Hůře jsou na tom teplejší oblasti kraje, kde místy obilí zaschlo v dubnu a začátkem května a deště, které začaly okolo poloviny května, už tolik nepomohly. Ke sklizení zbývá jen pět procent ploch ze 153.000 hektarů s obilím, vyplývá z údajů, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Průměrný hektarový výnos obilovin je letos na jižní Moravě 6,12 tuny, což je o 1,12 tuny více než loni. Řepky se letos sklidilo z hektaru 3,19 tuny, což je téměř o 300 kilogramů více než loni. A zatímco v dřívějších letech byly v republikovém srovnání výnosy na jižní Moravě jedny z nejnižších, letos jsou průměrné. I z tohoto srovnání je zřejmé, že voda jihomoravským zemědělcům v předchozích letech chyběla proti výše položeným a deštivějším oblastem, i když půda je tam horší než na jižní Moravě.
Nejčastěji pěstovaná ozimá pšenice měla výnos 6,25 tuny, loni to bylo pouze 5,06 tuny, přičemž i loni úrodu zachraňovaly květnové deště. Loni ji však také výrazně ovlivnili hraboši, kteří se letos přemnožili spíše na severozápadě republiky.
V laboratoři se zatím hodnotilo 82 vzorků pšenice z plánovaných 500 a obecně lze podle ministerstva hodnotit kvalitu jako dobrou. Mykotoxinů obsahují vzorky více než loni, ale jen výjimečně překračují povolené limity. Plísně letos napadaly úrodu více s ohledem na výrazně vlhčí léto než v posledních pěti letech.
Na rozdíl od pšenice se jeví méně kvalitní sladovnický ječmen. "Z dosud analyzovaných vzorků vyplývá zhoršená kvalita zrna a velký rozsah hodnot hodnocených parametrů. Nepříznivý je vysoký průměrný obsah zrn se zahnědlou špičkou (5,9 pct) a zrn bez pluch (4,1 pct), zvýšený obsah dusíkatých látek a nižší hodnoty přepadu na sítě 2,5 milimetru," uvedlo ministerstvo.
