Na téměř kilometr dlouhém úseku Knínického potoka u Veverských Knínic podnik Povodí Moravy provedl přírodě blízká opatření cílená na zpomalení povrchového odtoku vody, úpravu splaveninového režimu, zlepšení morfologie toku a adaptaci na změnu klimatu. „V rámci revitalizace došlo k úpravám krajiny, založeným na dvou principech. Prvním byla směrová změna koryta toku, kdy jsme vytvořili nepravidelné oblouky odpovídající co nejvíce přirozenému stavu toku. Druhým pak vytvoření soustavy průtočných i neprůtočných tůní v místech, kde nám to prostorové poměry umožnily. Vytvořené tůně poskytnou přirozené podmínky pro rozvoj vodních a mokřadních rostlin, které jsme do tůní vysadili,“ popisuje projekt generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Celkem vzniklo sedm tůní mimo vodní tok a dvě průtočné tůně fungující jako mokřady, dále byl vybudován průtočný sedimentační prostor a další dvě tůně mimo koryto toku nad tímto prostorem. V úsecích, kde to okolní terén umožnil, rozšířilo Povodí Moravy koryto o tzv. bermy.
Kromě zpomalení odtoku vody z krajiny přispívají mokřady, tůně i morfologicky bohaté koryto k zachycení splavenin. „Knínický potok při přívalových deštích odnášel ze svažitých zemědělsky využívaných pozemků splaveniny do toku Veverka, který ústí do Brněnské nádrže, a přispíval tak ke tvorbě nánosů v přehradní nádrži. Provedenou revitalizací tak snižujeme vnos sedimentů do nádrže,“ dodává generální ředitel.
V současnosti Povodí Moravy, s. p. realizuje řadu revitalizačních opatření, aby bylo možné udržet vodu v krajině co nejdéle. Tato opatření vedou ke zlepšení kondice krajiny a posílení její funkce zadržet vodu. „Řekám vracíme původní charakter, realizujeme přírodě blízká opatření a revitalizujeme řeky v povodí Moravy v místech, kde jsou taková řešení možná. Je ale důležité mít na paměti, že v osídlených oblastech není možné dělat stejná opatření jako v krajině. Podobné přírodě blízké úpravy jsou součástí komplexu opatření a musí být prováděny v souladu s opatřeními pro posílení vodních zdrojů. Bez nich postrádají smysl, neboť nenahrazují vodní zdroje,“ vysvětluje Gargulák. Mezi nejvýznamnější aktuální projekty Povodí Moravy patří například dokončená renaturace Moravy u Štěpánova, napojení odstavených ramen Dyje a revitalizace Baštýnského potoka u Novosedel, probíhající revitalizace Bečvy u Černotína a Skaličky či připravovaná revitalizace Trkmanky ve Velkých Pavlovicích.
