Exkluzivně pro Brňana: Předvolební rozhovory

ODS si jako lídra pro letošní krajské volby vybrala experta pro výzkum a inovace Jiřího Nantla,  Pro volbu do Senátu v brněnském volebním obvodu číslo 60 vsadila pak strana na Romana Krause, který má podporu i TOP 09 a Svobodných.

  • Foto

    archiv Jiřího Nantla

Zpravodajský portál BRŇAN pokračuje v sérii předvolebních rozhovorů. ODS si jako lídra pro letošní krajské volby vybrala experta pro výzkum a inovace Jiřího Nantla (41). Momentálně je ředitelem Středoevropského technologického institutu (CEITEC) na Masarykově univerzitě. Je otcem dvou dcer a zapáleným cestovatelem a cyklistou. Pokud by usedl na hejtmanské křeslo, chtěl by modernizovat střední školství, více už v rozhovoru.

Proč jste se rozhodl kandidovat na hejtmana Jihomoravského hejtmana?

Jihomoravský kraj v posledních letech hodně žije z podstaty. Nemá celkovou strategii, nerozvíjí žádné významné projekty. Věřím, že jako člověk pevně zakotvený v našem kraji, kde žiji celý život, a současně se zkušeností ředitele špičkové vědecké instituce evropských parametrů, mohu pomoci dát Jihomoravskému kraji nový impuls a podílet se na jeho restartu.

Jak vidíte své šance na zvolení?

Jsem přesvědčen, že šanci na sestavení budoucí krajské koalice naše společná kandidátka ODS s podporou Svobodných a Starostů a osobní pro Moravu má velkou. Naši vyhlídku na změnu vidím jako velmi dobrou a věřím voličům, že naše vize a cíle podpoří.

Pokud budete zvolen hejtmanem, potažmo zastupitelem Jihomoravského kraje, jaké budou Vaše priority?

Jako hejtman bych usiloval především o strategickou dohodu kraje s obcemi o základních prioritách regionu na dobu zhruba deseti let, z nichž by vyplývaly odpovědi na základní otázky dopravní infrastruktury a obslužnosti a také organizace veřejných služeb v oblasti sociální a zdravotní. Taková dohoda kraje a obcí by pak byla podkladem pro tlak na stát, na centrální vládu, ohledně požadavků na financování klíčových infrastrukturních projektů a na změnu parametrů financování zejména sociálních služeb, které jsou dnes pro Jihomoravský kraj nastaveny velmi nevýhodně. Kraj dnes vůči centrální vládě vystupuje slabě a neefektivně a navzdory tomu, že jsme jeden z největších krajů, na jednoho obyvatele například dostáváme v rámci rozpočtového určení daní jednu z nejnižších částek v rámci ČR.

Mojí osobní prioritou, které se budu věnovat v jakékoli pozici, je modernizace a zkvalitňování středního školství. Kraj zde má významné a silné kompetence. Chci se zasadit o lepší práci kraje s řediteli středních škol, protože se ví, že tohle velmi účinně ovlivňuje klima ve škole a tím i kvalitu výuky. Především ale chci pracovat na tom, aby se na jižní Moravě o životech dětí nerozhodovalo v patnácti letech, a abychom měli dostatečnou nabídku všeobecného vzdělávání a kvalitní učňovské školství orientované na reálná řemesla.

Jak významné je pro Vás téma boje se suchem? Myslíte si, že byste z pozice hejtmana dokázal více pomoci zemědělcům v našem kraji? Nebo naopak, potřebují vůbec naši zemědělci podporu ze strany hejtmanství?

Boj se suchem – přesněji řečeno s dopady proměn a výkyvů klimatu – je veliké téma. Musí to být téma celostátní. Pravdou je, že kraje zrovna v této oblasti mají spíše slabší kompetence a možnosti, protože ze zákona jsou zřízeny především k péči o dopravní infrastrukturu a obslužnost a o veřejné služby od středního školství přes zdravotnictví po sociální služby. V oblasti životního prostředí chceme dělat praktickou politiku se skutečným dopadem, jako to v obcích dělají naši starostové. To znamená podporovat projekty na lepší zadržování vody v krajině – mokřady, rozšiřování koryt řek, obnova stromořadí u krajských silnic. Rád bych viděl podporu kraje na poradenství pro malé zemědělce a malé vlastníky půdy, aby při jednání s agrogiganty netahali za kratší konec. Kraj by také měl v rámci regionální inovační strategie podpořit přenášení výsledků zemědělsky orientovaného výzkumu, který je v kraji opravdu evropsky vynikající, do praxe přímo zde v regionu.

Jak by se měl kraj podle Vás vypořádat s ekonomickými dopady koronavirové krize, když se krajům obecně zřejmě nebude dostávat peněz na případné investice a vytvoření nových pracovních míst?

Kraj tady určitě není od toho, aby vytvářel pracovní místa, ale aby poskytoval infrastrukturu a veřejné služby, které umožní lidem dobře podnikat a dávat práci ostatním. Je potřeba zejména zefektivňovat fungování krajské správy a orientovat se i v krizi na udržení investic do dopravní infrastruktury, aby se rozhýbávalo podnikatelské prostředí a trh práce. Musíme se ale zabývat i tím, že i bez krize je to tak, že Jihomoravský kraj dostává v rámci ČR v rozpočtovém určení daní na jednoho obyvatele téměř o polovinu méně peněž od státu, než dostává kraj nejlépe financovaný. Měli bychom dát zákonodárnou iniciativu, což kraj má právo udělat, aby byla pro všechny kraje alespoň stanovena nejnižší nepodkročitelná hodnota financí od státu, protože jinak to každý den pociťujeme mimo jiné na našich silnicích.

Měl by Jihomoravský kraj investovat ještě víc peněz do zdravotnictví, tedy zejména do krajských nemocnic a do vzdělávání mladých lékařů, aby je udržel v kraji?

Otázka dostupnosti zdravotní péče v kraji určitě není spojena v první řadě s krajskými nemocnicemi, které v řadě částí kraje ostatně vůbec nejsou. V Brně nemocniční péči zajišťují fakultní nemocnice, které jsou státní, v částech kraje pak fungují pouze nemocnice městské, například v Blansku a Boskovicích. Je potřeba dbát na férové vynakládání krajských financí na zdravotnictví, aby každý daňový poplatník za svoje peníze dostával nějakou hodnotu. Za prioritní na úrovni kraje považuji dostupnost pohotovostních lékařských služeb a zkrácení času čekání na záchrannou službu a převozy prostřednictvím lepší koordinace jejich dispečinku.

Dalším důležitým tématem je doprava. Budete usilovat o zvýšení investic do budování nových a rekonstrukcí stávajících krajských komunikací? Měl by se kraj podle vás ještě víc zasadit o prosazení dostavby D52 od Pohořelic až na hranice s Rakouskem za Mikulovem?

Chceme a potřebujeme kraj, kterým se dá projet. Současná situace, kdy jihomoravské krajské silnice patří k nejhorším v republice, je ale mimo jiné důsledkem zanedbané strategie. Příslušný krajský koncepční dokument o silniční síti, tzv. silniční generel, je z roku 2007. Vnitřní dluh na silniční síti je odhadován až na 15 miliard korun. Z toho je jasné, že změna vyžaduje plán a chytrý přístup. Je potřeba pracovat s daty o aktuální vytíženosti silnic, zvažovat, kde pomůže rychlá oprava povrhu, a kde musí zásahy být hlubší, aby se stále neopakovaly uzavírky. Prioritně je potřeba řešit stav mostů, který je často havarijní, a otázku průjezdnosti samotných jednotlivých větších obcí a měst prostřednictvím obchvatů, mimoúrovňových křížení, kruhových objezdů. Zásadní je severojižní dálniční propojení, tedy dokončení D52 na Vídeň a nalezení funkční a proveditelné podoby silnice 43 na Svitavy.

Zmiňovaná výstavba dálnice k hranicím je už letitým politickým evergreenem, budete to Vy, kdo nebude jen slibovat a komunikaci zrealizuje?

Výstavba dálnic je v rukou státu, nikoli kraje. Mohu však slíbit, že jako hejtman bych nedal premiérovi a vládě pokoj, dokud by v této věci nenastal rychlý a jasný posun. Musíme s dokončením D52 na Vídeň vládu konfrontovat jako se zásadním požadavkem celé jižní Moravy, a to také proto, že ve Vídni vlastně leží naše jihomoravské letiště.

Je pro vás důležitý další rozvoj sociálních služeb v Jihomoravském kraji, potažmo výstavba dalších nových domovů pro seniory?

Výstavba domovů pro seniory je důležitá, ale musíme si uvědomit, že kapacita nikdy nebude při velikosti kraje dostatečná. A hlavně – víme přece, že doma je doma, i ve stáří. A to bychom lidem měli umožňovat rozšířením terénních služeb, jejichž potřeba se ostatně ukázala za jarní koronavirové krize. Domovy pro seniory mají být dostupnější pro ty, kdo si v nich přejí žít, ale nemají být volbou z nouze pro lidi, kteří by mohli a chtěli jinak být doma, ale jsou již částečně odkázáni na pomoc a jejich okolí to nezvládá.

Dokážete voličům přesně říct, co byste z pozice hejtmana okamžitě změnil a naopak, co byste ponechal a považujete to za velké plus?

Okamžitě bych změnit viditelnost a sílu hlasu jižní Moravy na celostátní úrovni. Je naprostá ostuda, že Jihomoravský kraj mlčel k řadě otázek, ve kterých přitom byly aktivní jiné kraje, jako byly třeba návrhy v oblasti školství, které přímo šly proti charakteru potřeb a zájmů jihomoravských občanů. Kraj dokonce ani neotevřel tak zásadní téma, jako je systémová diskriminace jižní Moravy v rozdělování veřejných prostředků krajům. Co bych rád ponechal, je relativně konsensuální duch fungování krajské samosprávy v zásadních věcech. Taková má jižní Morava být – svorná dovnitř, silná navenek.

Jaký je váš postoj k udržení závodů mistrovství světa silničních motocyklů na automotodromu v Brně? Měl by kraj spolu s městem Brnem a státem dál investovat státní, krajské a městské peníze do Grand Prix ČR i v dalších pěti letech?

Myslím, že současná úroveň podpory ze strany kraje je v této věci úplné maximum přijatelného. Raději bych viděl větší komerční samostatnost dané akce. Jako kraj se především musíme soustředit na zajišťování dobré infrastruktury pro každodenní život a podnikání občanů. A dokonce i v oblasti cestovního ruchu je důležitější, aby návštěvníci jižní Moravy trávili v kraji více času a utratili tady více peněz průběžně přes rok, než upínat se na jednu velikou akci.

V čem se jako kandidát na hejtmana cítíte pevný v kramflecích a jaké jsou naopak vaše slabiny? Podpořila vás v rozhodnutí kandidovat rodina a přátelé?

Mám dlouholeté zkušenosti ze zhruba patnácti let ve vedení velkých institucí – a krajský úřad je vlastně srovnatelný s větším ministerstvem – a se správou velkých rozpočtů. Institut CEITEC, v jehož čele stojím, má rozpočet srovnatelný s okresním městem. Když jsem přebíral vedení institutu, byl ve strukturálním deficitu zhruba 50 milionů – do tří let jsme to dostali do přebytku. Umím vyjednávat a hledat kompromisy, které jsou dlouhodobě funkční. Jako jeden z tuším dvou lídrů hlavních stran kandidujících v těchto jihomoravských volbách nejsem aktuálně krajských zastupitelem nebo komunálním politikem – ale i v tom vlastně vidím spíš výhodu možnosti uplatnit nový pohled na zaběhlou rutinu kraje.

Okolí mne podpořilo – nejtěžší byla debata s mými dcerami, kterým jsou 9 a 3 roky, a které mají ve velké oblibě unikátní budovu Ceitecu a bojí se, že už si nebudou moct hrát v tamním atriu.

 

Pro volbu do Senátu v brněnském volebním obvodu číslo 60 vsadila pak strana na Romana Krause, který má podporu i TOP 09 a Svobodných. Tvrdí o sobě, že je především lékař, řídil dvě velké fakultní nemocnice, získal rovněž velké zkušenosti v oblasti ekonomiky, lidských zdrojů a komplexního zajišťování lékařské péče na nejvyšší úrovni. Nyní bude svádět boj o Senát, více už v rozhovoru.

Rozhodl jste se pověsit svou profesi na hřebíček, proč a v čem bude Vaše senátorská pozice pro lidi přínosnější?

V tom, že budu moci ovlivnit věci, které jsem z pozice ředitele fakultní nemocnice, nebo ještě dříve primáře a lékaře, měnit nemohl. Např. systém postgraduálního vzdělávání lékařů, financování zdravotnictví. To je potřeba rychle změnit. A mnoho dalších. Chci zvýšit spokojenost pacientů i zdravotníků.

Jak vidíte své šance na zvolení? Pokud neprojdete do 2.kola senátních voleb, kterého ze zbývajících kandidátů podpoříte?

Jsem přesvědčen, že šance být zvolen je velká. O tom, koho bych podpořil ve 2. kole, pokud se do něj nedostanu, nechci spekulovat. Pokud bych teď znal konkrétní dvojici, tak bych se jednoznačně vyjádřil.

Jaké jsou Vaše volební priority? Budete podporovat zvýšení důchodů?

Životní prostředí, klima, hospodářství a společnost tvoří celek. Nelze klást důraz jen na jednu část. Nelze se například věnovat jen zelené energii a pohřbít ekonomiku. Vše vždy s rozumem a bez hysterie.

Dokážete přesně popsat, co byste z pozice senátora okamžitě změnil?

 Okamžitě něco změnit z pozice senátora nejde. Jen dlouhodobou, usilovnou prací s jasně definovaným cílem. Těch je hodně. A to budu dělat.

Budete jako senátor podporovat zvýšení investic do oblasti sociální péče, například výstavby dalších domovů pro seniory?

 Jednoznačně ano. Péče o seniory není dostatečná. Nejen investice do domovů, hlavně rozvoj všech forem domácí péče. Podpora programů, které poskytnou seniorům možnost zůstat aktivními a spokojenými členy naší společnosti. Ne klienty domovů.

V čem se jako kandidát na senátora cítíte pevný v kramflecích a co jsou naopak Vaše slabiny?

Sebehodnocení je obtížné. Za svou výhodu považuji dlouhodobé zkušenosti z práce s lidmi. Ať už s pacienty, nebo svými kolegy v nemocnici na všech úrovních. Nejen zdravotníky, ale i ostatními profesemi. Slabiny nehodno zmiňovat, mohly by být využity. Ale vážně, mou slabinou je, že věřím lidem a hledám to lepší v nich. Již vícekrát se mi to nevyplatilo.

Fotogalerie: