Nenechejme Brno na suchu! Moravská metropole řeší dopady klimatických změn

Jak přizpůsobit moravskou metropoli měnícím se klimatickým podmínkám? Co město pod Špilberkem nejlépe ochrání před záplavami, dlouhotrvajícími suchy a následnými ekonomickými a ekologickými dopady? A jaká řešení nabízí modrozelená infrastruktura? Nejen těmto otázkám se věnovala konference na brněnské hvězdárně, kterou pořádala Kancelář architekta města Brna a magistrátní Odbor životního prostředí.

Spolupráce mezi městem, jeho příspěvkovými organizacemi i soukromými subjekty je při adaptaci na změny klimatu zvláště potřebná ve chvíli, kdy se proměny podnebí projevují při péči o městskou zeleň, hospodaření s dešťovou vodou i při každodenním pohybu v ulicích.

Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) přistupuje Brno k tématice zodpovědně, a i do budoucna chce stavět na už teď rozjetých pilotních projektech. Den po konferenci tak radní například schválili vypracování studie na využití srážkových vod hned v sedmi městských částech na území o rozloze skoro 400 hektarů.

„Také podnikáme další konkrétní kroky v souvislosti s výsadbou zeleně a efektivním využíváním vody. Zároveň se snažíme do procesu zapojit odborný sektor i veřejnost, a to ve snaze zviditelnit potřebnost a důležitost takzvaných modrozelených opatření. Změna na tento typ infrastruktury musí přijít prostřednictvím spolupráce politiků, firem, projektantů, realizátorů, úředníků a správců, aby tato řešení byla funkční,“ konstatoval Hladík.

Zmíněná konference, kterou doprovázely tematické panelové diskuze, se ve třech blocích věnovala hospodaření s dešťovou vodou (modrá sekce), zelené infrastruktuře (zelená sekce) a již existujícím opatřením a příkladům (sekce realizace).

„V tuto chvíli jsme všichni na jedné lodi a téma adaptace města jde napříč profesemi. Už nestačí osamocené projekty. Pokud chceme žít ve městě, které je na přicházející změny připravené a odolá jim, je nutné nad současnými výzvami přemýšlet u široké palety městských projektů už ve chvíli, kdy se zadávají. Město v tomto musí fungovat jako celek. Jsme proto rádi, že je stále více jednotlivců i organizací z různých oborů, kteří se ke společné snaze přidávají,“ dodal odborník na modrozelenou infrastrukturu Radim Vítek z kanceláře městského architekta.