Houbařská sezóna je v plném proudu, lidé berou lesy v okolí Brna útokem a domů nosí plné košíky hub. Mnoho vášnivých sběratelů těchto pochutin ale nemusí některé druhy dobře rozpoznat nebo podcení jejich přípravu a skladování. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně již eviduje čtyři pacienty, u kterých se po konzumaci hub rozvinula otrava. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informoval mluvčí nemocnice Jiří Erlebach.

Ve dvou zaznamenaných případech šlo o otravu z muchomůrky tygrované, která je snadno zaměnitelná za jedlou muchomůrku růžovou neboli růžovku. „Průběh otravy byl u obou pacientů naštěstí lehký, zvracení, průjem, bolesti břicha, u jedné pacientky zmatenost. Léčba tak byla jen symptomatická, do druhého dne se stav upravil a houbaři mohli být propuštěni do domácího léčení,“ uvedl vedoucí lékař metabolické jednotky intenzivní péče Vladimír Konečný.

První příznaky otravy se v tomto případě projevují zhruba za půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Vážné komplikace hrozí jen výjimečně.

„Další dva pacienti byli hospitalizováni po špatné přípravě či špatnému skladování hub,“ doplnil Erlebach.

Horší problém představuje podle lékařů skupina hub, které obsahují silné toxiny, jako jsou například amanitiny nebo faloidiny. Sem patří třeba muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel. Tyto toxiny se po vstřebání z trávicího traktu vážou na jaterní buňky a vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání.

„První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci. Otrava se začne projevovat opět nejdříve průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku. V dalším průběhu otravy však dochází k akutnímu selhání jater, poté i ledvin, a neléčená intoxikace končí smrtí mezi sedmým a devátým dnem,“ popsal primář II. interní kliniky Aleš Průcha.

Nikoliv fatální, ale nepříjemný problém může způsobit také nedostatečná úprava hub. To platí například pro hřiba satana a většinu dalších hřibovitých hub, které obsahují termolabilní toxiny a po rozkrojení modrají. „Toxiny se adekvátně dlouhou tepelnou úpravou inaktivují. Problém však nastane, když se tyto houby suší nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení,“ upozornil Průcha.

„V případě, že má pacient po požití hub jakékoliv zdravotní potíže, měl by vyhledat lékaře. Zdravotníkům pak pomůže, pokud s sebou přinese dané houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil nebo biologické vzorky. Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu,“ uzavřel Erlebach.