Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřili desítky hlášení o plánované aplikaci jedu Stutox II, který se používá na trávení přemnožených hrabošů, ale může otrávit i jiné druhy zvířat.

„Inspektoři k včerejšímu dni prověřili 118 hlášení, analyzovali 1265 půdních bloků a v 93 případech prověřili v terénu oznámení o aplikaci aplikace prostředku na hubení živočichů. V této souvislosti zahájili šest řízení. Vydali také předběžná opatření zdržet se aplikace STUTOXU II, dokud nebude mít daný subjekt příslušnou výjimku. V této souvislosti zahájili šest řízení. Vydali také předběžná opatření zdržet se aplikace jedu, dokud nebude mít daný subjekt příslušnou výjimku,“ uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Nastoupilová.

Plošné rozhazování jedu Stutox II po polích nedávno Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil, ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ochránců přírody i ministerstva životního prostředí platnost povolení pozastavilo. Kritici opatření namítají, že jedem se otráví kromě hrabošů i další zvířata, která otrávené hraboše sežerou. Zemědělci ale varují, že hraboši jim na řadě míst decimují úrodu, a aplikace jen do nor není účinná.

„Inspektoři z oddělení ochrany přírody v Brně, Olomouci, Ostravě a v Havlíčkově Brodě jsou téměř denně v terénu a prověřují konkrétní místa předpokládané aplikace jedu nebo úhynů necílových druhů. Velmi intenzivně spolupracujeme s AOPK, příslušnými krajskými úřady, UKZUZ, MŽP i s veřejností. Na Olomoucku mohu potvrdit nález mrtvého křečka pravděpodobně po požití jedu STUTOX II, čekáme na výsledky laboratorních rozborů. Pokud se potvrdí, budeme podávat trestní oznámení, protože křeček je chráněným živočichem,“ řekla Jana Cháberová, vedoucí oddělení ochrany přírody České inspekce životního prostředí. „Na druhou stranu máme od veřejnosti zprávy i o správné aplikaci do nor, tedy takové, kdy není přípravek rozsypán v okolí,“ dodala.

Aplikace jedu ohrožuje některé necílové druhy ptáků a savců, a je tak v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny, je extrémně riziková pro životní prostředí. Jed může otrávit i některé druhy zvěře, zejména zajíce, bažanty a další hrabavé, a navíc po pozření hrabošů zahubených jedem i sovy, čápy nebo volavky. Zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží. Draví ptáci, kteří ulovenou kořist trhají a žaludek a střeva většinou vyhazují a nežerou, se tedy otrávit nemusí. Naopak třeba čápům, kteří polykají hraboše celé, otrava hrozí, resp. byla v jednotlivých případech již prokázána. „Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí," potvrdila Cháberová.

V případě kolize se zákonem na ochranu přírody, tedy v místech s výskytem zvláště chráněných druhů a to zejména křečka nebo sysla, ale také v chráněných územích, kde je aplikace biocidů zakázána zákonem, je i k aplikaci do nor potřebná výjimka.