Poslední archeologické nálezy v okolí kostela však naznačují, že datování těchto nálezů lze zařadit již do období po roce 1000, tedy ještě o sto let dříve než první písemnou zmínku o Blansku, která akt Jindřicha Zdíka popisuje. Není vyloučeno, že pod dnešním kostelem je skryta i starší svatyně, jejíž přítomnost naznačuje i radarový průzkum provedený před 15 lety. Blanenský kostel by se tak zařadil mezi nejstarší stavby u nás vůbec. 

Oslavy 880 let odstartovaly ve čtvrtek 16. ledna, kdy byla v knihovně zahájena výstava sv. Martin v běhu času výtvarných prací žáků blanenské ZUŠ, týkajících se právě výročí kostela. Farnost také ve spolupráci s odborníky a za podpory města Blansko připravuje vydání monografie o blanenském kostele. Součástí oslav budou také tematické workshopy a další akce, konat se budou po celý letošní rok.
Blanenský kostel není jen místem pro setkání věřících, je také jedním z TOP turistických cílů města. Díky své poloze na vyvýšeném místě nedaleko centra města a v těsné blízkosti vlakové zastávky jej celoročně navštíví množství zvídavých turistů i blanenských občanů. Kostel nabízí možnost prohlídek věže, odkud návštěvníci vidí výhled na velkou část města. Lidé si ve věži mohou prohlédnout také místní zvony, z nichž jeden pochází z doby gotické, odhaduje se, že zhruba ze 13. století. Návštěvníci mají také možnost navštívit věžní kavárničku nebo využít průvodcovskou službu, komentované prohlídky nejen kostela ale i fary a okolí zajišťují studenti a pedagogové Soukromé školy cestovního ruchu a gastronomie.

Blanenským unikátem je také rosarium vysazené v těsné blízkosti kostela a zejména v něm památník Caroliny Meineke, první manželky anglického krále Viléma IV., která v Blansku nalezla místo svého posledního odpočinku. Blanenská farnost není uzavřenou komunitou. Celý areál kostela a fary slouží dnes jako jakési mezigenerační komunitní centrum. Zázemí zde mají různé kroužky, senior point, dětská skupina, ale také akce pro širokou veřejnost. Areál zrekonstruované farní zahrady nabízí možnost návštěvy nejen dětem z místních školek, rodičům s dětmi, ale také někdy třeba náhodným kolemjdoucím. Mezi městem a farností, ale také například školkami a školami probíhá čilá spolupráce také při pořádání různých tradičních akcí během celého roku, například při Noci kostelů nebo podzimním Vítání svatého Martina. 

Osobnost biskupa Jindřicha Zdíka tak trochu spojuje blanenskou farnost se Strahovským klášterem. On byl totiž iniciátorem příchodu řádu premonstrátů do českých zemí v roce 1143. Po své pouti do Svaté země v roce 1138 pojal myšlenku založit v Praze klášter řeholních kanovníků, kterou o několik let později také uskutečnil. Budova kostela byla v průběhu staletí několikrát vážně poškozena. Poprvé v době tatarských nájezdů r. 1241 a následně v době husitských válek. O další poškození ze zasloužili Švédové. Poslední úprava v podstatě do dnešní podoby proběhla roku 1793. V této době se prakticky zastavil stavební vývoj kostela a jeho tehdejší podoba se dochovala až dodnes. O proměnách stavby svědčí dochované části kostela, nejstarší z románského období. Další vývoj zaznamenal pouze jeho interiér. 

 V roce 1993 bylo při stavebně historickém průzkumu kostela zjištěno, že značná část jižní obvodové zdi pochází z 1. poloviny XII. století. Tato zeď navíc pod svrchní omítkou ukrývala vedle zbytku krásného gotického portálu také cca 1m vysoké torzo románské pískovcové plastiky muže s mečem. (Pravděpodobně se jedná o patrona kostela, sv. Martina). Jde o naprosto unikátní a historiky dosud spolehlivě nezdůvodněný nález, neboť románských plastik se na Moravě dochovalo jen minimum a téměř vždy šlo pouze o ornamentální výzdobu. Se zobrazením lidské postavy se kromě Blanska můžeme setkat už jen v Olomouci. Z důvodu ochrany před povětrnostními vlivy proto byla tato vzácná plastika vyjmuta z obvodové zdi a přenesena přímo do lodi kostela. Na pokračování archeologických výzkumů se nyní čeká, poodhalit by mohly zejména to, zda se pod stávajícím kostelem nacházejí pozůstatky jeho staršího předchůdce.