K loňskému zkrácení mimořádné valorizace penzí vláda sáhla především s ohledem na rozpočtovou odpovědnost, řekli Ústavnímu soudu (ÚS) ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kdyby se důchody zvedly podle standardního zákonného mechanismu, znamenalo by to pro státní rozpočet značné náklady na desítky let dopředu. „Stalo by se to mandatorním výdajem a neumím si představit jakoukoliv jinou vládu, která by to pak vzala zpátky,“ řekl Jurečka, jehož si soud předvolal jako svědka, stejně jako Stanjuru. Soud dnes ukončil dokazování a odročil vyhlášení verdiktu na neurčito.
Byly by to vysoké náklady pro další generace, řekl Stanjura
Pro ministerstvo financí nebyly podle Stanjury rozhodující loňské potenciální rozpočtové dopady, ale ty střednědobé a dlouhodobé. „Byly by to vysoké náklady pro příští generace,“ řekl ministr financí. Vláda podle Jurečky už předloni předpokládala, že kvůli inflaci nejspíš bude nutná mimořádná valorizace penzí, nebylo však zřejmé, kdy to nastane a jak výrazný růst cen bude potřeba zohlednit. Jasno bylo v únoru 2023, když statistici zveřejnili údaje o prudkém cenovém skoku v lednu. Vláda se podle Jurečky rozhodla jednorázově nahradit zákonný valorizační mechanismus jiným, úspornějším, a to právě s ohledem na rozpočtovou odpovědnost, dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a mezigenerační solidaritu.
Na řešení měli 40 až 50 dnů
„Věděli jsme, že máme 40 nebo 50 dní na to, přijmout nějaké legislativní řešení,“ řekl Stanjura. Poslanecká sněmovna novelu schvalovala ve stavu legislativní nouze, což je jeden z důvodů, proč skupina poslanců ANO navrhla ÚS, aby právní úpravu zrušil. Jejich šéfka Alena Schillerová trvá na tom, že kabinet postupoval retroaktivně a narušil legitimní očekávání důchodců. Navíc zneužil stav legislativní nouze, i když věděl s předstihem, že růst cen na přelomu let 2022 a 2023 si vyžádá mimořádnou valorizaci, a mohl tak v rozpočtu připravit peníze. „Několik měsíců předem věděli, že je takováto inflace a vznikne tak velký nárok. Mluvil o tom fiskální výhled ministerstva financí z roku 2022, upozorňovala na to Národní rozpočtová rada, v rozpočtu byla jedna velká nula,“ řekla Schillerová.
Místo 1770 dostali jen 760 korun
Růst cen v rozhodném období od července 2022 do ledna 2023 v domácnostech důchodců činil podle vyjádření vlády 11,5 procenta. Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod vzrostl o 1770 korun, po novele to bylo 760 korun. Vláda tak jen loni ušetřila 19,4 miliardy. Podle Jurečky kabinet usiloval o to, aby zachoval kupní sílu důchodců, aby penze zůstaly v rozumném poměru k průměrné mzdě a nerozevíraly se nůžky mezi nejvyššími a nejnižšími důchody.
Standardní mechanismus by přinesl náklady až 400 miliard
Kdyby vláda nechala proběhnout valorizaci podle standardního mechanismu, celkové rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly podle Jurečky dosáhnout až 400 miliard korun. Stejnou sumu zmínil Stanjura. Přesná čísla se odhadují obtížně, záleží na tom, jak dlouho budou nynější důchodci ještě pobírat penzi.
Snížení valorizace penzí je jedna velká loupež na seniorech, míní Kubisková
Snížení mimořádných valorizací penzí, které jen letos sebralo seniorům víc jak tisíc korun měsíčně a o kterém dnes jednal ústavní soud, označila místopředsedkyně hnutí Přísaha Karolína Kubisková za politickou prasárnu a jednu velkou loupež na seniorech. „Ačkoliv ministři Jurečka a Stanjura tvrdí, že byl postup vlády v pořádku a hájili rozpočtovou odpovědnost, opak je pravdou. Vláda na základě dostupných údajů od ČSÚ i Národní rozpočtové rady vlády prokazatelně už při sestavování rozpočtu na rok 2023 věděla, že nejspíš dojde k překročení hranice pětiprocentního růstu cen, a tedy naplnění podmínek pro nutnost mimořádné valorizace penzí,“ uvedla Kubisková.
