Exkluzivně pro Brňana: Tomáš Kubíček

S ředitelem Moravské zemské knihovny o roli knihoven i digitalizaci knih.

  • Foto

    Moravská zemská knihovna

Knihovny se v posledním roce musely popasovat s tím, jak být v kontaktu se svými čtenáři. „Knihovny už nejsou jen pasivními půjčovnami knih, ale jsou současně i důležitými komunitními, kulturními a vzdělávacími centry. Říká se také, a oprávněně, že jsou klíčovým nástrojem celoživotního vzdělávání. Že už rok nemohou v plném rozsahu tuto službu poskytovat, se určitě projeví na stavu naší společnosti,“ říká ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.

Moravská zemská knihovna (MZK) se spolu s Muzeem umění Olomouc zúčastní projektu na digitalizaci vzácných tisků díky finanční podpoře 37,5 milionu z Norských fondů. V čem je tento projekt unikátní a co nejen badatelům, ale i široké veřejnosti přinese?

Fondy našich institucí mají podobnou skladbu knižních a hudebních fondů. Přičemž v obou případech jde o unikátní a badatelsky vysoce ceněné soubory, které jsou oprávněně vnímány jako důležitá součást českého kulturního dědictví. Pro digitalizaci proto byly z těchto fondů vybrány historicky významné celky, které spolu rovněž tematicky souvisí. Digitalizace zajistí nejen jejich zpřístupnění a ochranu, ale také je umožní představit veřejnosti v různých kontextech knižní i hudební kultury. Unikátní sbírky hudebnin olomouckých biskupů a arcibiskupů včetně vzácných partitur Beethovena budou po digitalizaci prezentovány v rámci série koncertů. V neposlední řadě budou výstupy projektu zhodnoceny prostřednictvím výukových materiálů pro pedagogy a řadou virtuálních edukačních výstav. Ostatně skutečnost, že prostředky z Norských fondů byly na tento projekt poskytnuty v tak velkém rozsahu, svědčí o významu těchto sbírek i o důvěře v instituce, které je spravují a chtějí je v této podobě zpřístupnit.

Pomohl podle vás covid urychlit digitalizaci knih a dokumentů?

Proces digitalizace knihovních fondů probíhá už od počátku tisíciletí. Jeho tempo bylo od začátku poměrně vysoké. Přibližně tři miliony stran se digitalizovaly ročně v MZK a stejný objem i Národní knihovně. A to je důvod, proč v okamžiku, kdy byly knihovny uzavřeny, nezůstali čtenáři zcela odříznuti od zdrojů. To se projevilo v obrovském nárůstu uživatelů digitální knihovny, tedy nástroje, který provozuje nad těmito zdroji Moravská zemská knihovna a Národní knihovna. Dnes mluvíme přibližně o dvaceti tisících virtuálních návštěvníků denně. Covidová pandemie byla z pohledu digitálních knihoven epizodní záležitostí, která v tak krátké době nemohla ovlivnit rozsah procesu digitalizace. Štěstím pro nás, tedy ve vztahu k uživatelům knihoven, bylo, že jsme na ni vlastně byli připraveni. Co se ale proměnilo, je strategie digitalizace. Statistická data z přístupů nám nyní mnohem lépe pomáhají rozhodovat, co má být digitalizováno, jaké jsou zájmy čtenářů. Důležitým ukazatelem je pro nás i webový rozcestník knihovny.cz, který poskytuje přístup k fondům velkých českých knihoven. I díky tomu vidíme, po čem je poptávka, a dokážeme na to reagovat. Klíčová je rovněž uzavřená smlouva se správci autorských práv, díky které mají naši čtenáři přístup k digitalizovaným dílům, která nejsou dostupná na trhu, a jsou tedy mimo komerční zájem vydavatelů. I tato smlouva mění skladbu obsahu digitalizace. Covid tedy nezrychlil digitalizaci, ale zvýšil zájem o digitalizované dokumenty a vyvolal poptávku po nové obsahové náplni koncepce digitalizace.

Jak covid změnil vztah lidí ke knihovnám?

Takříkajíc je nasvítil bodovým světlem významu. Ukázal, jak důležité jsou a jak nepostradatelné. A to nejenom knihovny, které svými fondy zajišťují základní výzkum, kvalifikační práce studentů, vědecké publikace či výuku na všech stupních škol, ale i jako místa, kde mají lidé možnost se potkávat a diskutovat o společenských či kulturních otázkách. Všimněte si, jak rychle a v jaké míře se knihovny podílely na tom, že kulturní či vzdělávací pořady přešly do virtuálního prostoru. A nemám na mysli jen přednášky či různé webináře, ale i virtuální výstavy či čtenářské kluby. Téměř dnes a denně se v průběhu uplynulého roku čtenáři knihoven dožadovali jejich alespoň minimálního zpřístupnění. Knihovny také patřily k institucím, které byly vždy mezi prvními, u nichž vláda rozhodovala o otevření. Být zcela odříznut od fondů knihoven by totiž mělo nedozírné následky nejenom pro okamžitou hospodářskou či kulturní situaci, ale společnost by se s tímto deficitem potýkala velmi dlouho.

Jak se vlastně daří udržovat kontakt se čtenáři i v době, kdy je knihovna zavřená a nemůže pořádat různé akce – autorská čtení, výstavy? Jak se to podařilo v MZK?

Ona vlastně MZK nebyla nikdy, v průběhu celého roku, zcela uzavřena. I v době několika málo týdnů, kdy bylo třeba zavřít vstupní dveře do knihovny, fungovaly naše brány k elektronickým či digitalizovaným zdrojům. Naši vývojáři obratem reagovali na novou situaci a spustili jsme celou řadu nástrojů, které čtenářům zpřístupnily alespoň v základní podobě naše zdroje či služby. I náš výstavní program jsme převedli do virtuálního prostoru a překvapeně jsme sledovali obrovský a stále rostoucí zájem návštěvníků o tuto novou formu vzdělávacích programů a současně sami s překvapením zjišťovali, kolik možností pro nás přináší, jak hluboko a současně na jak mnoho rovinách se zvolenému tématu můžeme věnovat. Pilotním projektem byla už loni v dubnu výstava k Akci K, zatím poslední virtuální expozicí pak společná výstava s Francouzskou národní knihovnou věnovaná výjimečnému hudebníkovi Antonínu Rejchovi. Přičemž všechny tyto výstavy stále běží a staly se zdrojem výukových materiálů pro učitele a studenty a těší se zájmu širokého publika. Což nás přimělo k rozhodnutí, že až jednou zase plně obnovíme knihovní provoz, v hybridní podobě tyto prezentační akce zůstanou součástí našich aktivit napořád. Jejich součástí jsou přitom i online přednášky či debaty. A knihovna pořádá i řadu dalších podobných aktivit – ve virtuální podobě pokračuje například náš projekt Používej MoZeK, pořad Oči Brna či online setkávání s českými spisovateli.

Městské a veřejné knihovny nemohly a ještě nemohou organizovat akce pro děti a školy. Může se to podle vás nějak promítnout do výchovy nových malých čtenářů? Budou kvůli tomu ochuzeni?

Určitě. A znovu stačí statistická data. Zatímco v případě knihoven, o kterých mluvíte, došlo před pandemií k snížení počtu registrovaných čtenářů, současně skokově vzrostla čísla jejich návštěvníků. Jednoduše to znamená, že knihovny už nebyly a nejsou jen pasivními půjčovnami knih, ale jsou současně i důležitými komunitními, kulturními a vzdělávacími centry. Říká se také, a oprávněně, že jsou klíčovým nástrojem celoživotního vzdělávání. Že už rok nemohou v plném rozsahu tuto službu poskytovat, se určitě projeví na stavu naší společnosti. Bude tedy třeba obrovské nasazení všech knihovníků, aby se podařilo tento negativní dopad zvrátit. Ale bude třeba i podpora státu, krajských a místních samospráv, aby byly knihovníkům vytvořeny podmínky pro jejich práci. Důležité bude navázat často zpřetrhané vazby se školami. Ale myslím si, že když se dají knihovny se školami do práce a najdou-li oporu u svých zřizovatelů, může nakonec společnost z této dočasné ztráty profitovat. Jak jsem už říkal, jestli něco přinesl covid pozitivního, pak je to právě tohle uvědomění si nezastupitelné role knihoven.

Moravská zemská knihovna má v budoucnu získat velmi cenný dar – Milan Kundera vám věnoval část své knihovny a archivu. Jak to vypadá s jejím dopravením o Brna, kdy je to v plánu?

Celou akci jsme smluvně připravovali téměř dva roky. Bylo třeba se totiž domluvit i se správci licencí Kunderových děl. Díky této domluvě například už do MZK proudí nově vydané Kunderovy knihy, protože vydavatelé mají za povinnost vždy jeden nový výtisk dodat do MZK. Smlouva byla podepsána 8. června 2020. Časový plán převozu knihovny a archivu byl ale následně už několikrát změněn. Původně jsme počítali s převozem souboru v červnu loňského roku. Pak jsme se optimisticky bavili o podzimu. Na podzim jsme se opatrně bavili o jaru a teď se s velkou opatrností vracíme opět k podzimnímu termínu. Nejde totiž jen o převoz, ale i o přípravu této rozsáhlé sbírky. Knihovna je uložena v bytě manželů Kunderových. Její roztřídění podle typu materiálu a zabalení do krabic si vyžádá několikadenní práci. Je logické, že vzhledem k tomu co se dělo a ještě stále děje u nás či v Paříži, nechceme manžele Kunderovy vystavovat zvýšenému riziku nákazy. Naše společná práce se však neomezuje jen na knihovnu. Například aktuálně spolu a ve spolupráci s Českým centrem v Paříži chystáme velkou výstavu Milan Kundera: Nostalgie po Evropě. Ta by měla být zahájena 20. května a některé kousky z fondu, který by měl snad v dohledné době doputovat do Brna, budou k vidění i zde.

Loni a předloni prošla budova knihovny rekonstrukcí. Co vše se opravovalo a je už finálně hotovo, nebo jsou v blízké době v plánu další opravy?

Rekonstrukce zohlednila skutečnost, že se knihovna za dobu dvaceti let svého provozu stala jednou z nejfrekventovanějších veřejných budov ve městě. Bylo třeba udělat opravy sociálního zázemí, úpravy atria, aby mohlo být zpřístupněno veřejnost, nově byly položeny koberce ve studovnách, z důvodu úspory energie byly zatepleny skladové věže, posílena byla technika – a to nejenom pokud jde o vzduchotechniku, klimatizaci a vytápění, ale i vybavení datovými úložišti. Což se ukázalo jako velká výhoda v okamžiku, kdy vzrostly nároky na vzdálený přístup v souvislosti s pandemií. Rovněž prošla obnovou digitalizační linka. Tyto prostředky jsme získali ze zdrojů Evropské unie. Současně se nám podařilo získat prostředky ze státního rozpočtu na stavbu depozitáře, který se nachází na místě mezi naší budovou a právnickou fakultou. Práce na něm začaly v říjnu a skončit by měly v listopadu příštího roku. Pak bude mít knihovna kam ukládat své stále rostoucí fondy. Nezapomínejme, že MZK má právo povinného výtisku, který musí spravovat tak, aby byl k dispozici i pro budoucí generace. V průběhu rekonstrukce studoven jsme pak zjistili havarijní stav oken. V důsledku problematického uložení do pískovcových parapetů totiž došlo k jejich provlhání, které však nebylo zvenku vůbec patrné. Museli jsme proto požádat o pomoc ministerstvo kultury a díky získaným prostředkům dojde k jejich výměně ještě v průběhu letošního roku. Bude to znamenat, že knihovna bude muset částečně omezit provoz některých studoven. Pokusíme se to však udělat tak, aby dopady na čtenáře byly pokud možno snesitelné. Tedy nepočítáme s dalším zavřením knihovny.

Už jste to naznačil v předchozí odpovědi, dá se tedy podle vás najít na současné situaci i něco pozitivního?    

Vlastně všechno, o čem jsem do této chvíle v souvislosti s MZK a knihovnami mluvil, bylo pozitivní. Klíčové bylo a stále je, že knihovníci jsou schopni i nepříznivé okolnosti proměnit v příznivou situaci. K etice této profese patří, že se nesedí s rukama v klíně nebo se s nimi nezalamuje nad hlavou. Význam knihoven ve společnosti je totiž samozřejmý a nezpochybnitelný, jejich smysl musí být ale znovu a znovu trpělivě zakládán každodenní prací. Bez toho by svůj význam rychle ztratily.

Fotogalerie: 
Zdroj: 
Brňan (ZAZ)