Lidovci a Starostové jdou v Brně do voleb společně, lídrem je Petr Hladík (KDU-ČSL), stávající primátorčin náměstek. O budoucnosti Brna má jasno, chce soběstačné a bezpečné město. Lidovci před čtyřmi lety získali v Brně přes 10 procent hlasů a osm mandátů. Starostové a nezávislí kandidovali samostatně, dostali 4,3 procenta hlasů, v zastupitelstvu proto nyní nezasedají. Jak voliči rozdají karty v Brně tentokrát, se bude vědět už za pár dnů.

Ve službách města Brna nejste žádným nováčkem, jak hodnotíte uplynulé čtyři roky? Co se povedlo?

Musím říct, že Brno opravdu excelovalo v oblasti životního prostředí. Povedlo se zavést dotační titul pro Brňany i brněnské firmy na tvorbu zelených střech nebo zachytávání dešťové vody. Podařilo se přijmout a začít plnit akční plán pro uhlíkově neutrální Brno v roce 2050. Díky tomu jsme začali řešit energetickou nezávislost Brna ještě před energetickou krizí. Instalujeme stovky fotovoltaických panelů na střechy budov, stavíme nejmodernější automatizovanou dotřiďovací linku, připravili jsme výstavbu třetího kotle na energetické využití odpadu, začali jsme systematicky sbírat bioodpad. A přidalo se k nám více než 50 brněnských firem. Začali jsme budovat nové parky, skvělým příkladem je park Mariacela v Komárově. V oblasti životního prostředí jsme získali několik prestižních ocenění, ať už jde o soutěž Chytrá města nebo E.on Energy Globe, dostali jsme se také do finále soutěže Adapterra awards. Před 4 roky jsem si vzal oblast životního prostředí na starost a jsem rád, že se dařilo. Je potřeba na tomto místě ale také poděkovat všem, kteří se na těchto projektech s nadšením podíleli.

Stála tahle dobrá práce za tím, že jste dostal nabídku na ministra životního prostředí?

Z velké části asi ano, zároveň jsem garantem pro oblast životního prostředí v KDU-ČSL a psal jsem volební program pro životní prostředí pro volby do Poslanecké sněmovny. Takže to asi byla kombinace.

Proč jste tu nabídku nepřijal?

Byly dva hlavní důvody. Prvním důvodem byla rodina. Máme pět malých dětí a nechtěl jsem, aby dětem chyběl táta v období, kdy ho nejvíc potřebují. A druhým důvodem bylo Brno. Já to město prostě miluju a chci pro něj pracovat. Mám tady některé projekty, které bych chtěl rozhodně dotáhnout.

Vraťme se k Brnu, co se naopak nepovedlo?

Naprosto zásadní chyba bylo neschválení územního plánu. Byl to nejvíc projednaný územní plán v Česku. Připravoval plochy pro 2 tisíce nových městských bytů, pro dostavbu velkého městského okruhu, nové školky nebo parky. To se všechno zastavilo, protože naši koaliční partneři po třech a půl letech otočili a územní plán nepodpořili. Tohle mě opravdu mrzí, doplácí na to Brňané. Byl to faul a největší problém současné koalice. Brno to zabrzdí minimálně na dva roky.

Už za pár dnů voliči rozdají své hlasy, proč jdete do voleb se Starosty? Jak vnímáte tento tým?

Rozhodl jsem se kandidovat na primátora, protože jsem cítil obrovskou podporu z městských částí napříč politickým spektrem. Šel jsem do toho se Starosty, protože se snaží každý den pomáhat lidem, chápou politiku jako pomoc druhým. To je pro mě hodně důležité. V tom, co dělají, jsou opravdu dobří, úspěšně opakovaně obstáli ve volbách. Pro mě je důležité mít tým pracovitých lidí, kterým občané věří, protože vize moderního Brna pro nás není prázdná fráze, ale je za tím hodně výzev, které musí někdo odpracovat.

Několik týdnů jste sbírali podněty ke zlepšení Brna v ulicích města, co rezonovalo nejvíce?

Byly to téměř 4 měsíce a posbírali jsme tisícovky podnětů. Lidé nejvíce trápilo parkování a přáli by si zelenější Brno. Zároveň mají obavy o svou bezpečnost, chtějí propojit stávající cyklostezky a samozřejmě nemají kde bydlet. Hodně mladých se stěhuje za Brno.

Příští čtyři roky nebudou pro nikoho jednoduché, ceny letí vzhůru na všem. Máte nějaký recept, jak zajistit město více soběstačné?

Ano, začali jsme na tom pracovat ještě před začátkem energetické krize. Zcela zásadní pro snížení energetické závislosti je výstavba třetího kotle na energetické využití odpadu. To nám dokáže pokrýt 42 % současné spotřeby. Dalším výrazným zdrojem, se kterým přicházíme, je obrovské tepelné čerpadlo na odpadní kaly, jedná se o moderní osvědčený způsob ze severských zemí, který dokáže pokrýt dalších 20 % spotřeby, 15 % procent pak může pokrýt kotel na štěpku a zbývajících 23 % pokryjeme ze špičkovacích zdrojů, fotovoltaiky a naakumulované energie.

Pokud bychom měli být konkrétní, měla by se podle Vás zvednout cena u nájemného, u jízdného, u odpadu?

V současné situaci rozhodně ne. Musíme v této době lidem pomoci. Město toho může udělat opravdu hodně. My přicházíme s myšlenkou rodičovských voucherů, aby každé dítě mělo nárok na 6 tisíc ročně na jeho kroužky, sportovní a volnočasové aktivity. Současná krize nesmí dopadnout na rozvoj dětí. Zároveň chceme lidem pomoci skrze energetickou kancelář, která by bezplatně a nezávisle na jakémkoliv dalším dodavateli poradila, jakým způsobem postupovat při zavádění úsporných opatření na svých nemovitostech a s dalšími problémy, které se objevují. Nechceme tady žádné energetické šmejdy, kteří se chtějí akorát přiživit na problémech druhých.

Kde se dá vlastně v Brně ušetřit, bez toho, že by bylo město závislé na rozhodnutích vlády? Dá se to vůbec?

Dá se rozhodně ušetřit poměrně dost peněz na modernizaci provozu městských budov a budov příspěvkových organizací. Je nutné všechny budovy zateplit a zavést v nich energetický management. Zároveň je potřeba, aby nové vedení města jasně řeklo, které projekty jsou natolik prioritní a natolik připravené, že se skutečně postaví a které se budou muset pozastavit, protože na ně prostě nebudou peníze. Pro nás je důležité, aby město investovalo přímo do lidí a dokázalo jim pomoci.

Jsou nějaké konkrétní projekty, které vnímáte pro občany města jako zbytečné a naopak jiné chybí a nejsou na ně finance?

Neřekl bych, že se v Brně připravuje nějaký zbytečný projekt. Mnoho otazníků je samozřejmě kolem horkovodu z Dukovan, což je projekt, který je 30 let starý, a neexistují na něj žádné další studie. A hodně se skloňuje multifunkční hala, kterou my podporujeme, ale naprosto zásadní je, aby na ni stát přispěl mnohem více. Město v současné chvíli nemůže spálit polovinu rozpočtu města na jedné stavbě.

Podporujete novou městskou čtvrť u právě vybudované tramvajové zastávky Jihlavská, jaké jsou konkrétní představy?

Zde jsou městské pozemky, které jsou připraveny na výstavbu. Je zde připravena i infrastruktura. Chceme, aby místo pomohlo lidem s dostupností bydlení. Proto zde chceme stavět především družstevní a startovací bydlení, ale také byty pro seniory. Tato lokalita je opravdu připravena a je potřeba začít co nejdříve projektovat. Pokud bych se stal primátorem, byla by to jedna z věcí, kterou bych chtěl udělat co nejdřív.

Dalším stavebním počinem, za kterým stojíte, je výstavba nové městské nemocnice. Kde by měla stát a jakou péči by nabízela?

Potřeba nové městské nemocnice vychází z krajské analýzy zdravotnictví. Usiluje o ni pan ředitel městských nemocnic. Lokalita byla vytipována v Komárově, ale je to podmíněno schválením nového územního plánu. Výstavba nemocnice není věc, která by se dala stihnout za 4 roky. Je to projekt, který se bude muset dobře připravit a pokud by se ho podařilo prosadit, byla by nová nemocnice plánována v horizontu dalších 10 let.

Ve školství plánujete otevřít městské gymnázium, co Vás k tomu vede?

Je to hlavně poptávka rodičů a žáků. Máme již připravenou budovu. Nové městské gymnázium povede také ke zkvalitnění vzdělávání na území města Brna a k rozšíření jeho kapacit. Město Brno chce v tomto ohledu nabídnout žákům co možná největší nabídku. V letošním roce jsme také otevírali první střední školu zřizovanou městem.

Podle politologa Michala Pinka by po volbách mohla vládnout Brnu koalice ODS a lidovců spolu s TOP 09 a STAN, byl by pro Vás tento půdorys přípustný?
Pro Brno by měla největší přínos v současné době koalice, která by kopírovala současné vládní uspořádání, ale bude záležet, jestli se dokážeme domluvit na programových prioritách.