Lidé, kteří zažili za covidové pandemie sociální strádání, byli vystaveni vyššímu riziku zhoršení duševního zdraví. Mimořádně náchylní k rozvoji úzkostí a dalších duševních onemocnění byli zejména starší lidé. Potvrdila to studie, na které se podíleli vědci Národního institutu SYRI v Brně. Podle Hynka Pikharta ze SYRI a Masarykovy univerzity je možné nárůstu příznaků deprese a dalších projevů duševních chorob předcházet nebo je zmírnit.

Vláda by měla reagovat zlepšením sociální podpory

„Vládní reakce na pandemii by měla v podobných případech zahrnovat také zohlednění sociální podpory jako součásti sociálního systému. Lepší dostupnost a zvýšení výdajů na prevenci a léčbu duševních onemocnění může být v budoucích krizích zapotřebí,“ uvedl Hynek Pikhart. Aktuální studie, která vyšla v časopise Journal of Epidemiology and Community Health, potvrdila především větší náchylnost starších osob k duševním poruchám za pandemie. „To naznačuje, že bychom této zranitelné skupině obyvatelstva měli věnovat v případě mimořádných pandemických událostí adekvátní pozornost,“ řekl výzkumník. Ten působí ve Výzkumném centru RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Identifikovali 13 rizikových faktorů

Vědci určili 13 rizikových faktorů zhoršení duševního zdraví souvisejících s pandemií, na které se dotazovali 2853 účastníků dotazníkového šetření z České republiky. Mezi rizikové faktory patřila ztráta práce, nedostatek peněz na jídlo, nedostupnost zdravotní péče, smrt blízkého člověka a další. Nižší náchylnost k depresím vykazovali lidé žijící v manželství oproti svobodným nebo rozvedeným. „Největší zvýšení skóre depresivních symptomů oproti situaci před pandemií jsme zaznamenali u nejstarších věkových kategorií nebo u lidí s velmi špatným zdravotním stavem,“ upřesnil profesor Pikhart.

Intervence pomáhají zajistit duševní pohodu

Na úzkosti a depresivní stavy měla velký vliv sociální deprivace jako průvodní jev protipandemických opatření. „Naše výsledky potvrdily, že řada sociálních stresorů vede ke zvýšené depresivitě zejména u starších osob. Z toho plyne důležitost smysluplných intervencí, které pomáhají zajistit duševní blahobyt u starší populace,“ uvedl vědec.

Deprese prohloubila hospitalizace nebo smrt příbuzných

Ze studie dále vyplývá, že k depresím více inklinovali jedinci, kteří zažili hospitalizaci nebo úmrtí blízké osoby. A zažili zvýšené sociální strádání, jako je omezení kontaktů s příbuznými a přáteli, omezení volnočasových aktivit, a kteří se covidu obávali. S pandemií také souviselo narušení zdravotnických služeb a odklady různých zákroků, protože zdravotnictví jako celek bylo přetížené. „Lidé, u kterých došlo k odkladům ve zdravotní péči, uváděli vyšší výskyt depresivních symptomů oproti stavu před pandemií. Naproti tomu naše výsledky neodhalily žádné významné souvislosti mezi finančními stresory a příznaky deprese, což je poměrně překvapivé zjištění,“ dodal Pikhart. To může souviset s tím, že starší lidé sahali více do svých úspor, což mohlo oddálit jejich finanční krizi.