Jde tak o jedinou pravidelně hnízdící populaci u nás. Podle Vladimíra Mikuleho z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty MENDELU tito původně cizokrajní ptáci pravděpodobně unikli z chovu. V poslední době hnízdí v Brně pět až devět párů, jejichž rozmnožování vědci sledují každoročně.
Kachnička mandarínská je asijský druh vrubozobého ptáka, který je velmi rozšířený u chovatelů, kačer je považován za jednoho z nejbarevnějších vrubozobých ptáků vůbec. Kachničky využívají během roku i široké okolí řeky, navštěvují přilehlé lesy s řadou drobných vodních toků a nádrží. Právě to je také důvodem, proč se v Brně usadili. „Můžeme o nich říct, že stejně jako většina ostatních evropských populací, i ta brněnská je stálá, jen během roku preferuje různá místa," konstatoval ornitolog.
Například po vyhnízdění na období pelichání se část ptáků zdržuje na jezírkách v oboře Holedná, část se přesouvá na Brněnskou přehradu a někteří ptáci zůstávají na řece. Na podzim se pak vrací na tok Svratky a vytvářejí menší hejna. Jak se ochladí a řeka začne zamrzat, soustředí se na několik míst společně s dalšími vodními ptáky a zimují, přičemž využívají přikrmování lidí. Tradičně největší brněnské zimoviště je podle ornitologa v okolí komínské lávky u zastávky Svratecká.
