Brünn se stalo Velkým Brnem, kde většina mluví česky. Výstava připomíná rozšíření města

Jak se dříve žilo v Brně a okolí? Proč se Brno rozrostlo? Čím vynikaly obce, které se roku 1919 staly součástí Velkého Brna? To zodpoví a názorně ukáže výstava „100 let Velkého Brna“ v Křížové chodbě Nové radnice.

  • Foto

    spilberk.cz

Výstavu připravilo Muzeum města Brna. Expozice plná historických fotografií, map i trojrozměrných předmětů je tam zdarma přístupná každý den od 12. července do 11. srpna
2019 jako součást oslav 100 let od vzniku Velkého Brna.

Koláče z Komárova, na které chodilo celé Brno, bodláky z Brněnských Ivanovic, ze kterých se vyráběly nástroje na česání vlny, Jundrov a výletní parník plující po Svratce nebo řepa a žito ze zemědělské Slatiny. Dnes už málokdo ví, co bylo charakteristické pro obce, které se v dubnu 1919 staly součástí tzv. Velkého Brna. K původnímu městu se tehdy připojilo 23 obcí, rozloha se zvětšila 7krát a počet obyvatel se téměř zdvojnásobil. Otevřela se tím cesta k mimořádnému rozvoji během 20. a 30. let 20. st., kdy ze Brno stalo moderní metropolí a střediskem kultury, školství a architektury mladého Československa.

100. výročí vzniku Velkého Brna připomíná výstava Muzea města Brna v Křížové chodbě na Nové radnici. Úvod výstavy vysvětluje okolnosti rozšiřování Brna: poprvé se Brno rozrostlo v roce 1850 o „předhradební“ předměstí, jako byly Křenová, Cejl, Zábrdovice či Staré Brno. V polovině 19. st. byly strženy brněnské hradby a město se mohlo dál rozrůstat. Velké Brno vzniklo po první světové válce.  „Vedly k tomu praktické důvody, Brno už stavebně srůstalo s okolím, např. s městy Královo Pole a Husovice. Dalším důvodem bylo  počeštit‘ město a připojit ke spíše německému Brnu co nejvíc českých obcí. Procento Němců pak skutečně kleslo,“ vysvětluje kurátor výstavy Pavel Košťál z Oddělení historie Muzea města Brna. 
Další části výstavy mapují jednotlivé připojené obce. Ve dvou případech šlo o samostatná města – Husovice a Královo Pole, ostatní byly vesnice. Připomínají je dobové fotografie, mapy, citáty či texty z tehdejších turistických průvodců. Zajímavostí je obří mapa Velkého Brna doplněná kresbami vystihujícími typické rysy připojených obcí. „Každá něčím vynikala, jejich specifika ukazujeme obrazově. Na mapě je např. židenický dělník, komín maloměřické cementárny, jundrovský parník, komárovské koláče nebo bodláky z Brněnských Ivanovic,“ říká Košťál.
Běžný život od konce 19. st. do 20. let 20. st. přibližuje množství exponátů. Ve výstavě je např. kolébka ze Židenic se zachovanou tkanicí na kolébání, figurína s dobovým všedním oblečením nebo dobové hračky. Lidé uvidí i kopii zákona o zřízení Velkého Brna a spoustu historických předmětů ve vitrínách. „Jedna z nich poeticky evokuje pomyslné ‚maminčiny poklady‘. Jsou v ní šperky, hračky, citáty nebo medailonek ve tvaru srdíčka,“ líčí vedoucí Oddělení historie Muzea města Brna Dana Olivová, která se na výstavě taktéž podílela. Atmosféru dokreslují i reklamy z doby monarchie a první republiky. K vidění jsou také 3 historické mapy z let 1839, 1879 a 1926, které zachycují původní město, jeho rozrůstání i stav po vzniku Velkého Brna. Tento vývoj znázorňuje i digitální storymapa se spoustou fotografií a příběhů – lidé si ji mohou prohlédnout přímo ve výstavě, ale i kdykoli online. V závěru
výstavy lidé najdou tematické výkresy dětí, které uspěly ve výtvarné soutěži brněnských škol. 

100 let Velkého Brna. Od 12. července do 11. srpna 2019 zdarma v Křížové chodbě Nové radnice.