V sociálně vyloučených lokalitách žije v Brně přibližně 7300 až 8900 lidí. Těchto částí zásadnějšího rozsahu je sedm, v dalších devíti se však vyskytují lidé, kteří jsou rovněž ohroženi odsunutím na okraj společnosti. Z pohledu indexu sociálního vyloučení spadá Brno, kde žije přes 400.000 lidí, do kategorie obcí s nejvyšší mírou. Nad republikovým průměrem je také podíl lidí v exekuci. Ke změně má přispět nový akční plán, který minulý týden schválili brněnští zastupitelé. Materiál otevírá cestu k evropským dotacím a zdrojům, z nichž lze konkrétní opatření financovat. Získat by z něj bylo možné až 189 milionů korun.

Tématem sociálního začleňování se v Brně zabývá mnoho aktérů, kteří se pod vedením magistrátu podíleli na vzniku akčního plánu. Výsledkem je dokument, který vytyčuje kroky pro letošní, příští a přespříští rok. Snahou je začlenit lidi ze sociálně vyloučených lokalit do běžné populace.

„Základními indikátory sociálního vyloučení je materiální chudoba, dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na dávkách v hmotné nouzi, nízká kvalita a nejistota v bydlení, ztížený přístup ke kvalitnímu vzdělávání, vysoká míra zadlužení, výskyt rizikového chování a kriminality, a vysoká míra migrace,“ uvedl v analytické části plánu Adam Bedřich ze státní Agentury pro sociální začleňování. Specifickou roli hraje etnicita, v českém kontextu romská, dodal. Řešení situace je podle Bedřicha pro tuto skupinu obyvatel velmi obtížné a takřka nedosažitelné bez vnější pomoci.

Akční plán rozvíjí jednotlivé oblasti do konkrétních opatření, které mají problémy sociálně vyloučených lidí pomáhat řešit

Jedním z nich je zajištění větší propojenosti aktérů a služeb v oblasti zaměstnanosti či dostupného bydlení, budou sdílet zkušenosti nebo příklady dobré praxe. Plán se věnuje i prevenci, a to jak u dětí a mládeže, tak dospělých. Dokument zmiňuje, že v prvním čtvrtletí letošního roku bylo v Brně 6,9 procenta obyvatel v exekuci, přitom celostátní průměr je 6,6. Ke změně by měl přispět třeba další rozvoj dluhového poradenství. Opatření zahrnuje i rozšíření o psychologickou pomoc.

Díky dokumentu by mohlo město, případně jeho příspěvkové organizace nebo neziskové organizace, čerpat peníze z programů ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva vnitra a jiných evropských i národních zdrojů až do výše 189 milionů.