„Socha by měla stát nedaleko rodného domu řeholnice a mohla by být odhalena v roce 2021. Stejně jako podobné sochy by mohla vyjít na zhruba dva miliony korun. S nápadem na postavení sochy přišla místostarostka Brna-severu Miriam Kolářová,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík. Ten dále dodal, že Brno žádného jiného blahoslaveného nemá. Radní také odsouhlasili zařazení sochy do seznamu osobností k výtvarnému ztvárnění v projektu Sochy pro Brno.

V nejbližší době se budou realizovat sochy architekta Adolfa Loose nebo pátera Martina Středy. Podle Miriam Kolářové socha ženy Brnu chybí, proto navrhla zařadit do projektu sochu Marie Restituty. „Soutěž na podobu sochy by měla být příští rok, finančně bychom se měli pohybovat ale okolo stejné výše jako u připravovaných soch Loose a Středy, které stojí kolem dvou milionů korun,“ doplnil náměstek Hladík.

Helena Kafková se narodila 1. května 1894 jako šesté ze sedmi dětí v rodině obuvníka v Brně-Husovicích a byla pokřtěna 13. května v kostele Panny Marie Nanebevzaté v Brně-Zábrdovicích. Po dvou letech se celá rodina natrvalo usídlila ve Vídni, ve čtvrti Brigittenau, kde Helena Kafková prožila své dětství a školní léta.

Po dvou letech práce v trafice začala pracovat jako ošetřovatelka ve vídeňské městské nemocnici v Lainzu, kde poznala sestry „křesťanské lásky“ III. řádu svatého Františka, kam roku 1914 proti vůli svých rodičů vstoupila. Při obláčce roku 1915 přijala řádové jméno sestra Marie Restituta (latinsky Obnovená). Od roku 1919 pracovala jako sestra na operačním sále v nemocnici v Mödlingu, kde si brzy získala značnou autoritu a byla známá a oblíbená jako vynikající zdravotnice, obětavá pomocnice i moudrá rádkyně. V řeholním společenství hrála na harmonium, vedla pěvecký sbor a organizovala různé slavnosti.

Po nástupu nacistů k moci zavěsila na nově otevřené oddělení nemocnice do všech pokojů kříže a odmítala je odstranit. Svou přímostí a důsledností v obhajovaní víry a práva si v nacistech získala nepřátele. V prosinci 1941 našel jeden esesácký lékař za podivných okolností (pravděpodobně šlo o nastraženou past) papír s posměšnou a varovnou básní proti nacistickému režimu, od které si prý sestra pořizovala kopie. Po jeho udání byla sestra Restituta na Popeleční středu 18. února 1942 zatčena gestapem přímo na operačním sále. Třináct měsíců byla vězněna u Zemského soudu ve Vídni, z toho pět měsíců v cele smrti. Starala se o své spoluvězeňkyně a snažila se jim ulehčit jejich stav, byla pro ně svědectvím křesťanské lásky a víry.

30. 3. 1943 popravena gilotinou ve Vídni

6. 10. 1988 Kongregace pro svatořečení udělila nihil obstat

4. 11. 1988 zahájena diecézní část beatifikačního řízení, Vídeň

21. 6. 1998 blahořečena ve Vídni papežem Janem Pavlem II.