Pozůstatky pravěkého, keltského a slovanského osídlení a také zkamenělou, až 150.000 let starou lebku zubra našli archeologové při záchranném výzkumu v brněnské Líšni. Tak bohaté nálezy na místě odborníci rozhodně nečekali, řekl vedoucí výzkumu Jiří Zubalík z Ústavu archeologické památkové péče.

"Určitě nejzajímavějším nálezem byla zkamenělá lebka zubra. Podle paleontologické analýzy se jedná o zubra stepního, jehož celé lebky se nacházejí výjimečně, běžnější jsou fragmentární nálezy. Tento zubr mohl žít před 150.000 až 200.000 lety a byl přibližně o třetinu větší než současní zubři," řekl Zubalík.

Kromě tohoto nálezu ale archeologové na místě, kde mají stát řadové domy, našli důkazy osídlení hned z několika období. Nejstarší stopy lidského osídlení byly takzvané sídlištní jámy s keramikou. Podle předběžného odhadu pocházely z pravěku, pravděpodobně z doby bronzové, přesněji to určí až laboratorní analýza.

"Další osídlení představuje osada z doby laténské. Náleží k ní dvě obdélné chaty s podlahou zahloubenou do podloží. K sídlišti patřil snad i mělký žlábek, který se nacházel poblíž. V zásypech se podařilo vyzvednout typickou laténskou keramiku a zlomek železné spony, které umožňují dataci zhruba do třetího století před naším letopočtem," dodal archeolog.

Později byla lokalita osídlena také Slovany, po nichž zůstala zásobní jáma a pozůstatky kovárny nebo železářské huti. O jaké zařízení šlo, pomohou archeologům určit laboratorní analýzy. Slovanské osídlení datují do devátého století našeho letopočtu, kdy fungovalo velkomoravské hradiště ve Starých Zámcích u Líšně. Výzkum v Líšni ještě pokračuje.