Průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilo na osobu a rok. Na venkově (29,1 kg/os/rok) a ve vilové zástavbě (32,7 kg/os/rok) je plýtvání menší, což souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně krmení zvířat. Vyplývá to z celoročních dat, které nasbírali ve spolupráci s firmami SAKO Brno a Green Solution vědci z Mendelovy univerzity v Brně.

„V SAKO Brno podporujeme výzkumné projekty univerzit, s brněnskými školami spolupracujeme dlouhodobě, poskytujeme jim informace i požadovaný materiál, který je stěžejní při zpracování studií,“ uvedl předseda představenstva společnosti SAKO Brno Filip Leder.

Data jsou unikátní, protože podobně rozsáhlé šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby. Hlavním cílem projektu je najít možnosti, jak ovlivnit spotřebitele, aby množství vyplýtvaných potravin v budoucnu snížili. Zjištěné statistiky mnohé zřejmě překvapí, protože sami Brňané dosud v dotaznících odhadovali, že ročně vyhodí jen 4 kilogramy potravin ročně.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně měřili od loňského jara po celý rok ve vybraných městských částech Brna skutečné množství potravin vyhozených do komunálního odpadu. V každém ročním období udělali rozbor komunálního odpadu z běžných „černých" popelnic celkem z 900 domácností v Brně. Rovnoměrně bylo zastoupeno 300 domácností ze sídlištní zástavby, 300 z tzv. vilové zástavby a 300 domácností tzv. venkovské zástavby.

„Nyní jsme konečně schopni popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezonní a jiné výkyvy. Máme k dispozici velmi zajímavé údaje o obsahu „černých popelnic" – víme, kolik procent tvoří odpad spalitelný a nespalitelný, kolik je v popelnicích papírů a plastů či textilu, ale hlavní pozornost je věnována údajům o biologickém odpadu, který byl velmi detailně rozebrán, tříděn a vážen – v centru pozornosti byly samozřejmě potraviny," uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.

Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. V létě a na podzim lidé plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Podle odborníků tvoří biologický odpad ročně 48,81 procent.

„Jak všichni víme, nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne, proto se také aktivně zapojujeme do projektů Předcházení vzniku odpadu, dále společně s Odborem životního prostředí magistrátu města Brna vytváříme ve městě podmínky k tomu, aby se biologicky rozložitelný odpad vracel zpět do půdy a občané ho nevyhazovali do koše,“ komentuje Leder a připomíná, že „za podpory fondů Evropské unie rozdalo SAKO Brno již více než 5 000 kompostérů, v několika městských částech probíhá mobilní sběr bioodpadu a na každém sběrném středisku je možnost odložení bioodpadu, který se dá využít k výrobě kompostu,“ popsal Leder.

V rámci EU nikde neexistují přesná data o množství vyplýtvaných potravin v domácnostech, čísla nejsou dostupná ani v celosvětovém měřítku. Publikované informace jsou často pouze odhady, které nejsou založené na skutečném měření plýtvání v domácnostech. Proto odborníci z PEF MENDELU, přistoupili už před několika lety k vlastnímu průzkumu.

Projekt, na který výzkumný tým čerpá peníze z Technologické agentury ČR, však nemá za cíl pouze zjistit, kolik potravin se reálně vyplýtvá v domácnostech. Po zjištění těchto dat budou výzkumníci provádět experiment ve vybraných lokalitách a budou se pomocí různých intervenčních módů snažit změnit chování domácností a přimět obyvatele, aby méně plýtvali.

Efekty tohoto experimentu budou měřeny a srovnány s již zjištěnými daty, aby mohlo být prokázáno, zda existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv tyto intervence na změnu chování lidí mohou mít. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale zřejmě ani jinde ve světě," dodala Kubíčková.