Období hospodářských depresí, z nichž jedno prožíváme i v současnosti, mohou mít i pozitivní vliv. Lidé, kteří nastoupí v době hospodářské recese na vysokou školu, mají vyšší výdělky než ti, kteří začínají studium v příznivějších podmínkách. Mají zřejmě jiné hodnoty a preference, což jim na trhu práce pomáhá. Prokázala to vědecká studie, na které se podílela i Alena Bičáková z CERGE-EI a Národního institutu SYRI v Brně, uvedl v tiskové zprávě jeho mluvčí Filip Vrána.

Rozšiřme kapacitu univerzit v době recese, radí výzkumnice

„Výsledky naší studie potvrzují, že ekonomické šoky zažité během rané dospělosti mohou vést k trvalým změnám v hodnotách a preferencích, což může jednotlivce přimět k důležitým změnám postojů, například při hledání zaměstnání.  Tohoto faktu bychom měli využít například tím, že se rozšíří kapacita vysokých škol v době recese, kdy je poptávka po studiu vyšší,“ uvedla Alena Bičáková, která patří do výzkumné skupiny SYRI se zaměřením na Trh práce.

Platově bodovaly zejména ženy z amerických vysokých škol

Odborníci analyzovali absolventy z téměř čtyř desítek amerických vysokých škol. Studie jasně prokázala pozitivní vztah mezi lokálními ekonomickými podmínkami v době zápisu na vysokou školu a budoucími ročními příjmy, zejména u žen.

Absolventkám univerzit více rostly roční výdělky

„Zatímco u mužů a žen dochází k podobnému nárůstu hodinových mezd, u žen jsme zaznamenali větší nárůst ročních výdělků také v důsledku zvýšení počtu odpracovaných týdnů za rok a počtu odpracovaných hodin za týden. U žen navíc pozorujeme vyšší pravděpodobnost zapojení na trhu práce,“ dodala výzkumnice.

Vypočítali zajímavou souvislost s nezaměstnaností

Vědci ve studii vypočetli, že o jedno procento vyšší míra nezaměstnanosti v době nástupu na vysokou školu vede k růstu ročních reálných výdělků o přibližně 0,35 procenta u žen a přibližně 0,21 procent u mužů, což u žen s průměrným příjmem odpovídá 180 dolarům za rok a u mužů 172 dolarům za rok.

Některá vysvětlení před výzkumníky neobstála

Tento pozitivní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a budoucími příjmy není možné vysvětlit například tím, že z ročníků vystavených nepříznivým ekonomickým podmínkám na vysokou školu nastupuje a úspěšně ji absolvuje pouze vybraná skupina nadprůměrných studentů. A nelze to zdůvodnit ani tím, že pouze vybraná skupina těchto absolventů, tedy ta s nadprůměrnými příjmy, pracuje.

Po studiu se za krize odstěhovali do míst s vyššími příjmy

„Nelze jej také vysvětlit změnou volby oboru nebo změnou v rozhodnutí, zda pokračovat postgraduálním vzděláváním. Nadprůměrný příjem absolventů z těchto ročníků není způsoben ani potenciálně lepšími ekonomickými podmínkami v době nástupu na pracovní trh. Téměř třetinu nadprůměrných příjmů těchto absolventů lze však vysvětlit tím, že si po studiu hledají zaměstnání v lokalitách s vyššími příjmy a tam se stěhují. Výsledky jasně odpovídají změně chování, která podněcuje jedince, kteří na začátku studia zažívají špatné ekonomické časy, aby vyvinuli větší úsilí k získání lépe placeného zaměstnání,“ dodala Bičáková.