Je to levnější a kratší a také je to v územním plánu, řekl v pondělí novinářům primátorův náměstek Martin Ander (SZ). Podle něj by do tunelu mohly zajíždět tramvaje z jihu a severu i ty, které by vznikly odsunem železničního nádraží. Náklady na takzvaný tramvajový diametr Zelení odhadují na šest až osm miliard, hotov by podle nich mohl být do deseti let. Investorem by bylo město, které by žádalo o dotace stát i Evropskou Unii. Zelení to chtějí projednat v koalici i na zářijovém zastupitelstvu.

Brno potřebuje postavit nové vlakové nádraží, protože to nynější už kapacitně nestačí. Rozhodovalo se o tom, zda bude nové nádraží v centru pod Petrovem nedaleko současného, nebo odsunuté k řece o necelý kilometr. Kraj i město rozhodly o odsunu, město ale odsun podmínilo stavbou podzemní kolejové železnice, která by přepravovala lidi v MHD. Ministerstvo dopravy pak sice rozhodlo o odsunu, ale podmínku současné stavby podzemní železnice neakceptovalo.

Zelení chtějí nádraží v centru pod Petrovem a upozorňují na to, že v odsunuté poloze vzniknou bez vyřešeného napojení MHD problémy. Další tramvajové spoje však podle nich na povrchu přidávat nelze. Zatímco investorem u podzemní železnice by byl stát, u podzemní tramvaje by podle Zelených bylo investorem město. Ander řekl, že pokud stát nebude chtít stavět podzemní železnici, podzemní tramvaj je variantou. "Brno by to mohlo vzít do svých rukou a nemuselo by se stále doprošovat a čekat. Při vícezdrojovém financování by město žádalo o dotace stát a Evropskou unii, a když by si stavbu rozložilo do deseti let, ročně by ho to vyšlo na stovky milionů, což je pro město únosné," uvedl Ander. V opačném případně podle něj hrozí, že se bude čekat na podzemní železnici, kterou stát ale nemusí postavit.

Tříkilometrový tunel pro tramvaj by podle návrhu Zelených začínal v Nádražní ulici a vedl by po Šumavskou ulici, kde má vzniknout parkovací dům P+R s kapacitou 500 míst. Podle Zelených by mohly být čtyři zastávky, a to Nádražní, Česká, Konečného náměstí a Šumavská. Cesta mezi nimi by měla trvat šest minut, po povrchu je to nyní 12 minut. Podle Andera by tunely pomohly MHD, provoz na povrchu by zůstal. Připojit by se mohly tramvaje jedoucí z jihu od Komárova, ale také z opačné strany ze severu od Minské ulice, dále od městské části Bystrc nebo nové linky při stavbě nového nádraží v odsunuté poloze. Ander dodal, že tunel by měl mít takové rozměry, aby se do nich později vešel i vlak, pokud by chtěl stát stavět podzemní železnici.