Chřipkové příznaky jako únava, horečka nebo bolesti hlavy u lidí, kteří měli klíště, mohou naznačovat infekci přenášenou tímto roztočem. Nejde přitom vždy jen o nejznámější nemoci, jako jsou lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida. Odborníci z brněnské společnosti Elisabeth Pharmacon vyvinuli test, který dokáže pomocí DNA analýzy identifikovat najednou všechny patogeny, které se na člověka v Česku mohou přenést. Vedlo je k tomu kromě jiného to, že se v tuzemsku začínají objevovat i méně známé nemoci, řekl ředitel společnosti Omar Šerý.

Společnost nyní tuto komplexní analýzu klíštěte nabízí samoplátcům za 4590 korun. Kromě toho má v plánu s testem oslovit také vědecké instituce, které by jej využily k dalšímu bádání. Testování klíšťat nabízejí i další laboratoře včetně Státní veterinární inspekce nebo Zdravotního ústavu v Ostravě, obvykle se klíšťata testují jen na boreliózu a encefalitidu a test stojí kolem 1500 korun. Infektolog Milan Trojánek serveru Seznam Zprávy už v minulosti řekl, že člověk se nemusí nakazit ani v případě, že je klíště infikované, testování proto podle něj není nutné.

Neurovědec Šerý se boreliózou zabývá dlouhodobě. Jeho společnost poskytuje nemocnicím detekční soupravy pro odhalení této nemoci

Někdy se však lékaři setkávali s tím, že navzdory odpovídajícím příznakům testy boreliózu nepotvrdily. Základní analýzy se pak zaměřují ještě na encefalitidu a ehrlichiózu, patogenů je však výrazně víc. „Změny klimatu vedou k tomu, že se do Česka s klíšťaty dostávají nemoci známé spíše z jižních států a z východu, jako jsou ricketsióza, tularémie nebo různé, v naší zemi neznámé virózy jako například horečka Kemerovo/Tribeč,“ sdělil Šerý. Běžné mikrobiologické laboratoře však podle něj neposkytují metody pro diagnostiku těchto virů a bakterií. Infekce se přitom projevují podobně jako borelióza nebo klíšťová encefalitida. „Pacienty trápí horečky, bolesti kloubů, hlavy, záněty mozkových blan. Pokud ale lékaři přesně nevědí, o jakou nemoc se jedná, nemohou ji správně léčit,“ uvedl.

Než tedy testovat jednu nemoc, usilovali vědci o diagnostický nástroj, který určí jakýkoliv patogen v klíštěti

Do této podoby jej vyvinuli na jaře. „Využíváme velmi citlivou americkou technologii, která může detekovat až 50 patogenů. Zaměřili jsme se na ty patogeny, které jsou nebezpečné a na člověka přenášené v Česku a okolních státech. Je jich 29,“ doplnil Petr Králík, který se na vývoji podílel.

Data o infekčních chorobách přenášených zveřejňuje každý měsíc Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nejčastější lymskou boreliózou se loni nakazilo přes 4000 lidí, letos do konce června 1313. Klíšťovou encefalitidou pak loni onemocnělo 670 a letos zatím 167 lidí. Ostatní onemocnění jsou méně častá, tularémii lékaři loni zaznamenali v 69 případech, letos ve 24 a ricketsiózy byly zaznamenané čtyři loni a letos dosud žádná.

Klíšťata nalezená ve volné přírodě pravidelně na výskyt borelií testují i hygienické stanice

Například v Praze se v roce 2023 pohyboval podle zveřejněných výsledků podíl nakažených klíšťat od čtyř do 36 procent v závislosti na lokalitě. Zhruba každé třetí klíště bylo infikované například v Divoké Šárce, Satalické oboře na severu Prahy nebo v parku Stromovka.

Podle Králíka nová testovací sada přispěje k rozšíření vědění o klíšťatech a umožní připravit se i na patogeny, které se do Česka mohou dostat. Zmínil třeba závažné nakažlivé virové onemocnění Krymsko-konžská hemoragická horečka, jejíž původce se objevuje v klíšťatech v Maďarsku a na Balkáně. Elisabeth Pharmacon se kromě diagnostických analýz pro veřejnost zaměřuje také na výrobu diagnostických zdravotnických prostředků in vitro používaných v laboratořích. Zaměstnává 30 lidí, roční obrat se pohybuje okolo 40 milionů korun.