Exkluzivně pro Brňana: Oliver Pospíšil

„Politici jsou hvězdy na pódiu a tajemník je produkční manažer,“ vystihuje Oliver Pospíšil pomocí přirovnání, jak se změnila jeho práce z pozice náměstka primátorky na tajemníka.

 

  • Foto

    archiv Olivera Pospíšila

Téměř po třech desetiletích nastala výměna ve funkci šéfa brněnských úředníků. Coby nový tajemník brněnského magistrátu chce Oliver Pospíšil docílit toho, aby magistrát působil svěžejším dojmem, byl modernější, srozumitelnější a dostupnější lidem. Prostor pro zlepšení vidí v elektronizaci úřadu i ve vztazích mezi veřejností a magistrátem. „To, čím si procházíme, podporuje větší elektronizaci agend. V elektronizaci vidím velkou příležitost, jak udělat magistrát modernější, dostupnější pro občany a v konečném důsledku i provozně levnější,“ prozrazuje, na co se chce zaměřit.

Změna vaší pozice na brněnském magistrátu z náměstka na tajemníka mnohé lidi překvapila. Proč jste se rozhodl přihlásit do výběrového řízení na tajemníka?

Uvědomil jsem si, že je to příležitost vzdálit se politice a přitom dál dělat práci, kterou mám rád a jsem na ni velmi dobře kvalifikován, tedy práci pro město Brno a jeho obyvatele.

Vaši kritici tvrdí, že budete podjatý a budete politikařit. Jakými argumenty můžete tyto obavy rozptýlit?

Musím říct, že povyku, který spustilo pár aktivistů z bývalého hnutí Žít Brno, jsem dost dobře nerozuměl. Vyčítali mi hlavně moji politickou minulost. Kdyby se podívali do zákona o úřednících, zjistili by, že pro funkci tajemníka je kvalifikační podmínkou buď praxe úředníka ve vedoucí pozici, nebo politika v placené, tedy takzvané uvolněné funkci. Ke dni jmenování do funkce jsem se musel vzdát všech funkcí v politické straně, v představenstvu BVK (Brněnské vodárny a kanalizace), v zastupitelstvu, nemám hlasovací právo v radě ani v jiných orgánech. Jak se tedy má projevovat moje podjatost a politikaření? A na základě čeho budu politikařit, když jsem se musel všech politických nástrojů vzdát? Těžko se člověk brání obvinění z toho, že se chystá dělat něco nekalého. To je velice nefér, hodnotit by se měl třeba rok mého fungování, a ne mě ostrakizovat během probíhajícího výběrového řízení.

V čem se teď liší vaše práce oproti pozici náměstka?

Velmi zjednodušeně, jako tajemník jsem úředník, který se stará o chod magistrátu a plní úkoly, které mu uloží volení představitelé města, tedy politici. Mám rád různá přirovnání, tak kdybychom to přirovnali třeba k showbyznysu, politici jsou hvězdy na pódiu a tajemník je produkční manažer, který zajišťuje zvukaře, osvětlovače a bedňáky.

Do funkce tajemníka jste nastoupil v době vyhlášeného nouzového stavu. Jak byli všichni schopni na situaci zareagovat a přizpůsobit se jí?

Úředníci se příliš neliší od běžného vzorku obyvatelstva. Myslím, že lidé počáteční drama vyhlášení nouzového stavu zvládli skvěle. To stejné platí i o magistrátních úřednících. Důležité bylo, že jsme byli schopni reagovat na neustále se měnící situaci a včas uplatnit opatření chránící zdraví pracovníků magistrátu i návštěvníků úřadu. Lidi to vcelku uklidnilo. Stejně jako v celé řadě jiných institucí jsme ve velkém rozsahu umožnili práci z domova. U klíčových agend jsme kolektivy rozdělili na poloviny, které se nesměly potkávat, aby v případě kontaktu s nakaženým všichni pracovníci jedné agendy neskončili v karanténě. Vláda povolila pro veřejnost pouze dva úřední dny po třech hodinách. V tak krátkých časech nebylo možné odbavit moc klientů. Pracovníci především na dokladech, registraci vozidel a živnostenském úřadě byli ve velkém stresu, přesto nedošlo žádným větším incidentům.

Ke stávající práci přibyla úředníkům také distribuce ochranných pomůcek lékařům.

To bylo tisíce kontaktů s lékaři, lidmi takříkajíc z první linie. Na tuto práci pochopitelně neexistují na magistrátu lidé, kteří by něco takového měli v popisu práce. Požádali jsme zaměstnance o dobrovolné služby na tomto výdejovém stanovišti. A oni se přihlásili, bez ohledu na možné riziko, práci přesčas nebo o víkendech. To považuji za nejsilnější moment celého stavu nouze. Bavíme se jenom o magistrátu, ale to se samozřejmě dělo i v jiných profesích, kde lidé dál dělali svou práci, i když s velkým rizikem, kromě zdravotníků třeba prodavačky, řidiči MHD, strážníci nebo hasiči.

Různá omezení se týkají i osobní komunikace – ať už v rámci úřadu, nebo občanů s úřady, což pomáhá vyřešit elektronická komunikace. Měl v tomto magistrát rezervy?

Máte pravdu. To, čím si procházíme, podporuje větší elektronizaci agend. V elektronizaci vidím velkou příležitost, jak udělat magistrát modernější, dostupnější pro občany a v konečném důsledku i provozně levnější. V tomto směru cítím podporu vedení města. To, co se doposud podařilo především z aktivit Pirátů v otevřených datech, Brno iD a participativním rozpočtu, je velmi povzbudivé. Je zkrátka na co navazovat.

Při svém nástupu jste uvedl, že po nouzovém stavu očekáváte dlouhý krizový režim – v čem konkrétně se projeví?

Fungování města je velmi závislé na daňových příjmech, tedy na tom, kolik vybere stát na daních. Pokud se nebude dařit ekonomicky, budou nižší daně a tím pádem výrazně menší rozpočet města. V posledních letech byl rozpočet města rekordně vysoký, všichni si na to rádi zvykli a směle se plánovalo. Teď se dostaneme do období, kdy budou chybět peníze i na základní činnosti a bude se muset začít šetřit. Všichni souhlasí s tím, že se má šetřit, ale přestane se jim to líbit v okamžiku, kdy se jich to nějakým způsobem dotkne. Šetření totiž často znamená nepohodlí.

Kde se bude šetřit? A je tím pádem i jasné, že plán na nový magistrát v Benešově ulici se odsouvá na neurčito?

Řekl bych, že šetřit se bude všude, kde to půjde. Brněnský magistrát je rozesetý na více než osmi místech širšího centra, často v budovách, které by potřebovaly rekonstrukci. Koncentrace do jedné velké moderní budovy v centru je do budoucna jediné rozumné řešení. Naštěstí jsme schopni ještě několik let fungovat ve stávajícím režimu. Odsunutí výstavby centrálního objektu magistrátních služeb za přibližně 1,5 miliardy o několik let považuji za pravděpodobné, ale o tom nerozhoduje tajemník.

Chystáte jako tajemník personální a organizační změny?

Jestli se ptáte na nějakou velkou čistku, tak na takovou se nechystám. Není k ní důvod, magistrát jsem po personální stránce převzal v dobré kondici. Budeme vylepšovat, elektronizovat a šetřit. Ovšem systémově a s rozvahou.

Jaké jsou vaše hlavní vize coby šéfa úřadu? Kde je kromě elektronizace prostor na zlepšení?

Na začátku nouzového stavu jsem si několikrát vzpomněl na lidové rčení „Chceš-li pobavit Pánaboha, seznam ho se svými plány“. Budu tedy v líčení plánů a vizí zatím opatrný. V prvé řadě budu muset magistrát provést úskalími současné situace a jejími následky. Také považuji za důležité, abychom měli zpracovaný plán, podle kterého bychom čelili případné další vlně covidu-19, která může přijít na podzim nebo v zimě. Prostor ke zlepšení je zcela určitě v již zmíněné elektronizaci, ale taky ve vztahu klient–magistrát. Chci, aby magistrát působil svěžejším dojmem, byl modernější, srozumitelnější a dostupnější lidem. Posílit se musí interní komunikace směrem k pracovníkům magistrátu, proto bude magistrátní newsletter. Chci budovat korporátní identitu zaměstnanců, sounáležitost k městu Brnu a jeho občanům.

Váš předchůdce byl ve funkci tajemníka 27 let. Dostal jste od něj nějaké rady?

S Pavlem Loutockým jsme si úřad předávali v období vrcholícího stavu nouze, bohužel nebylo moc času na povídání a poskytování rad. Domluvili jsme se, že budeme v pravidelném kontaktu, čímž se to jistě napraví.

 

Zdroj: 
Brňan (ZAZ)