Nejstarším písmem u Slovanů není podle vědců hlaholice, ale starogermánské runy

Nápis ve starogermánských runách vyrytý do zvířecí kosti objevili už před čtyřmi lety archeologové z Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity společně s keramikou pražského typu v lokalitě Lány u Břeclavi. Tento naprosto jedinečný objev je podle vědců objevem nejstaršího dokladu písma u Slovanů, za které byla až dosud považována hlaholice.

„Popsanou kost podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch v rámci výzkumů v Česku i Evropě,“ přiblížil nález Jiří Macháček z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity, který mezinárodní vědecký tým vedl.

K analýze kosti použili odborníci nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. „Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu,“ uvedla Zuzana Hofmanová, která se specializuje na analýzu archaické DNA.

Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z Vídeňské univerzity jako runy takzvaného staršího futharku. Jde o písmo, které je spojené se starogermánskou mytologií a používalo je germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu. Dnes je lidé znají především z fantasy filmů typu Pán prstenů nebo z počítačových her.

Abecedu staršího futharku tvořilo čtyřiadvacet znaků, z nichž posledních sedm bylo vyryto na nalezeném zlomeném žebru. Na kosti pravděpodobně byla celá runová abeceda. Nešlo tedy o konkrétní sdělení, ale spíš o učební pomůcku, o čemž svědčí i některé chyby v zápisu. V současné době znají vědci z celé Evropy jen 17 nálezů staršího futharku.

Až dosud se za nejstarší písmo u Slovanů považovala hlaholice, kterou v devátém století přinesli na Moravu z Byzance Konstantin (Cyril) a Metoděj. Přelomový objev archeologů Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované již před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat například k počítání nebo k věštění.

Nález zároveň zpochybnil vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy. „To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ dodal Jiří Macháček.