Památku bojovníka za samosprávnou Moravu připomíná pamětní deska

Veřejnou sbírku na vyhotovení pamětní desky uspořádala Společnost pro Moravu a Slezsko. "Na desce je kromě nápisu připomínajícího Boleslava Bártu i jeho podobizna. Autorkou desky je Daniela Pernesová," uvedl předseda spolku Ondřej Mlejnek. Ve veřejné sbírce se podařilo vybrat celou částku 20.000 korun potřebnou ke zhotovení a umístění desky. Od Bártova úmrtí uplyne v pondělí 30 let.

Dětský psycholog Boleslav Bárta byl propagátorem a bojovníkem za samosprávnou Moravu, už v roce 1968 byl jedním z čelných představitelů Společnosti pro Moravu a Slezsko, která usilovala o vytvoření samosprávy těchto dvou území v tehdejším Československu. V 70. letech mu komunistický režim zakázal publikovat, nesměl se účastnit žádných odborných konferencí ani seminářů, po habilitaci nezískal titul docenta a musel opustit jak místo vysokoškolského učitele na Filozofické fakultě i místo ředitele Psychologické výchovné kliniky v Brně.

Po roce 1989 stanul v čele obnovené Společnosti pro Moravu s Slezsko a stal se také prvním předsedou Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). Pod jeho vedením dosáhlo hnutí největších úspěchů a stalo se parlamentní stranou. Ve federálním shromáždění ČSFR měla strana 16 poslanců v každé ze sněmoven a 22 poslanců v České národní radě. Jeho cílem byl vznik trojfederace, kde by kromě Čech a Slovenska měla vlastní správu i Morava a Slezsko.

Boleslav Bárta zemřel náhle 31. května 1991 v Budmericích na Slovensku při setkání nejvyšších představitelů zákonodárných a výkonných orgánů ČSFR, ČR a SR a zástupců politických stran a hnutí. Přímo na jednání dostal infarkt a přivolaní záchranáři mu už nemohli pomoci. Na poslední rozloučení s Boleslavem Bártou, které se konalo v Janáčkově divadle v Brně, přišlo několik tisíc lidí. V čele hnutí místo Bárty stanul Jan Kryčer, kvůli vnitřnímu rozkolu se ale strana nakonec rozpadla.