Vzhledem k vysoké návštěvnosti dřívějších Skálových výstav, třeba v Rudolfinu nebo Valdštejnské jízdárně v Praze, lze očekávat, že také o brněnskou expozici bude nadstandardní zájem.
"Příznivé okolnosti přály tomu, že jsem konečně po mnoha letech mohl dva roky téměř nerušeně malovat. Paradoxně k tomu přispěl i fakt, že jsme v rámci rekonstrukce bytu bydleli čtyři měsíce u sousedů. Malba samotná je nekonečné dobrodružství a spolu se dvěma velkými cestami do Kolumbie a Austrálie chápu toto šťastné období jako pobyt na pustém ostrově," uvedl Skála.
V sérii Rezavých krajin navazuje čtyřiašedesátiletý Skála na svůj soubor Krajiny z bezčasí nebo cyklus grafik Obři, ve kterém je síla přírody personifikována do nadpřirozených bytostí. Apokalyptické scenérie jsou zároveň oslavou přírodního pigmentu z lesního pramene v západních Čechách.
Obrazy vzniklé při studijní cestě po Kolumbii jsou pokračováním linie, kterou Skála započal velkým plátnem Matka země vystaveným v Rudolfinu v roce 2004. Postava "centrálního božstva" se v tvorbě Skály objevuje v mnoha variantách a materiálech.
Výtvarník se nechal inspirovat také jeskynními malbami starými až 60.000 let, za kterými jel do Austrálie. Plátna maloval na zemi za použití pigmentů přírodních odstínů nebo barevných okrů nasbíraných přímo v Austrálii. Výstavu tvoří i další různorodé práce, třeba fotografie sochařských parků z australského Darwinu, malovaná domorodá pádla nebo série obrazů či objektů ve tvaru obálek.
Skála patří k nejvýraznějším výtvarníků své generace, vystudoval řezbářství a animovaný film, ilustroval přes 20 knih. V roce 1991 obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého, o dva roky později reprezentoval Česko na Bienále v Benátkách, kam došel pěšky. Věnuje se také divadlu a hudbě.
