Jde o teprve druhou pamětní bankovku v historii, kterou Česká národní banka vydala. Bankovka v nominální hodnotě 100 korun, jejíž prodejní cena však začíná na částce 3990 korun, byla symbolicky představena právě na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity, kde někdejší guvernér Národní banky Československé působil jako děkan.

Umělecký návrh podoby pamětní bankovky je dílem akademické malířky Evy Haškové. Na lícní straně bankovky je kromě portrétu Karla Engliše také unikátní hologram s motivem Řádu T. G. Masaryka. Ústředním obrazovým motivem rubové strany je dvojice Gigantů z průčelí budovy Clam-Gallasova paláce v Praze, někdejšího sídla ministerstva financí.

Engliš byl výjimečnou a nadčasovou osobností našich dějin a nejvýznamnějším teoretikem meziválečného Československa, který ovlivnil dvě generace českých ekonomů. Byl také profesorem národního hospodářství, jenž krátce po vzniku samostatného Československa předložil návrh na zřízení druhé české univerzity v Brně.

Spojení Masarykovy univerzity a České národní banky prostřednictvím osoby Karla Engliše a vydání pamětní bankovky se nabízí i proto, že Engliš, jenž působil jako ministr financí hned v šesti vládách, podnítil v roce 1926 také založení Národní banky Československé a později se stal i guvernérem centrální banky.

„Osobně ho považuji za největšího národohospodáře československých a českých dějin. Věřím, že rozhodnutí zobrazit právě Karla Engliše na druhé pamětní bankovce v historii ČNB přispěje k veřejnému docenění jeho osobnosti i jeho odkazu,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Engliš byl podle něj průkopníkem teorie cenové stability, která se stala od vzniku samostatné československé koruny určitou protiváhou deflační politiky v podobě zhodnocování koruny.

„Jeho vizí byla stabilní měna, která je vždy pouze nástrojem, přičemž hlavní je výroba a její konkurenceschopnost. Ačkoli se nyní ocitáme v období zvýšené inflace, Česká národní banka dbá, aby tato epizoda co nejdříve odezněla a Englišův koncept cenové stability byl v praxi uplatňován i nadále,“ dodal guvernér.

„Do historie Masarykovy univerzity se Engliš zapsal nejen jako první rektor a jeden z iniciátorů pořízení univerzitní insignie, ale stál také za položením základního kamene právnické fakulty, na jejíž půdě se dnes nacházíme,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Doplnil také, že Engliš byl po únorovém převratu v roce 1948 deptaný komunistickým režimem. „Jeho dílo bylo systematicky ničeno, a nakonec zemřel v chudobě a zapomnění,“ dodal Bareš.

Engliš, který se narodil jako deváté dítě do rodiny řezníka, chápal ekonomii jako vědu „o pořádku, v kterém jednotlivci a národové pečují o udržení a zlepšení života“. Tento pořádek považoval za účelový, vycházející z účelového myšlení. Z tohoto hlediska pak definoval základní ekonomické kategorie jako hodnotu, kapitál, ceny a peníze. Jeho úvahy měly přínos i pro sociologii, filozofii a logiku.

Engliš je také jediným Čechem v dějinách, kterému se podařilo být rektorem Masarykovy univerzity a také rektorem Univerzity Karlovy. V roce 1991 mu byl prezidentem Václavem Havlem in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.