Po 20 letech práce je hotovo. Nový územní plán čeká na projednání a schválení městským zastupitelstvem. Na novém územním plánu pracovalo město Brno s přestávkami od roku 2002, ten stávající platí od roku 1994 a je tak nejstarším dokumentem svého druhu v ČR. Nynější kancelář architekta města (KAM) na něm pracovala od roku 2018.

„Nový územní plán přináší konkrétní výškové úrovně, a předepisuje tak maximální výšku zástavby. Podobně vyžaduje minimální procento zeleně, například 30 procent u ploch pro bydlení a smíšených obytných, modrozelenou infrastrukturu nebo moderní urbanistické principy, jako je město krátkých vzdáleností, které dále zlepší život v Brně,“ sdělil radní pro územní plánování a rozvoj Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Stávající územní plán má již prakticky vyčerpané lokality pro další rozvoj. Jeho stáří se projevuje v nemožnosti zajistit dostatek dostupného bydlení či zastaralé koncepci dopravy.

Novou výstavbu dále komplikují například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Brownfieldy u centra města stejně jako bývalá zemědělská družstva v okrajovějších městských částech je nemožné přestavět, což dále zvyšuje tlak na novou výstavbu za městem. „Nový územní plán je proto potřeba uvést co nejdříve do praxe, aby se Brno mohlo rozvíjet,“ doplnil Chvátal.

Na základě námitek a připomínek byly mezi jednotlivými projednáními územního plánu zapracovány úpravy s dopadem na celé město. „Nově se například změnily požadavky na minimální zastoupení zeleně a požadavky na adaptační opatření v území. Příklady úprav je možné najít v každé městské části, byly například rozšířeny plochy zahrádek, přibylo podzemní vedení silnice x43 v tunelu pod Bystrcí, některé záměry byly na žádost městských částí převedeny do rezervy, snížila se intenzita výstavby v lokalitě Bohunice-Lány nebo Maloměřicích a Obřanech,“ vysvětlil městský architekt Michal Sedláček.

„Během trojího veřejného projednávání návrhu územního plánu jsme dostali od občanů velké množství připomínek, bylo uplatněno téměř 12 000 podání – 8 200 v roce 2020, 3 000 v létě 2021 a 200 na podzim 2021,“ vypočítala vedoucí odboru územního plánování brněnského magistrátu Pavla Pannová. Pokud bude nový územní plán schválený v červnu, pak podle Pannové nabude účinnosti do konce prázdnin.

Jak již zpravodajský portál BRŇAN informoval, k novému územnímu plánu má výtky osm starostů z 29 brněnských městských částí. Město si proto nechává vypracovat na návrh územního plánu odborné posudky. Starostové připomínky uvedli v dopise, který podepsali začátkem letošního roku a zaslali ho primátorce Markétě Vaňkové (ODS).

„Se všemi starosty jsem mluvil, jejich výtkám rozumím a respektuji to. Některým starostům jsme to vysvětlovali a například v Tuřanech jsme zmenšovali plochy určené pro výrobu. Moc ale nechápu například výtky starosty Líšně, který je ve dvojaké roli, protože je i předsedou komise územního plánování a rozvoje rady města,“ uvedl Filip Chvátal s tím, že připomínky Brňanů projednávali v maximální míře.

Líšeňský starosta Břetislav Štefan (ČSSD), který dopis primátorce také podepsal, však radnímu Chvátalovi oponuje, že nový územní plán města nebyl ve zmíněné komisi projednáván ani jednou a má k němu hodně výhrad.

„Pořád slyšíme, jak Brno bude krásně růst. Málokdo však mluví o tom, co to znamená pro občany. Územní plán je přitom jediný regulativ, jak ve městě stavět. A moje zkušenost je, že se naplní všechno, co je v územním plánu povoleno. Developeři půjdou do výškové zástavby, zhorší se parkování a doprava, ubude zeleně,“ řekl zpravodajskému portálu BRŇAN Štefan.

A nechápavě kroutí hlavou, proč městští plánovači, architekti a radní nepřišli do Líšně, která čítá 27 tisíc obyvatel. „Dělalo se to formálně správně, ale na začátku letošního roku jsme se dověděli, že nám město nevyhoví. Po 12 letech jsme se nikam nedostali, což je docela frustrující,“ postěžoval si líšeňský starosta.

Městské části jsou přitom podle něj základními stavebními kameny Brna a třeba jen občané Líšně přinesou městu v rámci rozpočtového určení daní 600 milionů. „Chápu, že se bude stavět Nová Zbrojovka, kde vznikne prakticky nová městská čtvrť pro 15 tisíc lidí a doprava se odtud vyvede do Líšně. Ale nechápu třeba, proč má developer uprostřed líšeňského sídliště stavět bytový dům s 35 byty,“ dodal Břetislav Štefan.

Spolu s dalšími starosty, architekty a urbanisty se proto v půli června chystá výtky a problémy spojené s novým územním plánem veřejně vysvětlit lidem.