Exkluzivně pro Brňana: primátorka Markéta Vaňková

„Situace v Brně je stabilizovaná. Nejpalčivějším problémem je malá rezerva ochranných pomůcek.“

  • Foto

    MMB

Brněnská primátorka Markéta Vaňková po měsíc trvajícím nouzovém stavu kvůli koronavirové pandemii přibližuje nejen aktuální situaci v Brně, ale také výhledy a ekonomické dopady na město. „V tuto chvíli pracujeme s tím, že bude k dispozici o 5 až 10 procent méně finančních prostředků. Nějaký zásadní zásah do plánovaných investic jsme zatím nedělali. Nemůžeme zastavit obří a již rozběhnutý projekt Tramvaj Plotní. Práce na Janáčkově kulturním centru i na multifunkční hale stále běží podle harmonogramu. S velkou pravděpodobností ale nedojde na všechny plánované investice. Je zcela zřejmé, že i město Brno bude mít nějaký výpadek příjmů,“ říká primátorka.

Jaká je v Brně situace po měsíc trvajícím nouzovém stavu?

Řekla bych, že stabilizovaná a mírně optimistická. Nemocnice zvládají situaci perfektně, stejně jako všechny složky integrovaného záchranného systému. Veřejné služby standardně fungují, magistrát jsme otevřeli v maximálně možném povoleném rozsahu. Zpočátku byl poněkud problematický přenos informací z vlády směrem k nám, také distribuce ochranných prostředků pro zdravotníky, kterou zajišťoval stát a kraje, mohla být lépe zorganizována. Je třeba si ovšem uvědomit, že takový nápor asi opravdu nikdo nepředpokládal.

Především při vypuknutí koronavirové pandemie byl v celé republice absolutní nedostatek ochranných pomůcek. Při pohledu zpět, nemělo být Brno lépe připravené? Nepodcenili jste zásobu ochranných pomůcek pro městské nemocnice, strážníky, domovy pro seniory?

Nemyslím si to. Jednak jsme nějaké zásoby měli k dispozici a jednak jsme byli schopni zareagovat a řešit alespoň nějaké základní dodávky doslova ze dne na den – když pandemie naplno vypukla, byla jsem já, nejužší vedení města i naši klíčoví spolupracovníci z důležitých magistrátních odborů v práci opravdu sedm dní v týdnu takřka nonstop. A výsledky byly vidět prakticky okamžitě. Takříkajíc napospas jsme z důležitých složek fungování města nenechali nikoho. Nesměšujme prosím počáteční ne příliš dobré výkony na úrovni vlády s fungováním města.

Co je stále nejpalčivějším problémem při zvládání koronavirové pandemie v Brně?

Je jím jednoznačně ne snad v této fázi úplně fatální nedostatek, ale malá rezerva ochranných pomůcek. Je třeba si uvědomit, že samo město zřizuje třeba dvě poměrně velké nemocnice a 11 domovů pro seniory s celkovou kapacitou téměř 2 500 klientů. Pokud by počty nakažených rostly pomalu jako doposud a nedošlo k nějaké eskalaci, tak situaci budeme zvládat velmi dobře. Ale na případný nápor máme zatím rezervy pouze v řádu jednotek dnů, maximálně týdne. Nákupy dál pokračují, abychom byli materiálně zabezpečeni až na měsíc.

Jak je Brno připravené na situaci, že by se v domovech pro seniory objevila nákaza?

Musím to symbolicky zaklepat na dřevo, ale zatím v Brně taková situace nenastala. Nicméně aniž bych chtěla cokoli zlého přivolávat, musíme být v koordinaci s Jihomoravským krajem, který má povinnost zajistit péči o nakažené či nemocné klienty domovů pro seniory, připraveni. Jak jsem byla informována, krajský krizový štáb potřebné a vhodné prostory intenzivně hledá. Pro mě je především důležité, aby se o seniory v takové situaci postaral vyškolený zdravotnický personál a v případě potřeby kvalifikovaní lékaři. Z toho vyplývá, že prostředí nemocnice by bylo nejvhodnější. Existují i jiné alternativy, v některých částech republiky uvažují třeba o lázeňských budovách, v případě některých domovů pro seniory, a hodně by záleželo na prostorové dispozici a celkové organizaci provozu, by se dalo uvažovat i o nějakém důsledném rozdělení budovy, z níž část by byla k dispozici výhradně lidem v karanténě či nemocným. Ale opět zdůrazňuji, že za mě nezbytnou podmínkou je přítomnost zdravotníků a lékařů, záleželo by tedy i na tom, jak by tito profesionálové vyhodnotili vhodnost celého řešení.

Pracujete také na vytvoření denních center pro bezdomovce. Přibližte prosím, kde všude vzniknou a jak budou fungovat. Pokud by měli lidé bez domova nařízenou karanténu, kdo bude kontrolovat, zda ji dodržují?

Pro lidi bez přístřeší jsme začali připravovat několik denních i nonstop kontaktních center. V nich chceme těmto lidem bez domova – samozřejmě bezplatně – poskytovat hygienu, ošacení, sociální zázemí, stravování a náplň jejich dne tak, aby byli motivováni se zde zdržovat. Pro ty, kteří nechtějí nebo z různých důvodů nemohou přečkat noc na ubytovně nebo noclehárně, budou sloužit centra s nonstop provozem. Pokud bude v jakémkoli kontaktním centru u jeho klientů zjištěna nákaza koronavirem SARS-CoV-2, budou neprodleně umístěni do karantény, v níž je zajištěno hlídání dodržování stanovených podmínek. Jeden karanténní objekt máme již v tuto chvíli v provozu, druhý se právě zřizuje. Vytipovali jsme několik lokalit a ve většině případů víme i provozovatele, respektive poskytovatele sociálních služeb. Denní centra mají být na Vlhké, v bývalých židenických kasárnách, nonstop provoz pak zatím „Na Střeláku“, tedy v bývalém vojenském sportovním areálu u Anthroposu. Další nonstop centrum bychom pak zřídili dle potřeby, nebo bychom rozšířili provoz nějakého doposud denního. Karanténní centrum v tuto chvíli již funguje na Železniční. Ostrahu bude zajišťovat bezpečnostní agentura, součinnost při řešení případných problémů nám poskytne městská policie. A o chod center se budou starat poskytovatelé, mezi které patří Centrum sociálních služeb, Diecézní charita Brno, Společnost Podané ruce nebo Spolek křesťanské pomoci Bučovice.

V ulicích se objevily automaty na zdravotní pomůcky. Bude jich přibývat? A jaký je o ochranné pomůcky z nich zájem?

V tuto chvíli jde na měsíc o jakýsi pilotní, testovací provoz, který bude soukromá společnost zajišťující tyto takzvané rouškomaty vyhodnocovat. Zájem je poměrně značný, zdá se dokonce, že na takový nápor ty automaty nebyly nastaveny, takže docházelo k problémům s výdejem, o čemž jsme byli informováni. Bude především na tom soukromém provozovateli, aby si analyzoval první měsíc provozu, jestli je schopen třeba tu síť i rozšířit. A také musí být schopen sehnat dostatečné množství ochranných prostředků, aby dokázal pravidelně a včas automaty doplňovat.

Museli jste aktuálně řešit nějaké problémy v městských společnostech a dalších organizacích zřizovaných městem?

Městské společnosti a organizace zareagovaly s příchodem pandemie velice rychle a správně. Když to zjednoduším, tak především nastavily takový systém práce, aby měly vždy dostatečné personální rezervy. A přijaly taková opatření, aby eliminovaly riziko nákazy. Takže o chod města a jeho klíčových složek opravdu v tuto chvíli obavy nemám.

Na první pohled jsou asi nejvíce zasaženou městskou společností Veletrhy Brno, které od poloviny března nevyvíjejí žádnou činnost. Aktuálně se počítá až se srpnovými veletrhy Styl a Kabo, což zatím stále není jisté, a nikdo ani neví, zda se bude konat i nejzásadnější Strojírenský veletrh v říjnu. Jaké budou ztráty a dopady na další rozvoj BVV?

Veletrhy Brno jsou v tuto chvíli aktuální situací zasaženy poměrně hodně, to vnímáme. Bude hodně záležet na tom, jak brzy a v jaké podobě bude možné alespoň některé akce letos uspořádat. Nechci případné problémy zlehčovat, ale na druhé straně jde o silnou a stabilizovanou firmu s dobrým managementem, takže bych se nějakých úplně katastrofálních scénářů neobávala.

Dopadne koronavirová krize na konkrétní plánované investice? Stavba hokejové haly, Janáčkova kulturního centra a dalších? Je už teď pravděpodobné, že se harmonogram staveb protáhne?

Nějaký zásadní zásah do plánovaných investic jsme zatím nedělali. Využili jsme toho, že jsou zavřené školy, a některé akce plánované na letní prázdniny jsme směřovali do této oblasti. Určitě musí ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic pokračovat budování velkého městského okruhu, kde jsou dané lhůty pro čerpání dotací. Nemůžeme zastavit obří a již rozběhnutý projekt Tramvaj Plotní. Práce na Janáčkově kulturním centru i na multifunkční hale stále běží podle harmonogramu. S velkou pravděpodobností ale nedojde na všechny plánované investice. Je zcela zřejmé, že i město Brno bude mít nějaký výpadek příjmů. Velmi bude záležet na tom, jak rychle bude vláda upouštět od stávajících restrikcí, jejichž nutnost minimálně v té první fázi, kdy bylo nutné zajistit pomalý náběh počtu nakažených koronavirem, nezpochybňuji. Čím rychleji se nastartuje ekonomika, tím menší dopad to bude na investiční činnost města. A je třeba si uvědomit, že právě investice také vytvářejí nemalé množství pracovních příležitostí a generují státu daňové výnosy.

Máte už odhady, jaké finanční dopady bude mít pandemie do městského rozpočtu a rozpočtu příspěvkových organizací a akciových společností?

Dopad na rozpočet města monitorujeme průběžně. V tuto chvíli pracujeme s tím, že bude k dispozici o 5 až 10 procent méně finančních prostředků. Hodně nynější situace zasáhla kulturní příspěvkové organizace města, tedy především divadla. Ta samozřejmě žádné velké finanční rezervy nemají, navíc přicházejí o hodně peněz na tržbách ze vstupného. Na druhé straně v nich působí mnoho šikovných lidí, kteří zažili tu minulou ekonomickou krizi, s níž si ve spolupráci s městem dokázali poradit. A zachytila jsem, že i ministerstvo kultury deklarovalo ochotu pomoci. Akciové společnosti poškodila nynější pandemie s různou měrou intenzity. O tržby přichází kromě již zmiňovaných Veletrhů Brno také třeba dopravní podnik – takové případy budeme samozřejmě řešit na úrovni vedení města a vedení akciových společností.

Plánujete pomoc brněnským drobným a středním podnikatelům?

Jsem přesvědčená o tom, že primárně se má o podporu podnikatelů postarat stát. My jsme v tuto chvíli umožnili o tři měsíce odklad splatnosti nájmů podnikatelům, kteří využívají nemovitosti města a mají smlouvy přímo s ním. O případném odpouštění nájmů se bude teprve rozhodovat. Hodně mohou pomoci i městské části, protože většina těchto nájemních smluv je uzavírána s nájemci na úrovni právě městských částí, takže jejich samosprávné orgány musí rozhodnout, jestli své místní podnikatele takto podpoří. My můžeme dát doporučení k takovému postupu, ale nařídit to městským částem nemůžeme. Vedení města také již řešilo, jestli a jak pomoci podnikatelským subjektům přímo finančně – dali jsme si nějaké dílčí interní úkoly a budeme se tomuto tématu dále věnovat.

Jak vlastně vypadá váš běžný den během aktuálního stavu, v čem je jiný než před měsícem?

Ubylo schůzek a návštěv mimo radnici. Neprobíhají prakticky žádné reprezentativní a společenské aktivity. Výrazně víc je operativně svolávaných jednání. Snažíme se co nejvíc fungovat elektronicky. A s trochou nadsázky musím konstatovat, že jsme vlastně v některých věcech efektivnější, protože je prostě málo času.

Na závěr, je něco pozitivního, co vás na aktuální situaci překvapilo?

Spíše než o překvapení bych mluvila o tom, co mě potěšilo. Nasazení a obětavost lidí pracujících v důležitých oblastech našeho života. Asi nikdy nebude možné dostatečně poděkovat lékařům a zdravotnickému personálu, záchranářům, policistům, strážníkům, hasičům, řidičům hromadné dopravy, pracovníkům v sociálních službách, lidem zajišťujícím klíčovou infrastrukturu, prodavačkám a prodavačům v obchodech či dobrovolníkům. A také mě potěšila obrovská vlna solidarity.

 

Fotogalerie: 
Zdroj: 
Brňan (ZAZ)