Poplatek za komunální odpad v Brně se zdražovat nebude, cena nenaskočí ani příští rok

V Brně zůstane základní sazba za komunální odpad ve výši 670 korun na osobu a rok. Na tiskové konferenci o tom informoval primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL) a předseda představenstva společnosti SAKO Filip Leder (KDU-ČSL).

  • Foto

    SAKO Brno

„Složení ceny poplatku legislativně tlačí postupné zdražování ukládání odpadu na skládky, které se letos zvedlo z 500 Kč na 800 korun a do deseti let dosáhne hodnoty 1 850 korun za tunu odpadu. Roční sazba pro Brno v roce 2021 zůstala na stejné výši jako loni, tedy 670 Kč. A stejnou částku bude město prosazovat také pro příští rok,“ uvedl Hladík.

Téměř čtyřnásobné zdražování poplatků za skládkování tak nebude ovlivňovat ani příští diskuzi o výši poplatků za komunální odpad pro rok 2022. „Naše město díky husté síti sběrných středisek, díky provozu vlastní dotřiďovací linky a díky činnosti svého zařízení na energetické využívání odpadu prakticky neskládkuje. Jakmile občan zanese odpad do sběrného střediska, nebo hodí do kontejneru, stává se tento odpad majetkem města Brna a díky tomu, že umíme třídit, recyklovat, obchodovat se surovinami a energeticky odpad využívat, může být cena poplatku takto nízko,“ dodal Hladík.

Ten dále dodal, že ve zbytku republiky končí na skládce polovina komunálního odpadu, Brno ho umí na rozdíl od nich zpracovat z více jak 97 %.

“I přes nepříznivou situaci zapříčiněnou restriktivními opatřeními, kdy zejména uzavření obchodů a služeb s sebou přineslo vyšší tlak na odkládání obalových materiálů, narostl svoz směsného komunálního odpadu jen o necelá 2 %, zatímco ve stejném období jsme ze stanovišť tříděného odpadu odvezli o 16 % plastu více a papíru v meziročním srovnání dokonce navíc o 28 %,“ doplnil Leder.

Od poplatku jsou osvobozeny děti, které v daném kalendářním roce neoslaví čtyři a více let věku, dále senioři ve věku 70 let a více, lidé mající trvalý pobyt na úřední adrese nebo ti ve výkonu trestu, vyjma domácího vězení. Platit nemusí ani poplatníci s trvalým pobytem v Brně, kteří vlastní stavbu pro rekreaci, v níž není hlášena k trvalému pobytu žádná osoba, mimobrněnští vlastníci ale musí platit i za vlastnictví takové stavby. Neplatí ani děti s nařízenou ústavní výchovou, osoby umístěné v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo lidé, kteří jsou umístěni v domovech pro osoby se zdravotním postižením, v domovech pro seniory, v domovech se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení.

Město Brno může udržet cenu na této úrovni jen díky tomu, že má ucelený a soběstačný systémem odpadového hospodářství. „Na území města máme téměř všechna koncová a klíčová zařízení na zpracování odpadu. Vlastníme společnost na svoz odpadu, provozujeme vlastní zařízení na jeho energetické využívání, máme dotřiďovací linku a plánujeme i bioplynovou stanici pro gastroodpad,“ podtrhl Petr Hladík.

Společnosti či obce v České republice, nemající dostupné ZEVO (Zařízení na energetické využívání odpadu), skládkují 50 až 60 % komunálních odpadů, oproti tomu Brno propracovaným systémem sběrných středisek odpadů, třídících kontejnerů, dotřiďovací linky a ZEVO, jen necelá 3 %.