Kateřinská jeskyně v Moravském krasu vydala jeden z dalších historických artefaktů. Archeologové tu v rámci letního výzkumu nalezli v takzvané Bezejmenné chodbě nástroje – štípané industrie z rohovce a dva úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informoval mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš.

„Stáří industrií se nyní bude zkoumat, jednou z teorií je, že jsou dokonce z mladšího paleolitu. Co se týká úlomků z břidlice, s plastickou rytinou postav, to považujeme za naprostý unikát a archeologové nyní hledají, do jakého období to zařadit,“ uvedl k výsledkům výzkumu Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.

Zbytky kamenné destičky archeologové našli v hliněné vrstvě stejné hloubky jako pravěké nástroje, datované do období zhruba patnáct tisíc až dva a půl tisíce let před naším letopočtem

Už při první části nového výzkumu Ledové a Bezejmenné chodby Kateřinské jeskyně v srpnu 2022 archeologové našli velkého množství polotovarů mincí, takzvané „střížky“, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně na začátku Suchého žlebu byla ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna.

„Mimo sondy bylo letos nalezeno v Ledové chodbě pomoci detektoru kovu několik dalších stříbrných nepovedených mincí, střížků, tedy opět doklad penězokazecké dílny. V Bezejmenné chodbě se našlo množství střížků a hlavně celé zmačkané plechy s otvory po mincích – což je ojedinělé,“ dodal Zajíček.

Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě.

V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. „Nutno poznamenat, že penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ popsal Zajíček.

V sondách Ledové chodby byly nalezeny další kosti pleistocenních zvířat, převážně medvědů. V Bezejmenné chodbě se našla stejně jako loni pravěká a středověká keramika. Výsledky výzkumů a nálezy budou nyní podrobněji zpracovávány a postupně publikovány v odborných i populárně naučných mediích.

„Již v roce 2019 oznámili vědci jedinečný objev v Kateřinské jeskyni, nejstarší pozůstatky kreseb na území dnešní České republiky. Abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku, lidé podle odborníků z České radiouhlíkové laboratoře Ústavu jaderné fyziky a Archeologického ústavu Akademie věd ČR vytvořili před 7200 lety,“ uzavřel Gejdoš.