Je to o 4 roky více než v roce 2000. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Region tak kopíruje trendy nejen České republiky, ale i dalších západních zemí, kde páry s rodičovstvím čekají na později.

„Optimální biologický věk pro početí potomka je do 25. roku života. Poté plodnost klesá. Pokles se zrychluje po třicítce a po překročení 35 let věku již klesá rapidně. Šance, že zdravá žena ve věku 30 až 35 let v době své ovulace otěhotní, se pohybuje pouze mezi 12 a 17 %,“ říká specialista na asistovanou reprodukci Štěpán Machač z IVF Clinic. Na kliniky umělého oplodnění pak chodí lidé kolem 40. roku věku. V největší tuzemské klinice Reprofit dosahuje průměrný věk pacientek, které si přijdou pro pomoc s oplodněním, 37 let. Data Českého statistického úřadu ukazují, že věk ženy, která rodila prvního potomka, činil v roce 2019 průměrně 29,6 let. V roce 2000 to bylo 25 let.
Páry odkládají založení rodiny z různých důvodů. Kromě studia, budování kariéry nebo cestování bývá jedním z důvodů i hledání vhodného protějšku, se kterým by rodinu chtěli založit. Narůstající věk se ale netýká pouze žen.

S otcovstvím otálí i stále více mužů. „I u mužů se s rostoucím věkem horší výsledky spermiogramu. Změny však nejsou tak rapidní jako u ženských vajíček. Podle zahraničních průzkumů víme, že muži neví, kdy reálně klesá plodnost
u žen, a myslí si, že trvá mnohem déle. Paradoxně jsou to přitom často muži, kteří mají při plánování rodiny hlavní slovo,“ vysvětluje Pavel Otevřel, vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit, která je největším pracovištěm tohoto typu v České republice. Kromě rostoucího věku rodičů se zvyšuje také věk těch, kteří vyhledají pomoc právě u specialistů na umělé oplodnění. Pomoc odborníků na reprodukci ale nehledají jen bezdětné páry. „Stále častěji nás navštěvují lidé, kteří již mají dítě z prvního vztahu, ale našli si nového partnera a touží s ním mít také děti. Věk muže a ženy je v těchto případech zpravidla vyšší,“ popisuje Machač a dodává: „Rozhodně ale nejde o žádné babičky a dědečky. Naopak páry kolem 40 ví, co chtějí, a jsou na dítě emocionálně i finančně připraveni. S tím, že budou takřka v 50 vést potomka do první třídy, počítají. Tyto děti sice mají starší rodiče, ti se jim ale zpravidla naplno věnují. Strádat mohou naopak děti velmi mladých rozvedených rodičů, které často skutečně vychovávají prarodiče.“