Zhruba sto lidí se sešlo na pietním aktu na rohu ulic Spálené a Přízovy, kde synagoga stála. Položili květiny a zapálili svíčky. Je důležité si tyto události připomínat, aby se už nikdy neopakovaly, řekl ve svém proslovu brněnský radní pro kulturu Marek Fišer (za Piráty).

Synagoga byla dokončena v roce 1855 v novorománském stylu jako první novodobá brněnská synagoga. Šlo o trojlodní chrám s dvoupatrovou ženskou galerií, do kterého se vešlo přes 1000 lidí. V noci na 17. března ji ale zapálili brněnští nacisté, údajně jako dárek diktátorovi. Traduje se, že Adolfa Hitlera, který ten den do města přijel, vítal kromě brněnských Němců i černý dým.

"Hasiči měli zákaz budovu hasit. Sutiny pak Němci rozbourali a odvezli. Zajímavostí je, že náklady za odstranění sutin pak dali proplatit brněnské židovské obci," řekl architekt Židovské obce Brno Jaroslav Klenovský.

Předseda brněnské židovské obce Jáchym Kanarek v proslovu připomněl, že synagoga byla místem duchovního setkávání. "Nacisté si mysleli, že všechno, co se jim nelíbí, odstraní. Další desítky let byla snaha tyto události co nejvíce utlumit, zamlčet, zapomenout. Proto jsem rád, že dnes se to mění. A pozitivní je, že se to mění z iniciativy občanů města, nejde o shora nařízenou aktivitu," řekl Kanarek.

Rabín Štěpán Kliment poukázal na aktuální událost na Novém Zélandu, kdy po pátečním útoku na dvě mešity ve městě Christchurch střelbu nepřežilo 50 lidí. Útok přirovnal právě k vypálení synagogy.

Brněnský radní pro kulturu Marek Fišer připomněl historii brněnských židů s důrazem na události kolem 17. března. "Je důležité si tyto události připomínat, aby se v budoucnu nikdy neopakovaly," uvedl Fišer.

Zmínil i to, že po osvobození v roce 1945 brněnská rada na jednom ze svých prvních zasedání slíbila, že na místě bývalé synagogy vznikne památník. Nikdy se tak ale nestalo. Pozemek zůstal prázdný, zarůstal křovinami. Před časem ho ale koupil soukromý investor. Na pozemku začne vyrůstat hotel. "Rád bych, aby slib brněnských radních byl po těch letech naplněn. Budeme spolupracovat jak s židovskou obcí, tak s majitelem pozemku na tom, aby nějakou formou ten památník či pamětní deska vznikla," uvedl radní.