Pedagogové bez kvalifikace nejsou dobrý nápad, kritizují experti novelu učitelského zákona

Experti kritizují záměr dát na tři roky učitelskou kvalifikaci lidem, kteří nemají žádné pedagogické vzdělání. Data školní inspekce přitom ukazují, že žáci kvalifikovaných učitelů dosahují lepších vzdělávacích výsledků, upozornila expertka Národního institutu SYRI v Brně Zuzana Šalamounová. Novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou bude zítra projednávat Poslanecká sněmovna, je navíc v rozporu s dlouhodobou strategií vzdělávání. Může také prohloubit rozdíly ve vzdělávání v regionech.

Učitelů je málo, říkají předkladatelé

Jako argument pro navrhovaný krok se podle Šalamounové uvádí nedostatek učitelů, který se však týká jen některých předmětů a jen některých regionů. „Otázka by tedy spíše měla znít, jak nalákat více studentů, aby šli studovat matematiku či chemii, a jak cíleně podpořit školy v daných regionech. Nikoli kým zde kvalifikované učitele nahradit,“ uvedla odbornice, která působí i na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Žáci vzdělaných učitelů mají lepší výsledky

„Z dat České školní inspekce navíc víme, že žáci kvalifikovaných učitelů dosahují lepších vzdělávacích výsledků. Pokud jako řešení přijmeme, že v regionech s nedostatkem kvalifikovaných učitelů budou vyučovat učitelé bez pedagogického vzdělání, riskujeme, že to povede k slabším vzdělávacím výsledkům žáků. A ty jsou už nyní ve srovnání s ostatními regiony horší,“ doplnila Šalamounová.

Rozpor se Strategií 2030+

Klíčovým dokumentem vzdělávací politiky je takzvaná Strategie 2030+, mezi jejíž hlavní témata patří právě kvalita profesních znalostí a dovedností učitelů. „Předkládaná novela je zcela v rozporu s tímto dokumentem, neboť ten staví na zvýšených nárocích kladených na učitele,“ přidala se ke kritice Vladimíra Spilková z Univerzity Pardubice.

Trnem v oku je i kvalifikace bez profesních dovedností

Návrh novely je v rozporu i s dalšími kroky ministerstva školství. „Loni proběhlo národní šetření absolventů učitelství, které mělo za cíl zjistit, kde mohou fakulty více posílit přípravu studentů. Připravuje se kompetenční rámec, který má nastavit, co mají absolventi s jistotou umět, a požadovat, aby to uměli, ať už studují v Pardubicích, Praze, Brně, nebo třeba v Ostravě. Je proto paradoxní, že se na druhé straně prosazuje, aby bylo možné udělit kvalifikaci tomu, kdo nezbytné profesní dovednosti nemá,“ konstatovala Spilková.

Jiné vzdělávací instituce nepodléhají státní regulaci

Druhý sporný bod novely se týká otázky, kdo může vzdělávat zájemce o doplnění potřebné kvalifikace.  To bylo zatím možné je na univerzitách. Znění novely ale přichází s tím, aby toto vzdělávání mohly nabízet i další vzdělávací instituce mimo vysoké školy. „Vysoké školy musí splnit řadu požadavků, aby mohly toto vzdělání poskytovat. Kromě toho se pravidelně ověřuje, zda je nabízené vzdělávání kvalitní, a to ze strany vysokých škol i ze strany státu. Další vzdělávací subjekty ale téměř žádné regulaci ze strany státu nepodléhají,“ řekla Světlana Hanušová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Ta si nedokáže představit, že by se u soukromých subjektů vzdělávali třeba budoucí lékaři.