Stavba automatické dotřiďovací linky v brněnské spalovně finišuje. Budou jí řídit stroje

Ke svému závěru se blíží stavba automatické dotřiďovací linky v areálu brněnské spalovny SAKO. Novou linku za 330 milionů korun budou kompletně řídit stroje.

  • Foto

    SAKO Brno

V areálu SAKO Brno již stojí jak budovy příjmu a výdeje odpadu, tak samotná hala dotřiďovací linky. Během léta se do ní budou instalovat technologie a již od podzimu začne velkokapacitní dotřiďovací linka, která je svou mírou automatizace v tuzemsku ojedinělá, zpracovávat 7 000 tun plastu a 8 000 tun papíru.

„Předností automatické dotřiďovací linky je velmi vysoká účinnost a čistota dotřiďování. Brno bude schopno rázem zpracovat nejméně dvojnásobné množství plastu a papíru a s recyklací pomoci širokému okolí města,“ zdůraznil náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že moderní technologie zvládne k recyklaci připravit až 4,5 tuny odpadu za hodinu.

„Velkokapacitní linka pomůže našemu regionu plnit cíle na materiálové vytřídění k recyklaci. Stroje pracují s devadeástiprocentní čistotou třídění, což je tak vysoké procento, že bude mít  smysl dotřidovat také odpad z jinde provedeného ručního třídění,“ upřesnil Hladík. Všechny ostatní dotřiďovací linky v republice jsou totiž založeny na ručním dotřiďování, jehož čistota se pohybuje kolem 20 procent. „Strojové dotřiďování podstatně zvýší efektivitu a zajistí nesrovnatelně nižší chybovost,“ doplnil primátorčin náměstek.

Předseda představenstva SAKO Brno Filip Leder (KDU-ČSL) je proto hrdý, že právě Brno se stane prvním městem republiky, kde ruční třídění odpadu bude minulostí.

Stávající linka je kapacitně na hranici svých možností a potýká se s nedostatkem pracovníků, což poznamenává efektivitu třídění. Množství plastového odpadu přitom neustále stoupá, jen z brněnských ulic se nyní sváží pětkrát více plastů než před deseti lety. „Z kapacitních důvodů jsme loni dokonce museli část papírového odpadu navážet k dotřídění jinému zpracovateli, abychom mohli zvládnout množství navezeného plastu,“ uvedl Filip Leder.

Právě to má budovaná linka změnit. Automatické technologie strojově vytřídí velké množství materiálu za hodinu a zároveň podstatně rozšíří spektrum roztříditelných plastů.

Operační program linky přitom rozpozná plasty podle tvaru, složení, a dokonce i barev. Balistické separátory je rozdělí na 2D části jako sáčky či fólie a 3D části, k nimž patří například kelímky, vaničky či konzervy.

V lince bude podle Ledera zabudována také soustava separátorů magnetických a nemagnetických kovů, které umožní sběr konzerv, plechovek či hliníkových obalů. A takzvaný rozbalíkovač si dokonce poradí s odpadem uloženým v pytlích a naruší jej tak, aby na třídící linku postupoval už volně ložený. Výkonný lis s kapacitou 6 tun za hodinu slisuje roztříděný plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Součástí linky bude drtič polystyrenu.

Nyní již stojí hala dotřiďovací linky, která je 66 metrů dlouhá, 32 metrů široká a 15 metrů vysoká. Na ní navazuje hala o rozměrech 60 krát 29 krát 9 metrů, v níž se bude koncentrovat navezený materiál, i zpracované balíky, určené pro další recyklaci. V rámci výstavby areálu bylo zapotřebí vybudovat čtyři metry vysokou a 100 metrů dlouhou opěrnou zeď na zajištění stability přiléhajících zemních svahů.se žlabem pro odvod dešťových vod.

Fotogalerie: