Ženy v tuzemsku dohánějí v kariéře muže. Déle studují, budují svou profesní dráhu a v souvislosti s tím odkládají početí prvního dítěte do vyššího věku. Tento dlouhodobý trend pozorují demografové od 90. let 20. století. Dynamika odkladu je sice slabší než v minulosti, ale stále pokračuje. První dítě mají české ženy průměrně až v 29 letech, upozornila Jitka Slabá z Národního institutu SYRI v Brně, která se reprodukcí společnosti zabývá.

Významnou roli hrají i materiální podmínky

Podle ní mezi hlavní příčiny odkladu rodičovství patří faktory spojené s kariérou a vzděláváním. „Významnou roli hrají také materiální podmínky, jako jsou dostupnost bydlení a ekonomická stabilita. Zásadní je i partnerská situace, tedy otázky týkající se stability a kvality partnerských vztahů, a faktory související se zdravotním stavem,“ uvedla Slabá.

V tuzemsku se loni narodilo nejméně dětí za posledních 23 let

Všechny zmíněné faktory mají vliv na pokles porodnosti. V tuzemsku se loni narodilo nejméně dětí od roku 2001. Bylo jich pouze 91 200, což je o více než 10 tisíc méně než předloni. Negativní trend pokračuje i letos, kdy přišlo na svět za první pololetí jen 41 600 dětí. Výzkumnice upozornila na jev zvaný fertility timing gap, tedy rozdíl mezi plánovaným a skutečným věkem, kdy ženy mají své první dítě. Jev ukazuje na nesoulad mezi plány žen a skutečností. Některé ženy odkládáním početí dospějí až do situace, kdy už dítě mít nemohou.

Klíčové reprodukční události odkládají zejména mladší generace

Z výzkumů podle Slabé vyplývá, že klíčové reprodukční události odkládají do pozdějšího věku především mladší generace. „Nárůst podílu bezdětných do 31 let, které u generace žen narozených v letech 1985 až 1991 tvoří až 35 procent, by se přitom mohl projevit i v nárůstu podílu bezdětných do 40 let. Pokles plodnosti ale sledujeme i jinde, například v severských zemích, které byly dlouhodobě považovány za vzor v oblasti rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. To vyvolává další otázky,“ řekla výzkumnice.

Jedním z důvodů může být proměna partnerských vztahů a jejich časování

„Proměny v partnerském statusu a nové formy soužití mohou mít zásadní vliv na reprodukční plány a jejich následnou realizaci, což by mohlo být klíčové pro pochopení současných výzev v oblasti plodnosti,“ dodala Jitka Slabá.