Ke zvýšení depresí za covidu přispělo u starších lidí sociální strádání, ukázala studie
Foto:
SYRI
Lidé, kteří zažili za covidové pandemie sociální strádání, byli vystaveni vyššímu riziku zhoršení duševního zdraví. Mimořádně náchylní k rozvoji úzkostí a dalších duševních onemocnění byli zejména starší lidé. Potvrdila to studie, na které se podíleli vědci Národního institutu SYRI v Brně. Podle Hynka Pikharta ze SYRI a Masarykovy univerzity je možné nárůstu příznaků deprese a dalších projevů duševních chorob předcházet nebo je zmírnit.
Vláda by měla reagovat zlepšením sociální podpory
„Vládní reakce na pandemii by měla v podobných případech zahrnovat také zohlednění sociální podpory jako součásti sociálního systému. Lepší dostupnost a zvýšení výdajů na prevenci a léčbu duševních onemocnění může být v budoucích krizích zapotřebí,“ uvedl Hynek Pikhart. Aktuální studie, která vyšla v časopise Journal of Epidemiology and Community Health, potvrdila především větší náchylnost starších osob k duševním poruchám za pandemie. „To naznačuje, že bychom této zranitelné skupině obyvatelstva měli věnovat v případě mimořádných pandemických událostí adekvátní pozornost,“ řekl výzkumník. Ten působí ve Výzkumném centru RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Identifikovali 13 rizikových faktorů
Vědci určili 13 rizikových faktorů zhoršení duševního zdraví souvisejících s pandemií, na které se dotazovali 2853 účastníků dotazníkového šetření z České republiky. Mezi rizikové faktory patřila ztráta práce, nedostatek peněz na jídlo, nedostupnost zdravotní péče, smrt blízkého člověka a další. Nižší náchylnost k depresím vykazovali lidé žijící v manželství oproti svobodným nebo rozvedeným. „Největší zvýšení skóre depresivních symptomů oproti situaci před pandemií jsme zaznamenali u nejstarších věkových kategorií nebo u lidí s velmi špatným zdravotním stavem,“ upřesnil profesor Pikhart.
Intervence pomáhají zajistit duševní pohodu
Na úzkosti a depresivní stavy měla velký vliv sociální deprivace jako průvodní jev protipandemických opatření. „Naše výsledky potvrdily, že řada sociálních stresorů vede ke zvýšené depresivitě zejména u starších osob. Z toho plyne důležitost smysluplných intervencí, které pomáhají zajistit duševní blahobyt u starší populace,“ uvedl vědec.
Deprese prohloubila hospitalizace nebo smrt příbuzných
Ze studie dále vyplývá, že k depresím více inklinovali jedinci, kteří zažili hospitalizaci nebo úmrtí blízké osoby. A zažili zvýšené sociální strádání, jako je omezení kontaktů s příbuznými a přáteli, omezení volnočasových aktivit, a kteří se covidu obávali. S pandemií také souviselo narušení zdravotnických služeb a odklady různých zákroků, protože zdravotnictví jako celek bylo přetížené. „Lidé, u kterých došlo k odkladům ve zdravotní péči, uváděli vyšší výskyt depresivních symptomů oproti stavu před pandemií. Naproti tomu naše výsledky neodhalily žádné významné souvislosti mezi finančními stresory a příznaky deprese, což je poměrně překvapivé zjištění,“ dodal Pikhart. To může souviset s tím, že starší lidé sahali více do svých úspor, což mohlo oddálit jejich finanční krizi.
- Vydáno dne:
- 25.09.2023
- , 19:20
- Autor:
- Ondřej Požár
- Brňan (RED), SYRI
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Celníci na jihu Moravy vybrali jen za svátek na po…
- Brněnští vědci zkoumají možnosti úspěšného pěstová…
- Zvídavá mláďata měla štěstí, brněnští strážníci za…
- Stavba kotle na biomasu v Brně bude mít rok zpoždě…
- Víkend plný legendárních vozů, na Masarykově okruh…
- Líšeň vyloupila Spartu, Vyškov doma prohrál s Jihl…
- Česko si připomene výročí konce války, prezident j…
- Smyk prozradil opilou řidičku, následně bourala př…
- Kraj hledá zhotovitele pro opravy dalších šesti ko…
- Desítky policistů odhalují na hranicích se Slovens…
Přinášíme vám aktuální události z Brna a okolí. Přehledné zpravodajství, krimi, sport, kulturu a veřejné dění v Brně – denně pro vás vybíráme ty nejdůležitější zprávy z našeho města. Chybí vám tu něco? Napište nám.
copyright © 2022 Press Global s.r.o. ・ všechna práva vyhrazena・ created by hireus.club