Odpalování pyrotechniky v Brně na přelomu roku výrazně zhoršilo kvalitu ovzduší, a to nejvíce za posledních až deset srovnávaných přelomů let. Naopak v Praze byly koncentrace prachových částic i jejich zvýšení kolem půlnoci na nejnižších hodnotách minimálně za posledních deset let. Čtyři stanice v ČR také překročily imisní limit. Na blogu brněnských meteorologů o tom dnes informoval Jáchym Brzezina.

V souvislosti s odpalováním pyrotechniky meteorologové sledují především koncentraci prachových částic PM10 a jemných prachových částic PM2,5. U ostatních látek s platným imisním limitem, které se na stanicích monitorují, se výraznější nárůst neočekával. "Naopak jiné látky, jejichž koncentrace odpalování pyrotechniky do ovzduší vylučuje, nemají v zákoně imisní limit stanoven a na stanicích se rutinně neměří," upozornil Brzezina. Jde podle něj například o draslík, síru, baryum či stroncium.

Hodnotu imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci částic PM10 v této souvislosti podle meteorologa překročily 1. ledna čtyři místa v ČR. Šlo o stanice Brno-Dětská nemocnice, Olomouc-Hejčín, Zlín a Zlín-ZŠ Kvítková. V případě prachových částic PM10 byla situace z celé ČR nejhorší právě na stanici Brno-Dětská nemocnice. Ta leží blízko centra města a zároveň je mírně vyvýšená. "Tato její pozice je pravděpodobnou příčinou faktu, že zde bývá vliv odpalování velmi výrazný, protože se sem při konkrétním směru větru dostává kouřová vlečka z pyrotechniky odpalované v centru a také blízkém okolí stanice," uvedl Brzezina.

V Brně bylo podle meteorologa zvýšení koncentrací prachových částic na přelomu roku velmi výrazné na řadě měřicích stanic a celkově nejvýraznější z posledních až deset srovnávaných přelomů let. V Praze podle něj naopak byly koncentrace částic PM10 i jejich zvýšení kolem půlnoci na nejnižších hodnotách minimálně za posledních deset let. Koncentrace prachových částic byly v hlavním městě nejvyšší na přelomu let 2016 a 2017.

Brzezina upozornil, že na kvalitu ovzduší mají vedle samotných znečišťujících látek vliv i další faktory, tím nejzásadnějším jsou meteorologické podmínky. Velmi nízké teploty, které vedou k vysoké intenzitě vytápění, znamenají vyšší emise znečišťujících látek, a tedy i horší kvalitu ovzduší. Stejně tak vytvoření přízemní teplotní inverze působí jako poklička, která vede k soustředění znečišťujících látek u povrchu a horší kvalitě ovzduší než za situace bez teplotní inverze při totožném množství emisí. Významný vliv má také rychlost a směr větru. Rychlost větru udává intenzitu rozptylu látek, obecně lze říci, že vyšší rychlost větru přispívá k lepší kvalitě ovzduší. Směr větru pak udává směr šíření látek od zdroje a ovlivňuje tak kvalitu ovzduší v konkrétních místech.

V případě hodnocení vlivu odpalování pyrotechniky na kvalitu ovzduší je pak podle Brzeziny nutné vzít v potaz právě meteorologické podmínky. Spíše než absolutní dosažené hodnoty koncentrací se proto sleduje jejich nárůst.