Ničivé povodně na severu Moravy a v Olomoucké kraji mohou podle odborníků prohloubit znevýhodnění chudých domácností a regionů. Schopnost zotavit se po živelních katastrofách totiž přímo souvisí s ekonomickou situací obyvatel regionu. Bohatší domácnosti bývají právě třeba povodněmi postiženy méně závažně a zpravidla se snáze a rychleji vzpamatují z jejich následků. Vyplývá to ze zahraničních zkušeností. V českém prostředí to po aktuálních záplavách může být problém, protože postihly zejména periferie, upozornili výzkumníci Josef Bernard a Pavlína Netrdová z Národního institutu SYRI v Brně.

Nejvíc bité je Jesenicko

„Povodně sice ohrozily převážnou většinu českého území, ale jejich dopad byl regionálně velmi nerovnoměrný. Mezi nejvíce postižené oblasti přitom patří některé z nejchudších českých regionů,“ uvedl Bernard. Jesenicko, kde rozvodněná Morava, Bělá a Opava způsobily rozsáhlé záplavy, patří dlouhodobě k málo prosperujícím oblastem a v mnoha ohledech je typickou regionální periferií se slabou lokální ekonomikou, nadprůměrnou mírou chudoby a obtížnou dopravní dostupností. Jeho města a vesnice dlouhodobě ztrácejí obyvatelstvo.

Na chudé obyvatele mohou mít katastrofy dlouhodobější negativní dopad

Zkušenosti ze zahraničí přitom podle expertů ukazují, že schopnost zotavit se po živelních katastrofách souvisí s ekonomickou situací obyvatel regionu. „Bohatší domácnosti bývají katastrofami postiženy méně závažně a zpravidla se snáze a rychleji vzpamatují z jejich následků. Nejen díky svým finančním zdrojům, ale také díky schopnosti zorientovat se v možnostech pomoci a existenci široké a spolehlivé sítě sociálních kontaktů. Naopak na chudé obyvatele mohou mít katastrofy dlouhodobější negativní dopad. Povodně a jiné ničivé události tak mohou prohloubit znevýhodnění chudých domácností a regionů,“ řekl výzkumník.

Rekonstrukce infrastruktury by se měla využít ke zlepšení stávající situace

Podle něj je proto důležité, aby stát zaměřil velkou pozornost na podporu chudších regionů postižených tragickými následky povodní. „Překonání následků katastrof úzce souvisí nejen s kvalitou státní správy, ale zejména místní samosprávy. Lokální a regionální aktéři by měli již nyní uvažovat o tom, jakým způsobem by bylo možné využít rekonstrukci postižených sídel a infrastruktury ke zlepšení stávající situace a k vytvoření pozitivních rozvojových impulzů,“ dodala Pavlína Netrdová.