Od roku 2030 má platit zákaz skládkování, pokud v brněnské spalovně městské firmy SAKO nevznikne plánovaný třetí kotel, není jasné, jak se s částí odpadu naloží. Novinářům to dnes řekli opoziční zastupitelé Jana Drápalová (Zelení) a Marek Lahoda (Piráti), kteří stavbu kotle podporují. Podle náměstka primátorky Roberta Kerndla (ODS), který je proti stavbě, je potřeba změnit pohled na nakládání s odpady a místo pálení je raději recyklovat. Zastavit projekt nového kotle navrhla rada města zastupitelům minulý týden. Po několika hodinách debat zastupitelé rozhodnutí odložili na mimořádné zasedání svolané na středu. Na skládkách v Jihomoravském kraji končí zhruba 200.000 tun odpadu potenciálně vhodného k energetickému využití, uvedli Drápalová a Lahoda.

Brněnská spalovna, přesněji zařízení pro energetické využívání odpadu, provozuje dva kotle s roční kapacitou 240.000 tun, třetí kotel by kapacitu zvýšil na 352.000 tun

Z odpadu SAKO vyrábí teplo a elektřinu, navíc inkasuje i za každou tunu přijatého odpadu. Sedm let připravovaný projekt absolvoval hodnocení vlivu na životní prostředí EIA, získal stavební povolení, dotaci 2,8 miliardy korun a úvěr od Evropské investiční banky. Nyní je ve fázi podepsání smlouvy se zhotovitelem.

„Rozhodně jsem pro realizaci třetího kotle, jeho výstavba je nejen v ekonomickém zájmu města Brna, ale hlavně je zárukou pro samotné obyvatele, že teplo bude, jejich peněženky to nebude stát nic navíc a rozhodně se nebude muset ani zdražovat. Troufnu si říct, že právě díky teplu a elektřině z odpadu, je Brno schopno navíc ušetřit nemalý peníz do městské pokladny. Debaty o tom, že se kvůli tomu zvedne automobilová zátěž, jsou liché, většina odpadů bude do třetího kotle putovat po železnici,“ doplnil bývalý primátorčin náměstek a stávající ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Výstavba třetího kotle je nejen v ekonomickém zájmu společnosti SAKO, ale i v zájmu občanů města Brna

„Energetické využití odpadů totiž oproti plynu a uhlí snižuje emise skleníkových plynů, čímž chráníme klima. Díky teplu a elektřině z odpadu navíc také ušetříme i finance, které momentálně v městském rozpočtu citelně chybí. V neposlední řadě snížíme intenzitu automobilové dopravy, jelikož se odpadní materiál bude dopravovat po železnici, ” uvádí předseda klubu Pirátů, Marek Lahoda, a dodává: „I my samozřejmě podporujeme přechod na cirkulární ekonomiku, v tuto chvíli k němu však bohužel chybí odbyt, který lze vytvořit pouze změnou zákonů.”

SAKO tak musí učinit do konce roku, dokdy firma Metrostav prodloužila svou nabídku postavit kotel za 4,6 miliardy korun.

Stavbu podporuje opozice Pirátů a Zelených s hnutím Žít Brno, včetně koaliční KDU-ČSL a STAN. „Skládkování energeticky využitelného odpadu bude po roce 2030 zakázané. V Jihomoravském, Olomouckém kraji ani v kraji Vysočina přitom není v plánu ani přípravě žádné jiné zařízení na energetické využití odpadu a do roku 2030 ani není reálné, aby někde na zelené louce vzniklo,“ uvedl předseda klubu Pirátů Lahoda. Velká část odpadu tak podle něj nebude mít využití a problém se prohloubí ještě po roce 2035, kdy končí životnost nynějších linek K2 a K3 v brněnské spalovně. „Pokud nebude v provozu linka K1, nebude možné mezi lety 2035 až 38 linky K2 a K3 rekonstruovat bez dopadu na Brno. Minimálně rok by při rekonstrukci nebyl v provozu ani jeden kotel,“ dodala Drápalová.

Kromě využití odpadu a výroby tepla pro Brno opozice připomíná i ekonomické aspekty

„Projekt je pro společnost SAKO ekonomicky výhodný a díky dotaci výrazně pomůže v budoucnu vytvořit rezervy na modernizaci stávajících kotlů. Naopak pokud SAKO nebude spalovat odpad, hrozí, že se v současné době zisková společnost dostane do ztráty. Újma, kterou je povinen akcionář společnosti nahradit, pokud ji způsobí svým koncernovým pokynem, se podle odborných posudků pohybuje od 480 milionů korun až po dvě miliardy,“ řekla Drápalová.

Kerndl namítl, že nyní je velmi těžké případnou škodu vyčíslit

„Nějaká újma by jistě vznikla, ale nelze říct, jak vysoká. Naopak víme, že ani v případě nepostavení kotle se Brňanům teplo nezdraží,“ řekl náměstek. Připomněl, že když se město pro stavbu kotle rozhodlo a následně o ní jednalo v radě, byl rok 2020. „Od té doby se změnil pohled evropské legislativy. Na odpady se musíme dívat jinou optikou, měli bychom předcházet jejich vzniku a co nejvíce recyklovat. Jestli budeme mít tři zařízení pro pálení, nepovede nás to k recyklaci,“ míní.

Primátorka zase zpochybňuje vysoutěženou cenu na výstavbu, stačilo by ji přesoutěžit…

Primátorka Markéta Vaňková (ODS) minulý týden uvedla, že její pochybnosti ve vztahu k projektu začaly tím, když ve výběrovém řízení na zhotovitele byla podána pouze jedna nabídka. „A to přesto, že původně se o zakázku ucházely čtyři subjekty. Navíc předpokládaná cena zakázky byla 2,3 miliardy, konečná nabídková cena je 4,6 miliardy,“ řekla.

Uvedla také, že zvýšení množství spalovaného odpadu bude mít za následek zvýšení zátěže oxidem uhličitým. „Navíc by se do ovzduší v Brně vypouštěly i další škodlivé látky, které vznikají pouze při spalování odpadu,“ dodala Vaňková. Podle opozice energetické využití odpadu klimatu naopak přispěje, protože se sníží emise z topení plynem a ze spalování uhlí. „Dopad záměru na životní prostředí je zanedbatelný, jak potvrdilo i hodnocení EIA,“ oponoval Lahoda.