Podle archeoložky Lenky Sedláčkové ze společnosti Archaia přinášejí výzkumy v okolí Vídeňské ulice v jihomoravské metropoli už dlouhou řadu let množství zajímavých a unikátních nálezů. A výjimkou není ani nynější menší výzkum při budování přípojky teplovodu na dvorku domu Vídeňská 11.
„Díky naší dlouholeté činnosti v Brně již většinou tušíme, kde co hledat a na co se zaměřit. A protože v blízkém okolí našeho výzkumu bylo již v minulosti paleolitické osídlení zjištěno, ani chvilku jsme neváhali podívat se o něco hlouběji, než obvykle kopeme,“ informovala Sedláčková na webu archeologů.
První stopou pro ně byly kamenné úštěpy. „Třešničkou na dortu se pak stala spodní čelist nosorožce srstnatého, který tak obohatil dosud známé spektrum fauny ze starších výzkumů, tedy mamuta, koně, soba a vlka. Čelist neležela nijak hluboko, byla asi metr pod povrchem. Záleží totiž na tom, jak moc velká vrstva se při výkopových pracích odebírá,“ vysvětlila archeoložka zpravodajskému portálu BRŇAN.
Čelist nosorožce, jehož stáří odborníci odhadli na patnáct tisíc až osmnáct tisíc let, odebrali archeologové v bloku hlíny. „Potom jsme to odpreparovali a zpevnili. Další preparaci udělali kolegové z Moravského zemského muzea v Brně, kteří nález odborně zhodnotí, za což jim děkujeme,“ popsala postup Sedláčková.
Relativně dobré dochování nálezu podle ní skýtá možnost i přesnějšího datování pomocí radiokarbonové metody. „Izotopová analýza založená na rozpadu uhlíku odhalí například to, čím se nosorožec živil,“ upřesnila archeoložka.
Podle ní bylo tělo nosorožce, jehož pravděpodobnou podobu nakreslil její kolega archeolog David Merta, pokryté srstí. „Podnebí bylo tehdy pochopitelně jiné než dnes, bylo to na konci doby ledové, kdy ještě panovala tuhá zima,“ doplnila Lenka Sedláčková.
V lokalitě Vídeňské ulice se archeologům ze společnosti Archaia podařilo zachytit kromě neolitické kultury s moravskou malovanou keramikou a raně středověkého osídlení z 11. století právě i osídlení z mladšího paleolitu.
„Zjištění paleolitického osídlení bývá mnohdy spíše náhodné. Tyto nálezy se totiž nacházejí pro archeology v tak trochu neviditelné vrstvě. V terénu se neprojevují nijak viditelnými zásahy, jak jsme běžně zvyklí, ale jsou ukryté pod vrstvami vytvořenými přírodou po skončení poslední doby ledové a z archeologického hlediska jsou sterilní,“ dodali archeologové.