Exkluzivně pro Brňana: Filip Leder

"V první linii jsou i řidiči a popeláři SAKO," říká předseda představenstva městské společnosti.

  • Foto

    SAKO Brno

Vedle zdravotníků patří do první linie při koronavirové pandemii i další profese. Mezi nimi jsou také popeláři, kteří při své práci přicházejí do kontaktu s odpadky i od nakažených lidí v domácí karanténě. Lidé by proto při vyhazování odpadků měli dbát na jejich bezpečnost a být ohleduplní. Protože společnost SAKO, která v Brně sváží a zpracovává odpad, patří do kritické infrastruktury,  musela přijmout určitá opatření, k nimž patří i vitality plán. „Pro SAKO je stěžejní udržet si určitý počet klíčových pracovníků. Jsme připraveni i na jejich případnou izolaci na provozech, kde budou mít zajištěno ubytování i stravu, obdobně jak to dělá například ČEZ,“ přibližuje Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO, která v Brně sváží a zpracovává odpad.

Co musí s odpadky udělat lidé, kteří jsou v karanténě?

Společnost SAKO Brno pro ochranu řidičů a popelářů dělá maximum. Jsou vybaveni ochrannými pomůckami (roušky, jednorázové rukavice), frekventované části vozidla jsou pravidelně dezinfikovány, je eliminován kontakt mezi skupinami pracovníků. O ohleduplnost prosíme i spoluobčany, aby svým jednáním co nejvíce snížili možnost šíření nákazy. Důležité je odpady ukládat do pytle, ten zavázat a vložit do černé popelnice nebo kontejneru na směsný komunální odpad. Pokud mají lidé možnost, pytel vydezinfikovat postřikem. V žádném případě odpady neukládat vedle popelnic.

Nákazu však mohou šířit i lidé, u kterých se příznaky neprojeví. Jsou i pro ostatní aktuálně platná nějaká doporučení?

Vzhledem k tomu, že mezi občanem s virovou nákazou a bez ní je často rozdíl pouze v tom, zda byl testován, jsou doporučení svozové společnosti SAKO pro všechny stejná. Tedy odpad zavázat do pytlů a vložit do černé popelnice a pokud možno jej z vnější strany vydezinfikovat.

Jak jsou na tom pracovníci SAKO s ochrannými pomůckami?

Pracovníci SAKO jsou vybaveni  rouškami, které si vyrobili svépomocí nebo je pro ně našily dobrovolnice, za což moc děkujeme. Postupně se nám daří zajistit originální respirátory a roušky, v tuto chvíli jsme zásobeni přibližně na 1,5 měsíce. Ochranných rukavic máme dostatek. Dezinfekčními prostředky jsme také dostatečně vybaveni, byť cena těchto chemikálií neúměrně narostla. I z tohoto důvodu jsme si velkou část namíchali sami. Od státu přes všechny proklamace žádná pomoc nepřišla. Ty jsou určeny jen pro televizní kamery. Musíme si pomoci sami.

SAKO připravilo takzvaný vitality plán. V čem spočívá?

SAKO Brno je součástí kritické infrastruktury města a tomu musí odpovídat i přijatá opatření. Cílem vitality plánu je vždy mít k dispozici dostatečný počet pracovníků, kteří mohou nastoupit za kolegy v karanténě. Byly vytvořeny skupiny, které spolu vzájemně vůbec nepřicházejí do kontaktu. Jako záloha navíc zůstali pracovníci v dobrovolné domácí karanténě. Počítáme i s hraniční možností zastupitelnosti pracovníků na dělnických pozicích administrativními pracovníky, kteří jsou nyní na home office. Pro SAKO je stěžejní udržet si určitý počet klíčových pracovníků. Jsme připraveni i na jejich případnou izolaci na provozech, kde budou mít zajištěno ubytování i stravu, obdobně jak to dělá například ČEZ.

Přijalo SAKO ještě nějaká další opatření?

Je jich celá řada a jsou stanoveny krizovým operačním plánem. Například do areálu ZEVO nesmí vstupovat návštěvy, řidiči dovážející odpad nesmí vystupovat z vozidla, nejsou přijímány platby v hotovosti, společné prostory jsou několikrát denně dezinfikovány, omezen je provoz dotřiďovací linky, kde pracovníci přicházejí do přímého styku s odpadem. Částečně jsme po dohodě se zástupci jednotlivých městských částí omezili i provoz sběrných středisek odpadu.

Koronavirus dokáže na některých površích přežít až tři dny. Je spalování odpadu ve spalovně tím nejlepším způsobem, jak odpad i v této situaci likvidovat?

Aktuálně se ukazuje, že zařízení na energetické využívání odpadů má v této kritické situaci jedinečnou roli. Teplota ve spalovací komoře kotlů dosahuje 900 až 1 000 stupňů Celsia a veškerý odpad je tedy beze zbytku hygienizován a inertizován. Jde tedy o okamžitou stoprocentní likvidaci případného zdroje nákazy. Oproti tomu na skládce odpad ukládáte na povrch a dlouhodobě jej deponujete, kdokoli s ním může dále manipulovat, ať už zvířata, ptáci, případně i osoby pohybující se na skládce, není tedy zaručeno úplné zničení infekce.

Mnoho kontaminovaného odpadu – roušky, ochranné obleky – vyprodukují v těchto dnech nemocnice, ale i hasiči či policisté. Spaluje SAKO i tyto odpady od složek IZS a nemocnic? Jak se s těmito odpady nakládá?

Ano, v SAKO Brno je likvidován i kontaminovaný odpad. Tento odpad je v zařízení na energetické využívání odpadů v maximální izolaci. Dovoz kontaminovaného odpadu máme nahlášen předem, jsme tedy připraveni ihned po vhození odpadu do zásobníku jej drapákem beze zbytku přemístit přímo do spalovací komory kotle, kde je bez prodlení vystaven působení vysokých teplot. Odpad se tedy nikde nezdržuje a nedeponuje, tudíž nehrozí riziko šíření nákazy.

Pojďme se ještě zastavit u toho, jak Brňané třídí odpad? Je za poslední roky patrný spíše pozitivní trend, nebo mají v něčem rezervy a měli by se zlepšit? A co sběrné dvory, plní svůj účel?

Brňané třídí velice dobře, určitě je patrný pozitivní trend a zájem o třídění. Například množství vytříděných plastů se za posledních pět let zdvojnásobilo až na nynější čtyři tisíce tun za rok, také objem vytříděného skla narostl o 15 procent, papír se pohybuje na stabilní úrovni. Je to dáno i bohatými možnostmi, kam odpad uložit. Máme 2 500 stanovišť barevných kontejnerů na papír, plasty, sklo nebo textil a 37 sběrných středisek odpadů. Tento počet je unikátní a nabízí luxusní docházkové vzdálenosti pro každého. V roce 2019 se na sběrných střediscích vytřídilo rekordních téměř 17 tisíc tun odpadu. Bohužel aktuální mimořádná situace zastavila některé třídicí linky a omezila odbyt vytříděných surovin, například textilu. Je třeba s tímto stavem takto pracovat, a proto jsme rádi, že v Brně můžeme odpad alespoň energeticky využívat, tedy vyrábět z něj teplo a elektřinu pro brněnské domácnosti.

V Brně funguje projekt RE-USE na předcházení vzniku odpadu. Jaký má u Brňanů ohlas?

Program RE-USE funguje již čtyři roky, jako první v republice. Brňané rádi nakoupí za symbolickou částku pěkné funkční věci nebo retro předměty. Sedm sběrných středisek s RE-USE obchůdky se těší velké oblibě, o čemž svědčí více než 500 tisíc korun věnovaných z RE-USE na výsadbu květinových záhonů v Brně. V letošním roce bude zřízen další RE-USE point, těší mě, že se díky projektům daří předcházet vzniku odpadů a věci dostávají druhý život. Mnoho lidí si uvědomuje hodnotu těchto věcí. Někdo je musel vyrobit, spotřebovala se při jejich výrobě a dopravě energie…

Připravujete stavbu nové velkokapacitní automatické dotřiďovací linky na plasty. V čem především bude její přínos?

Především stávající ruční dotřiďovací linka na množství tříděného odpadu již kapacitně nestačí. Všichni vnímáme celosvětový tlak na úsporu neobnovitelných zdrojů, recyklaci a cirkulární odpadové hospodářství. Proto se úvahy SAKO ubírají směrem k velkokapacitnímu automatickému dotřiďování, které eliminuje neatraktivní ruční práci, zajistí nesrovnatelně nižší chybovost při sortování plastových materiálů a při dostatečném množství vstupního materiálu zaručí ekonomickou návratnost investice. Navíc se v této době ukazuje, že tento způsob dotřiďování je výrazně bezpečnější z hlediska možného přenosu infekce.

Jaké další investice jsou v plánu?

Nejambicióznějším projektem je výstavba třetího spalovenského kotle a tím zvýšení kapacity stávajícího zařízení na energetické využívání odpadů. České odpadové hospodářství se konečně musí začít ubírat cestou omezení skládkování využitelných odpadů, tak jako většina vyspělých západoevropských zemí. SAKO Brno díky projektu nabídne kapacity na energetické využívání odpadů širokému regionu. Městu Brnu poputuje větší množství ekologického tepla a elektrické energie. Mezi další projekty patří odpadové centrum pro podnikatele a občany a technologické environmentální projekty zaměřující se na úspory oxidu uhličitého.

Fotogalerie: 
Zdroj: 
Brňan (ZAZ)