Město Brno je zásobováno pitnou vodou ze dvou zdrojů. Prvním z nich je vodní nádrž Vír, která využívá povrchovou vodu a druhým je Vodní zdroj Březová využívající spodní vodu. V posledních několika letech však dochází k postupnému poklesu hladiny spodní vody v Březové. V oblasti prameniště bylo za posledních deset let hned osm roků srážkově podprůměrných.

Rok 2019 byl nejhorší za posledních dvacet let. Letošní stav vody je zhruba stejný jako v loňském roce, negativně jej však ovlivňuje nedostatek sněhových srážek v zimě. Uvádí v tiskové zprávě místopředseda představenstva BVK Jan Zámečník (KDU-ČSL).

Zásobování Brna pitnou vodou z jiných zdrojů komplikuje špatný stav infrastruktury, kterou je přiváděna voda z Vírské přehrady. “Kombinace dlouhotrvajícího sucha a stavu vodovodu může pro Brno v dlouhodobém horizontu znamenat zásadní problém,” zmiňuje Zámečník.

Na Vírském oblastním vodovodu byla proto zahájena v letošním roce první etapa rekonstrukce v okolí Drásova. Předpokládané náklady budou přesahovat 70 milionů korun. “Jen v říjnu roku 2018 se v daném úseku staly tři havárie se ztrátou 40 tisíc kubíků vody. To je 57 % toho, co spotřebuje za den celé Brno. A Drásov není jediný problematický úsek. Jeho oprava musí být prioritou pro Jihomoravský kraj, ale i vlády,” doplnil Zámečník.

Kromě brněnské vodárenské soustavy, která zásobuje vodou více než třetinu obyvatel kraje je však podle Zámečníka nutné řešit i problémy dalších vodárenských soustav. Jejich propojení a hledání nových zdrojů vody je zásadní pro udržení zásobování pitnou vodou pro všechny obyvatele. Vírský oblastní vodovod patří spolu s oběma vodovody z Březové nad Svitavou k hlavním zdrojům vodovodního systému, který je označován jako Brněnská vodárenská soustava. Tato soustava zásobuje kvalitní pitnou vodou cca 450 tisíc obyvatel.

Oběma březovskými vodovody je do soustavy dodávána podzemní voda, vírský oblastní vodovod dodává povrchovou vodu z vodárenské nádrže Vír, upravovanou v úpravně vody Švařec.

Se suchem a nedostatkem vody bojují i zemědělci. Téměř 80 procent území Česka je zasaženo zemědělským suchem. Zemědělcům chybí letos voda z tajícího sněhu, minimum srážek spadlo na velké části území i v březnu a v dubnu. Dvěma nejhoršími stupni zemědělského sucha trpí pětina území, a to severovýchod republiky, velká část Karlovarského kraje, Poohří v okolí Loun a Žatce a také dlouhodobě část jižních Čech. Poměrně dobře je na tom teď naopak většina Středočeského kraje, Vysočiny a Brno a oblast na jih od něj.

Pro mnohé zemědělce začíná být situace tak vážná, že připravují krizové plány, aby dokázali nakrmit zvířata, komerční plodiny jsou na druhém místě. Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let, vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho.