Politickou komunikaci, ve které nad fakty a odborností převažují emoce, negativita či neslušnost, zkoumá Alena Kluknavská z Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se také relativizací pravdy z úst politiků a jejími důsledky pro veřejnou debatu. Za výsledky, kterých s kolegy dosáhla v projektu Soutěž o pravdu: Veřejný diskurz o migraci ve střední Evropě v post-faktuální éře, získala ve čtvrtek Cenu předsedy Grantové agentury ČR. Ve výzkumu pokračuje v Národním institutu SYRI, věnuje se například komunikaci v době pandemie.

Má ráda výzvy

„Mám ráda výzvy spojené se sběrem a analýzou dat, hledáním odpovědí na otázky, které mají společenský dopad. Práce vědkyně mi umožňuje přispívat k rozvoji společnosti a demokracie prostřednictvím vědeckého poznání,“ uvedla Kluknavská, která působí na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

Post-faktická komunikace má blízko k populismu i dezinformacím

Podle Grantové agentury díky oceněnému projektu vznikl teoretický rámec a nástroj pro analýzu post-faktické komunikace politiků, zejména v kontextu polarizujících témat, například migrace. Výzkumníci díky kombinaci manuální a automatické textové analýzy zjistili, že post-faktická komunikace má blízko k populismu i dezinformacím. Projevuje se především nepřátelským antielitářským obviňováním oponentů z vytváření a šíření nepravdivých informací a lží nebo zaměřením na emocionalitu, negativitu a neslušnost namísto faktů a odbornosti, uvedla Grantová agentura.

Chybí důraz na pravdu a ověřitelná tvrzení

Podle Klukavské se post-faktická doba vyznačuje nedostatkem důrazu na pravdu a ověřitelná tvrzení, stejně jako převahou emocí nad důkazy a vytvářením „alternativních faktů“. „Jedním z hlavních příspěvků do akademické debaty bylo, že jsme definovali a empiricky ukázali, jak se relativizace pravdomluvnosti politických aktérů v post-faktuální komunikaci může projevit,“ uvedla výzkumnice. Nejde totiž jen o to, jak konkrétní výroky odrážejí či zkreslují realitu, tedy zda jsou pravdivé, ale také o to, jak zpochybňují pravdomluvnost ostatních politických a veřejných aktérů a důvěryhodnost veřejné debaty jako celku.

Faktory popisují jako okolnosti širšího politického a kulturního kontextu

„Zároveň jsme chtěli porozumět faktorům, které mohou tuto post-faktuální komunikaci ovlivňovat. Tyto faktory popisujeme jako okolnosti širšího politického a kulturního kontextu, které usnadňují nebo ztěžují produkci, šíření nebo recepci obsahu politických sdělení různými aktéry,“ doplnila Kluknavská. Kontext představují třeba převládající postoje veřejnosti, postoje politických stran, zprávy v médiích a různé vnější okolnosti, třeba politické krize.

Jak politici získávají přízeň voličů

„Tento kontext je důležitý pro pochopení přitažlivosti post-faktuální komunikace a pro zodpovězení otázky, za jakých podmínek je pravděpodobnější, že političtí aktéři využijí tento typ komunikace k získání podpory svých příznivců a voličů a příznivkyň a voliček,“ uvedla akademička.

V Národním institutu SYRI se zabývá polarizující komunikací v pandemii

V SYRI se nyní zabývá populistickou a polarizující komunikací během pandemie covidu-19. „Zaměřuji se především na rozdělující povahu populistického a antipopulistického diskurzu, na krizovou komunikaci politických lídrů v průběhu pandemie nebo používání populistických sdělení a neslušnosti v politických projevech a jejich vliv na emoce, nesnášenlivost a nerespektování pravidel slušné diskuse ze strany uživatelů sociálních sítí,“ popsala Alena Kluknavská.