Při rekonstrukci sklepů v Králově Poli odkryli archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno hromadný hrob, v němž byly části dvanácti lidských koster.

Do výzkumu kosterních pozůstatků se pustil tým odborníků z Masarykovy univerzity, vedený Kateřinou Vymazalovou z výzkumné skupiny lékařské antropologie a klinické anatomie Anatomického ústavu Lékařské fakulty MU.

Více než rok trvající výzkum ukázal, že se jedná o muže ve věku od 20 do 30 let s průměrnou tělesnou výškou téměř 168 centimetrů.

Podrobná paleopatologická analýza odhalila na jednotlivých kostrách například tříštivou zlomeninu pažní kosti, způsobenou pravděpodobně střelným poraněním nebo chirurgický zákrok spočívající v amputaci dolní končetiny v oblasti stehna.

„Na základě výsledků této analýzy a kontextu nálezu, jsme vyslovili hypotézu, že by se mohlo jednat o vojáky, kteří bojovali v bitvě u Slavkova, a kteří pravděpodobně zemřeli v dočasné polní nemocnici v Brně,“ uvedla na webu lékařské fakulty Kateřina Vymazalová z Anatomického ústavu.

Také degenerativní změny na páteři a kostech dolních končetin svědčí o obrovské fyzické zátěži, které byli vojáci vystaveni při nošení výzbroje při dlouhých pochodech v těžké vojenské obuvi. 

Pomocí radiokarbonové metody byly podle Vymazalové kostry datovány do počátku 19. století, kdy ve střední Evropě probíhaly napoleonské války. Hypotézu potvrdila také analýza zubního kamene, ve kterém byly nalezeny stopy síry a dusíku, tedy složek střelného prachu.

Genetická analýza DNA odhalila tři různé haploskupiny, které se v různých částech Evropy vyskytují s různou frekvencí.

Podle antropologů je tedy pravděpodobné, že se jedná o oběti bitvy Tří císařů, která se odehrála ve Slavkově u Brna 2. prosince 1805 a vojska francouzského císaře Napoleona v ní porazila spojenecké ruské a rakouské armády.