Sotva byste jej poznali. Před pěti lety odešel hokejista Pavel Jenyš z Brna do zámoří jako úplný mladík. Nyní se před vámi objeví obrovitý hráč budící respekt. A to od něj také Kometa očekává, tedy bojovnost a důraz. Třiadvacetiletý útočník se vrací do svého mateřského týmu a rodného města, kde chce navázat na své výkony z minulosti.

Co rozhodlo o vašem návratu do mateřského klubu po pěti letech?

Rozhodl brněnský faktor (úsměv). Nabídek jsem měl víc, ale rozhodl jsem se právě pro Brno. Jsem tady doma, začínal jsem tady s hokejem. Hodně mě lákalo se vrátit. Nebylo to jednoduché rozhodování, ale moc mě lákalo hrát zase za Kometu.

Za brněnský tým jste v minulosti odehrál třicet utkání v nejvyšší soutěži, bylo vám tehdy šestnáct resp. sedmnáct let. Chtěl byste na své výkony navázat?

Rozhodně. Rozdíl mezi hráčem v šestnácti a třiadvaceti letech je obrovský. Zkusil jsem si hokej za mořem, který je úplně jiný. Myslím si, že mám mnohem víc zkušeností, než jsem měl v šestnácti, a že se ode mě dá čekat víc než tehdy. Věřím, že se dobře připravím na sezónu a ta se nám povede. Hrozně se na to těším.

Jak byste popsal svá zámořská angažmá?

Za mořem jsem byl nejprve v kanadské juniorce, pak jsem podepsal smlouvu na tři roky. Ta skončila a já se rozhodoval, co dál. V Americe jsem momentálně nechtěl zůstat, hlavně cestování jsem už měl plné zuby. Chtěl jsem někam, kde začnu v podstatě od znova a ukážu se zase v lepším světle. Myslím, že v Brně mám k tomu obrovskou příležitost.

Kluby NHL mají své farmy v nižší soutěži, pod kterou je ještě další farma. Kluci jezdí v létě na kempy NHL a pak se to rozhoduje. Vyhazují to tam postupně dolů a záleží, kdo se na jaké úrovni uchytí. Jako kdybyste hrubý písek házel přes síto, postupně se prosévá a je jemnější a jemnější. Začínáte v kempu NHL, následuje kemp AHL a když člověk neuspěje ani tam, jde ještě níž. V podstatě na kempu NHL jste tři týdny, dalších čtrnáct dní na kempu AHL a za týden začíná sezóna. Moc času není. Když člověk přiletí z Česka, bydlí na hotelu. Když si začne říkat, že půjde někam na byt, odchází jinam. Není to úplně jednoduché.

Co vám tato americká zkušenost dala?

Hraje se tam úplně jiný hokej. Kluci jsou vyspělejší. Přišel jsem tam v sedmnácti a byl tam jako dvanáctileté dítě. Člověku se to těžce hodnotí. Je to úplně jiný život. Jste tam sám, bez rodiny, hodí vás do vody a musíte se naučit plavat. Neuměl jsem tehdy ani moc anglicky.

Jak jste to kousal?

Jsem typ člověka, který se kousne. Zvyknu si na spoustu věcí. Nebylo to jednoduché, ale pokud tam chce člověk být, musí tohle všechno překonat.

 

Jaké největší pozitivum jste si z Ameriky přivezl?

Zkušenost s hokejem, který jsem si tam zkusil. Byl jsem rád za každou šanci, za každou minutu na ledě. Vyzkoušel jsem si AHL i ECHL. Je to úplně jiný hokej, i mezi těmito dvěma soutěžemi je velký rozdíl. Myslím, že jsem se naučil takový ten americký hokej. Vyznačuji se spíše silovou hrou. Mám téměř sto kilo, takže moje plus je silový hokej, tlačení se do brány, střela. Oslabení jsem v Americe hrával málo, jsem spíš do přesilovky.

Je pro vás velká výzva nastupovat opět před brněnským publikem?

Určitě. Hrozně se na to těším, v hlavě mi to vrtalo delší dobu. Ještě předtím, než jsem vůbec začal s Kometou jednat. Přemýšlel jsem nad tím, že kdyby náhodou přišla nabídka z Brna, stoprocentně bych ji vzal. Pak přišlo více nabídek, ale jsem rád, že jsem se rozhodl právě pro Brno.

Sledoval jste Kometu, co se jí všechno za poslední roky podařilo?

Bylo složité sledovat každý zápas, ale přehled jsem měl. Když se například hraje česká extraliga v 19 hodin, tam je poledne a jste na tréninku. Nedá se sledovat každý zápas, ale přehlédnout tým, ve kterém jsem vyrůstal, to samozřejmě nejde. Kometu mám nastavenou na telefonu, takže výsledky jsem sledoval a vím, jakých úspěchů dosáhla.

Když jste v Brně končil, byl jste ještě košikář. Co se za těch pět let vaší nepřítomnosti změnilo?

Hala Rondo vypadá pořád stejně, jen se jmenuje jinak (DRFG arena – pozn.). Zatím jsem tu dva dny a na hale jsem byl asi deset minut (smích). Hodil jsem si věci do kabiny, proletěl ji a to je všechno. Zažil jsem starou i novou kabinu, stará i nová sedadla na tribuně, prostředí samozřejmě dobře znám. Hrál jsem tady od dětství, nikde jinde jsem nebyl. Hrál jsem v juniorce, ve chlapech, ve všech kategoriích. Pak mě draftovali a odešel jsem do zámoří.

Koho v kabině nejvíc znáte?

Určitě Filipa Pyrochtu a kluky, kteří tady vyrůstali. Ať už je to Luboš Horký, Petr Kratochvíl, mluvil jsem v úterý také s Honzou Hruškou. Nebyl zatím prostor se pozdravit se svým novým týmem, začínám trénovat a budu se vídat se všemi hráči. Těším se na to, protože pět let jsem trénoval individuálně. Budu rád trénovat s ostatními, bude to větší zábava.

Sice nám startuje léto, ale přesto, těšíte se už na led?

Těším se, i když mi sezóna skončila před třemi týdny. Sice jsem si odpočinul, ale sezóna byla dlouhá. Měl jsem nějaký čas na odpočinek. Teď se chci dobře připravit na novou sezónu. Začínám trénovat s Milošem Pecou a uvidíme, co vymyslí. Doufám, že mě nezničí hned první den (úsměv).

Co vás v nejbližší době čeká?

Potřebuju si zvyknout na český čas a pořádně se vyspat. Jsem zpátky doma, mám tady rodinu, přítelkyni, vše co potřebuji.