Vědci z Brna a Finska zkoumali, jak se virus klíšťové encefalitidy stane infekční
 
													Foto:
Pixabay
Proces, kdy se z neinfekční částice viru klíšťové encefalitidy stane infekční, zkoumal mezinárodní tým vědců pod vedením Pavla Plevky z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Sarah Butcherové z univerzity v Helsinkách. Závěry jejich studie rozšiřují znalostí o viru klíšťové encefalitidy a v budoucnu mohou vést k vývoji nových léků bránících dozrávání viru. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí institutu Halina Jílková.
Virus u lidí způsobuje klíšťovou encefalitidu, která může vést k dlouhodobým následkům a v některých případech ke smrti. I přes dostupné vakcíny bývá podle odborníků celosvětově hlášeno přibližně 10.000 až 15.000 případů onemocnění ročně. Aby byl virus infekční, musí nejprve tzv. dozrát. Zralé virové částice vědci v minulosti zkoumali. Nezralým částicím se dosud detailně věnovali jen u virů, které přenášejí komáři, nikoli klíšťata. Česko-finský tým vědců se proto ve své studii, kterou zveřejnil na začátku července odborný časopis Science Advances, zaměřil na studium molekulární struktury nezralé formy a rozdílů v povrchovém uspořádání proteinů v porovnání s infekční, zralou formou.
Hlavní metodou výzkumu byla kryo-elektronová mikroskopie, pomocí níž analyzovali nezralý virus připravený v laboratoři
„Virus TBEV se skládá v buňce ve formě tzv. nezralých částic, které se od zralých liší tvarem a také tím, že jsou neinfekční. Zjistili jsme, že specifické vzájemné interakce proteinů na povrchu částice hrají zásadní roli v jeho struktuře a procesu zrání. Postupně, jak se virus dostává z buňky ven, dochází ke štěpení některých proteinů na povrchu a po uvolnění částice z buňky vzniká infekční zralý vir, který může infikovat další buňky. Tento proces změní povrch nezralé částice pokrytý výstupky na hladký,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie Tibor Füzik.
Studie pomáhá pochopit molekulární interakce proteinů tvořících obal viru klíšťové encefalitidy a otevírá cestu dalším výzkumům k poznání mechanismů, které řídí proces zrání. V budoucnu toto poznání může být základem k vývoji nových antivirotik bránících dozrávání viru, a tím i tvorbě infekčních virových částic.
- Vydáno dne:
- 
- ,
- Autor:
-  Monika Švehlová
NEJČTENĚJŠÍ
Exkluzivně pro Brňana
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
 
													 
													 
													 
													- Adventní trhy začnou v Brně 14. listopadu, novinko…
- Veletrh Kniha Brno láká na setkání s českými i zah…
- Pečují o hroby s úctou. Brněnská firma nabízí pomo…
- V Brně začne v sobotu dvouletá úplná uzavírka Fryč…
- Psi na Stránské skále v Brně potrhali další ovce, …
- Náměstí Svobody v Brně letos v adventu ozdobí osmd…
- K hledání hrobového místa i ke správě hřbitova pom…
- Z brněnských kolejí definitivně zmizely unikátní t…
- Česko si připomnělo vznik samostatné republiky, Pa…
- Část Brno-střed pronajímá obecní byty rychleji, op…
Přinášíme vám aktuální události z Brna a okolí. Přehledné zpravodajství, krimi, sport, kulturu a veřejné dění v Brně – denně pro vás vybíráme ty nejdůležitější zprávy z našeho města. Chybí vám tu něco? Napište nám.
