Exkluzivně pro Brňana: Jan Zámečník

O kvalitě pitné vody v Brně i novém projektu, který bude mimo jiné monitorovat výskyt zbytků hormonů a farmaceutik v pitné vodě.

  • Foto

    archiv Jana Zámečníka

Jak je na tom Brno s dodávkami pitné vody a hrozí, že by Brňané měli vody nedostatek? „Pokud se jedná o nejbližší roky, tak za běžných provozních podmínek by nemělo dojít k nedostatku dodávky pitné vody do vodovodní sítě. Je však potřeba myslet i na období za 10 a více let. Pokud se nebudeme nyní chovat zodpovědně, pak by skutečně tento problém mohl nastat,“ upozorňuje místopředseda představenstva Brněnských vodáren a kanalizací Jan Zámečník.

Když chceme vodu, otočíme doma kohoutkem a voda teče. Situace, že by toto pro Brňáky nebylo samozřejmostí, je spíše sci-fi, nebo jedna z reálných variant, která v budoucnu může nastat?

Záleží, o jak vzdálené budoucnosti se bavíme. Pokud se jedná o nejbližší roky, tak za běžných provozních podmínek by nemělo dojít k nedostatku dodávky pitné vody do vodovodní sítě. Je však potřeba myslet i na období za 10 a více let. Pokud se nebudeme nyní chovat zodpovědně, pak by skutečně tento problém mohl nastat. Analogii můžeme vidět v minulosti, kdy výstavba Vírského oblastního vodovodu v letech 1988 až 2010 (uveden do provozu byl v roce 2000, poslední etapa však byla ukončena až v roce 2010) nahrazuje dnešní kapacitu březovských vodovodů z 25 %, což by při vydatnosti prameniště v Březové nad Svitavou do roku 2009 nebylo potřeba. Naším úkolem je tedy nejen hodnocení dnešní situace, ale i pohled do horizontu 10 a více let. Spotřeba vody na obyvatele za posledních 30 let významně poklesla díky šetření v domácnostech i modernizaci technologií v průmyslu. Brno a okolí však i dnes spotřebuj cca 30 mil. m3 vody, tj. 950 l/s.

Jedním z mnoha opatření pro zabezpečení dostatečného množství kvalitní podzemní vody byla změna strategie výroby vody. Od roku 2018 se začal více využívat zdroj povrchové vody a tzv. „šetřit“ prameniště podzemní vody v Březové nad Svitavou. Tato strategie obecně respektuje tu skutečnost, že při nepříznivých klimatických podmínkách se zdroj povrchové vody doplní rychleji.

Když se podíváme na aktuální situaci v souvislosti se suchem. Jak je na tom Brno s dodávkami pitné vody?

Do Brna a jeho okolí je dodávána voda Brněnskou vodárenskou soustavou. Ta je zásobena ze dvou základních zdrojů, a to z prameniště podzemní vody v Březové nad Svitavou a z vodní nádrže Vír. V předchozích letech byl a stále bude prioritně využíván zdroj podzemní vody v Březové nad Svitavou, který je doplňován upravovanou povrchovou vodou z nádrže Vír. V současné době je zásobní prostor nádrže Vír naplněn ze 100 %, v prameništi Březová nad Svitavou došlo, díky změně strategie výroby vody, o které jsem mluvil výše, ke stabilizaci hladin. Letos jsou na vyšší úrovni než v roce 2018 a 2019 v tomto období, nicméně z dlouhodobého pohledu posledních 30 let jsou na úrovni nižší. Dlouhodobým sledováním dat lze konstatovat, že kapacita březovských vodovodů je v roce 2020 o 20 % nižší než v roce 2016, a téměř poloviční oproti období kolem roků 1987 nebo 1995.

Jsou v plánu, případně už se uskutečňují, nějaké rozsáhlé opravy vodovodů, které dodávají vodu do Brna z těchto oblastí?

V současnosti probíhá intenzivně příprava na opravu Vírského oblastního vodovodu nedaleko obce Drásov. Pokud vše proběhne podle plánu, měla by být letos realizována I. etapa v délce 390 metrů, která má již vydáno stavební povolení. V současné době probíhá výběr zhotovitele pro obnovu tohoto nejproblematičtějšího úseku.  V přípravě jsou další dvě etapy v celkové délce 1 042 metry. Kromě těchto rozsáhlých samozřejmě probíhá pravidelná plánovaná údržba a drobné opravy po celý rok.

Jak moc se může Brno rozrůst, aby byl dostatek pitné vody pro všechny obyvatele Brna? Mají brněnské vodárny takové propočty?

Ze zdrojů Brněnské vodárenské soustavy není zásobováno jen město Brno, ale mnoho dalších měst a obcí. Zatímco město Brno v posledních letech spíše stagnuje, dochází k nárůstu počtu obyvatel v obcích a městech okolo něj. Pokud však jde čistě o porovnání kapacity zdrojů pitné vody a maximální denní potřeby vody, Brněnská vodárenská soustava má v současné době dostatečnou rezervu i na rozvoj města Brna.

Co se děje s vodou od místa prameniště až do doby, kdy si ji Brňané natočí z kohoutku?

Záleží, odkud voda pochází. Pokud je z prameniště Březová nad Svitavou, tak její kvalita je vysoká a nekolísá. Splňuje průběžně požadavky vyhlášky na pitnou vodu bez úpravy – jedná se tedy o čistě přírodní produkt, u kterého se provádí jen nezbytná dezinfekce. Voda má velmi vyvážený obsah minerálií, stálou teplotu 9 až 10 oC a patří mezi velmi kvalitní pitné vody. Druhým zdrojem pitné vody Brněnské vodárenské soustavy je nádrž Vír. Vzhledem k umístění přehrady je zde výrazně sníženo riziko kontaminace surové vody ropnými látkami a jinými průmyslovými haváriemi. Také možnost odběru surové vody ze tří výškových horizontů dle aktuálně nejlepší jakosti vody v nádrži přispívá k vysoké kvalitě vody. Nicméně na rozdíl od podzemní vody je její úprava nutná. Probíhá v úpravně vody Švařec. Ta používá nejmodernější světové technologie, a to jak filtraci přes granulované aktivní uhlí, tak ozonizaci. Ve vodojemu Čebín je pak voda z úpravny Švařec smíchána s vodou z II. březovského vodovodu a dezinfikována jedním z nejmodernějších dezinfekčních prostředků – chlordioxidem, který má řadu příznivějších účinků než chlor. Voda produkovaná Brněnskými vodárnami a kanalizacemi dosahuje velmi dobrých kvalitativních i chuťových charakteristik.

Mezi lidmi je diskutovaným tématem, zda pít kohoutkovou, či balenou vodu. Proč tedy pít vodu z kohoutku? Jakými argumenty byste její konzumaci podpořil oproti balené vodě?

Přiznám se, že teď jste mne trochu překvapila, protože většina lidí v mém okolí pije kohoutkovou, takže o tom moc často nediskutuji… A myslím, že je to i obecným trendem už kvůli množství plastového odpadu, který je s balenou vodou spojený. Nicméně mě jen v rychlosti napadá pár argumentů pro kohoutkovou: Je vždy čerstvá, zákazník při koupi balené vody neví, co se s vodou dělo, než přišla na pult. Šetří rodinný rozpočet, 1 m3, tj. 1 000 litrů pitné vody z vodovodu, stojí 80 Kč, zatímco stejné množství balené vody stojí přibližně 7 300 Kč, tj. 95 x více. Je okamžitě dostupná v jakémkoli množství, 24 hodin denně, bez námahy s nakupováním a nošením PET lahví. No a pak hned na začátku zmíněná nižší produkce odpadu.

Jak je na tom pitná voda v Brně, co se týká kvality? Například před čtyřmi lety v září musely vodárny vydat varování, aby lidé pili vodu z kohoutku jen převařenou, protože v ní v důsledku vedra byly zjištěny koliformní bakterie. Může se podobná situace opakovat?

Jak již bylo zmíněno, pitná voda dodávaná do celé Brněnské vodárenské soustavy je vysoce kvalitní. Děje se tak díky spolehlivým zdrojům, moderním technologiím úpravy vody a odpovědné péči o provozovanou vodovodní síť. Nalezená hodnota představovala naprosto nepatrné zvýšení oproti hygienickému limitu. Dlouhodobě se snažíme, abychom do vody dávali jen takové množství dezinfekčního prostředku, který bude dostatečný pro zajištění požadované jakosti vody a současně nebude mít vliv na senzorické vlastnosti dodávané vody, především její pach a chuť. Po vyhodnocení příčin výskytu koliformních bakterií v pitné vodě v září 2016 jsme přijali řadu provozních opatření, aby k podobné situaci již nedošlo.

Brněnské vodárny a kanalizace chystají projekt Za zdravější a lepší vodu v Brně, který si v participativním rozpočtu vybrali sami Brňané – přibližte prosím, o co v projektu půjde?

Ze zadání projektu vyplývá, že má být zkoumána jak jakost pitné vody, kterou jsou obyvatelé Brna zásobeni, tak také jakost vody na výstupu z čistírny odpadních vod Brno-Modřice, kam je odpadní voda z města Brna odváděna a kde je čištěna. Projekt je tak rozdělen na dvě části, vodu pitnou a vodu odpadní. V rámci projektu „Za zdravější a lepší vodu v Brně“ bude monitorován výskyt zbytků hormonů a farmaceutik v pitné vodě a s tím související zdravotní rizika. Sledovanými látkami budou residua vybraných farmaceutik s ohledem na specifickou spotřebu léčiv v ČR, která je možné v současné době laboratorně určit, včetně hormonálních antikoncepčních látek a nelegálních drog. Dalším sledovaným parametrem bude obsah tzv. mikroplastů ve vodě (počet částic na litr), včetně velikostního a materiálového určení plastových částic. Na kanalizační síti a ČOV Brno-Modřice bude rozsah sledovaných látek v základu vycházet z rozsahu monitoringu pitných vod. Budou sledovány vybrané průmyslové látky, pesticidy a produkty osobní péče. A i zde budou sledovány mikroplasty.

Jaká voda se bude analyzovat? Ta, co lidem teče z kohoutků, nebo přímo u zdroje?

Místa odběrů vzorků pitné vody jsou navržena tak, aby mohla být zkoumána jakost vody na zdrojích před vstupem do hlavní části vodárenské soustavy. Bylo navrženo pět míst odběru vzorků pitné vody:  Březová nad Svitavou – zdroj I. březovský vodovod, zdroj II. březovský vodovod – I. horizont, zdroj II. březovský vodovod – II. Horizont a voda na nátoku a na odtoku z úpravny vody Švařec. Navrhovaná četnost odběrů vzorků pitné vody je jeden za měsíc po dobu jednoho roku, tj. 12 odběrů na každém odběrném místě (60 odběrů v rámci projektu). Navrhovaná četnost odběru vzorků odpadní splaškové vody je 6krát, respektive 12krát v průběhu jednoho roku na každém odběrném místě. Vzorky budou odebírány na šesti místech – tři na kanalizační síti, jeden jako povrchový splach z frekventované komunikace a poslední dva na ČOV Brno-Modřice, na nátoku a na odtoku.

Kdy projekt začne a kdy se lidé dozvědí výsledky?

Projekt bude zahájen na podzim letošního roku, bude trvat rok a půl, předpokládané náklady jsou 2 390 000 Kč bez DPH. S výsledky budou občané Brna seznámeni po vyhodnocení projektu. Předpokládáme první pololetí roku 2022

Jaké velké investice mají Brněnské vodárny a kanalizace v plánu v tomto a příštím roce? A jsou v plánu nějaké investice, které se přímo týkají boje se suchem?

BVK je pouze provozovatelem pronajaté vodohospodářské infrastruktury. Jejím vlastníkem je město Brno. Investice na rok 2020 jsou plánovány ve výši 130 mil. Kč. Další stovky milionů jdou však do oprav, údržby a obnovy infrastruktury. Díky této systematické péči o ni a úspěšným identifikováním skrytých poruch dochází k poklesu havárií. To se pak projevuje vynikajícími výsledky v parametru „ztrát vody v síti“. V roce 2019 dosáhly ztráty na vodovodní síti provozované BVK hodnoty 8 % (republikový průměr je 18 %). V Brně se tak se ztrátami vody řadíme mezi velmi vyspělá města Evropy. Kromě již zmíněných opatření Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. realizují další projekty zaměřené na udržitelnost zdrojů a hospodaření s vodou, jako je již zmíněná ochrana vodního zdroje Březová nad Svitavou, nebo tzv. Smart vodoměry – dálkový odečet spotřeby vody.

Zdroj: 
Brňan (ZAZ)