Lesní požáry se mohou stát významným problémem české krajiny. Se změnou klimatu jich totiž bude přibývat. Narůstat bude nejen riziko vzniku požáru, ale také jejich velikost, zvýší se pravděpodobnost rozhoření na větší ploše. Informoval o tom tiskový mluvčí brněnské Mendelovy univerzity Filip Vrána.

Podle zástupců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně by s tím vlastníci lesů měli počítat a do budoucna v přiměřené míře realizovat některá preventivní opatření známá nyní například ze Středozemí. „Na mysli mám například pásy zpomalující šíření požáru, tzv. fuelbreaks v místech nejvyššího rizika vzniku požáru. Lidé by se také měli vyvarovat nebezpečných aktivit, které ke vzniku požárů vedou,“ popsal Vrána.

Odborníci se lesními požáry zabývají dlouhodobě. Už dva roky funguje například web FireRisk, na němž lze na osm dnů dopředu sledovat v rozlišení na jednotlivé katastry míru rizika jejich vzniku. Letošní jarní měsíce jsou zatím velmi suché, což požárům nahrává.

„Březen a duben jsou měsíce, kdy vegetačních požárů vzniká relativně hodně. Je to způsobeno kombinací panujícího počasí, vysoké zásoby snadno zápalného materiálu jakým je suchá tráva a četností nebezpečných aktivit jako je vypalování travinných porostů, rozdělávání ohně či kouření v lese," uvedl Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

 

Hlavní komplikací je poměrně teplý a suchý průběh jara s větrnými dny, což jsou jevy, které se poslední dobou často opakují. Čermák předpovídá, že přinejmenším někteří vlastníci lesů se budou v nejbližších letech muset situací podrobně zabývat. Kritickými místy jsou velmi vysychavá stanoviště s vysokou návštěvností či sousedství tábořiště, chatové oblasti a podobně.

„Tam bude potřebné či nutné realizovat některá opatření, která u nás dosud používána nejsou a jsou známa ze zemí, kde jsou vegetační požáry velkým problémem. V našich podmínkách půjde spíše o pásy s úpravou charakteru a hustoty vegetace, než o pásy s obnaženou půdou," uvedl Čermák.

 

Podle něj v tuzemsku dlouho nebyly větší požáry obvyklé. Pokud už vznikly, podařilo se je brzy uhasit. Přesto bylo několik větších či velkých lesních požárů, tím největším za poslední desetiletí byl požár tzv. Moravské Sahary v květnu 2012, kdy za několik dní shořelo téměř 165 hektarů lesa.

Náročnější a intenzivnější opatření již u nás v minulosti prováděna byla, a to v okolí železnic, když ještě byl dominantní parní pohon.

„Od jeho ukončení se upustilo od intenzivních preventivních opatření. Ale situace se mění. Klima posledních třech desetiletí je pro vznik požáru znatelně příznivější než desetiletí předchozí a tento trend bude dále pokračovat," uvedl Čermák, který zároveň upozorňuje na jeden důležitý fakt.

„Jen do 2 % lesních požárů u nás vzniká od blesku, což je v podstatě jediná přirozená příčina lesního požáru v našich podmínkách. Z toho plyne, že když budeme opatrní, můžeme počet požárů významně omezit. Je nutné se vyvarovat nebezpečných aktivit, v první řadě zakázaných, v druhé i všech dalších nerozumných či zbytných," dodal Čermák.

Mezi dominující nedbalostní příčiny patří rozdělávání ohně na nevhodných místech, kouření, vypalování trávy, vyhození horkého popela z topeniště na nevhodné místo, pálení odpadu, neúmyslné zapálení od jakéhokoliv žhavého předmětu.

„Nedbalosti a neopatrnosti je v dlouhodobém měřítku způsobeno cca 60 % lesních požárů. Typický požár je zatím v lesích naštěstí požár na malé ploše, který je brzy uhašen, ale na to nelze spoléhat," uzavřel Čermák.