejmě vždy bude potřeba v regionu také dostatek domovů pro ty seniory, kteří potřebují péči pobytové služby v domovech. Tedy není to jen o budovách, do kterých musí jejich správce mnohdy investovat nemalé prostředky, ale opět zejména o lidech, kteří v nich poskytují péči. Tento proces jsme už částečně nastartovali, ale je to velmi citlivé téma a běh na dlouhou trať. Tudy by se tedy, podle mého názoru, měl náš kraj ubírat.

Jaký je váš postoj k udržení závodů mistrovství světa silničních motocyklů na automotodromu v Brně? Měl by kraj spolu s městem Brnem a státem dál investovat státní, krajské a městské peníze do Grand Prix ČR i v dalších pěti letech?

Považuji za nutné znovu zopakovat, že se jedná o jedinou akci tohoto typu v České republice, s mezinárodním přesahem a s více než sedmdesátiletou historií. Podmínky smlouvy na případné další období budou předmětem jednání. V případě zvýšení zalistovacího poplatku by se muselo do jeho financování rozhodně zapojit více subjektů, protože Jihomoravský kraj spolu s městem Brnem nejsou schopni tak vekou částku ufinancovat. Především bude záležet na rozhodnutí státu, zda v nejlepším případě zařadí MOTO GP mezi akce mimořádného významu a zaváže se tak ke každoroční podpoře dohodnutou částkou ze státního rozpočtu. A samozřejmě bych trval na zapojení dalších partnerů z řad soukromého sektoru. Jestli by v této věci nedošlo ke shodě všech zainteresovaných stran, mohlo by to znamenat konec Mistrovství světa silničních motocyklů v Brně. Dle mého názoru má brněnská Velká cena jednoznačný přínos a dohady kolem jejího pořádání jsou mnohdy až nedůstojné. Proto bych chtěl být optimista a doufat v dohodu na smlouvě, která bude akceptovatelná pro všechny.

V čem se jako kandidát na hejtmana cítíte pevný v kramflecích a jaké jsou naopak vaše slabiny? Podpořila vás v rozhodnutí kandidovat rodina a přátelé?

Je tady celá řada dílčích úspěchů, za které jsem velmi rád. Co považuji za svoji prioritu a silnou stránku, je schopnost spolupráce. I díky mé, jak říkají někteří kolegové „klidné síle“, se podařilo během uplynulých čtyř let fungovat bez výraznějších problémů při jednání krajského zastupitelstva. Podařilo se mi hovořit se všemi stranami o potížích a jejich řešení a eliminovat mnohé nepříjemné situace. A na to jsem pyšný. Nezakládám si na stříhání pásek ani na chlubení se cizím peřím. To mohou někteří vnímat jako slabinu. Ale vnímám, že dobré věci vznikají z dobré komunikace. Například po vzájemné debatě s ministerstvem pro místní rozvoj se podařilo vyjednat nové dotační tituly pro obce na opravu chátrajících kulturních domů nebo místních komunikací. Starosty obcí a měst považuji vlastně za úplně nejdůležitější partnery. Z krajského rozpočtu výrazně podporujeme rozvoj venkova v podobě peněz pro malé obecní prodejny, budování vodních prvků na udržení vody v krajině nebo výsadbu původních druhů ovocných stromů. Celý kraj postupně objíždím, mluvím s lidmi, se starosty a je pro mě pozitivní, když mi spousta z nich řekne, že jsem první hejtman, který se o danou obec zajímá. Tak si já představuji práci pro kraj. A bez podpory rodiny a přátel by se tato práce nedala dělat.

Začátkem října nás čekají také volby do Senátu v brněnském volebním obvodu číslo 60. Hnutí ANO vsadilo na Karla Raise, který je už sedm let poslancem.

Mám velké šance na zvolení, říká Brňan tělem i duší, emeritní rektor Vysokého učení technického v Brně. Sám sebe na svém webu označuje za hrdého nositele Ceny města Brna, pedagoga do morku kosti, šťastně ženatého muže, který vychoval dvě dospělé děti a pět vnoučat. Má také dva psy a dvanáct koček.

Proč jste se rozhodl kandidovat na senátora?

Těch důvodů je několik. Mám dlouholeté zkušenosti z akademické a poslanecké politiky, které bych mohl využít v Senátu, zejména při jeho kontrolní a legislativní činnosti. Další důvod spočívá v eliminaci naschválů, které někteří senátoři dělají sněmovně v případě zejména návrhů zákonů ze sociální oblasti. A je zde také prostor pro moji osobní iniciativu v procesu předkládání návrhů zákonů, kterými jako politik mohu reagovat na často oprávněné námitky voličů mého obvodu. Moje komunikace s občany již v minulosti přinesla ovoce ve formě návrhů, které jsem sám navrhl - například zákon o osvobození daně z nemovitosti v případě vzniku nové bytové jednotky v rodinném domě, prodloužení platnosti územního plánu města Brna a podobně. V neposlední řadě chci kandidovat za volební obvod číslo 60, kde prakticky podstatnou část života – tedy více než 40 let - nepřetržitě žiji a troufám si říci, že znám detailně problémy svých voličů. Za jiný brněnský volební obvod bych jistě nekandidoval.

Jak vidíte své šance na zvolení? Pokud neprojdete do 2. kola senátních voleb, kterého ze zbývajících kandidátů podpoříte?

Mám velké šance na zvolení. Neinvestuji čas a peníze do aktivit, kde bych měl prohrát. Koho podpořím – to bude řešit až v neděli 4. října.Teď to považuji za velmi předčasnou otázku.

Jaké jsou Vaše volební priority? Budete podporovat zvýšení důchodů?

Podpora seniorů je jedna z mých hlavních priorit. Chci se zasadit o zvýšení důchodů, a to alespoň o pět set až sedm set korun měsíčně. Valorizace důchodů ze strany pravicových stran o 40 korun měsíčně v minulosti je výsměchem všem důchodcům. To se nesmí opakovat. Dále jde o celou sociální oblast včetně výstavby nových ubytovacích kapacit pro seniory, například projekt na Kociánce. Samozřejmě, že mojí tradiční prioritní oblastí je rozvoj nejenom brněnského školství a výzkumu. Vždy jsem se snažil o spolupráci podniků se středními a vysokými školami včetně učilišť. V tomto procesu bych chtěl pokračovat. Další prioritou je problematika migrace, která by podle mne měla sloužit zájmům České republiky a občanům a nikoliv zájmům sluníčkářů a nejrůznějších mafií, kteří na lidském neštěstí získávají obrovské peníze. Pokud někdo chce žít v ČR, musí mít zajištěnou práci, musí umět česky a musí respektovat českou kulturu a filozofii místních občanů. Tak tomu bylo za Karla IV., tak by tomu mělo být i dnes.

A kdo žije v mém volebním okrsku, pak je mu jasné, že pro senátora musí být prioritou řešení problematiky dopravy. Pokud pojedete z Bystrce přes Komín nebo Jundrov do centra přes Žabiny, tak budete mít chuť se přihlásit do senátorských voleb. A doprava v ranní špičce na severu Brna není o moc lepší.

Dokážete přesně popsat, co byste z pozice senátora okamžitě změnil?

Na podzim Senát bude projednávat zřejmě několik zákonů, které mne zajímají. Tím je jednak novela vysokoškolského zákona a novela zákona o podpoře výzkumu,

experimentálního vývoje a inovací. Toto jsou zákony, o které jsem se musel zajímat z titulu bývalého děkana a později rektora VUT v Brně. Dále očekávám projednávání sociálních změn, například novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Vše může teoreticky změnit případný rozvoj koranovirové epidemie, což by mohlo přinést urychlené schvalování zákonů, reagující na epidemiologický stav naši společnosti.

Budete jako senátor podporovat zvýšení investic do oblasti sociální péče, například výstavby dalších domovů pro seniory?

Ano, například aktivně podporuji výstavbu nových pavilonů v Domově seniorů na Kociánce. V žádném případě ale nepodporuji snahu developerů v tomto překrásném parkovém prostoru postavit komerční byty. Souhlasím s peticí občanů Králova Pole, kteří odmítají využití projektu Výstavby pavilonů Domu seniorů Kociánky k výstavbě komerčních bytových jednotek pod záminkou fiktivní symbiózy mezi starými a mladými.

V čem se jako kandidát na senátora cítíte pevný v kramflecích a co jsou naopak Vaše slabiny?

Třicet let mého aktivního působení v akademické a později i v parlamentní politice mne naučilo jednat fair play (zejména z jednání se studenty), naučilo mne to potřebě komunikovat a nalézat optimální řešení. Získal jsem také určité zkušenosti z jednání s lidmi. Nemám za sebou žádnou korupční či jinou aféru, jsem jeden z „normálních“ občanů volebního okrsku, kde kandiduji a kde již spořádaně žiji více než čtyřicet let se svojí rodinou. Schopnost komunikace, držet slovo a domluvená pravidla, jednat férově a životní zkušenosti jsou moje přednosti. A proč bych měl veřejně přiznávat protikandidátům své slabiny? Nechť si dá každý tu práci a najde si je u mne sám. Jestli je najde...

Rozhodl  jste se pověsit svou profesi na hřebíček, proč a v čem bude Vaše senátorská pozice pro lidi přínosnější?

Funkce senátora spočívá mimo jiné v tvorbě zákonů. Protože si myslím, že znám detailně například školské prostředí a znám názory z tohoto prostředí od učitelek mateřských škol až po rektory, mohu pozitivně ovlivnit tvorbu školských a vysokoškolských zákonů a zákonů o vědě a výzkumu. Obdobně vzhledem k věku znám problematiku sociální péče o hendikepované a staré lidi, mohu být tedy užitečný i zde. Profesně jsem ekonomicky a manažersky orientovaný, napsal jsem asi 11 knih. Myslím si, že ve veřejném prostoru jsou moje názory na podržení si české koruny a odmítání eura celkem akceptovány (vyjma samozřejmě exportérů). Obdobná teoretická pojednání o rizicích, risk managementu a krizovém řízení se mohla prakticky promítnout do krizového jednání výrobních i nevýrobních firem v době koronavirové epidemie (což se bohužel nestalo). Výkon senátorské funkce nebude ovlivňován psaním knih či přípravou přednášek pro studenty vysokých škol.

Fotogalerie: 
Zdroj: 
Brňan (REJ)