V tuzemsku jsme se zatím nenaučili dostatečně vnímat silné stránky svých periferií. V souvislosti s těmito oblastmi sice platí, že tam lidé mají hlouběji do kapsy a jejich sociální a ekonomická situace je tíživá, to ale zároveň neznamená, že by se jim žilo špatně. Periferie často dovedou vykompenzovat ekonomické problémy jinak. Obecné povědomí o nízké kvalitě života je zavádějící, upozornil v tiskové zprávě sociolog Národního institutu SYRI v Brně a Sociologického ústavu Akademie věd Josef Bernard.

Lidé z Jeseníku jsou s kvalitou života spokojení

„Bydlení v periferiích se nepropisuje negativně do životní spokojenosti, přestože tam žije nesporně více chudých lidí,“ uvedl Bernard. Příkladem je Jeseník. Nejmladší okresní město má oproti jiným regionům výrazně vyšší míru nezaměstnanosti, s kvalitou života jsou ale místní spokojeni.

Periferie mají podle sociologa svá pozitiva

Podle Bernarda periferie přes všechna známá negativa, jako je nízká porodnost, vzdělání, platy a obecně vyšší míra chudoby, nabízejí svým obyvatelům šanci prožít zdravý a spokojený život. „Je to život, ve kterém se lidé mohou cítit úspěšní. Musíme ale trochu změnit diskurz a naučit se vnímat silné stránky periferií. I tím vytváříme podmínky, ve kterých tito lidé žijí. V české veřejné debatě se periferní regiony často objevují stále jako jakýsi Mordor České republiky, ve kterém se sbíhají všechna zla české společnosti,“ upřesnil sociolog s tím, že jde o přehnaný obrázek.

Objektivní znevýhodnění není vždy doprovázené subjektivními pocity, míní Bernard

„Silně se debatuje o tom, že česká společnost je rozdělená, polarizovaná v mnoha směrech. Druhým dechem říkáme, že naše země je rozdělená i prostorově. Existuje jakési druhé Česko, místa s nízkou kvalitou života, aniž bychom řekli, co ta kvalita je. Je spousta věcí, které determinují životní spokojenost. Objektivní znevýhodnění není vždy doprovázené subjektivními pocity. Jinými slovy – lidé žijící v chudých regionech to zároveň nemusí prožívat negativně,“ vysvětlil Josef Bernard.

Nejméně spokojených lidí žije v prosperujících městech

Z průzkumů veřejných mínění přitom trochu paradoxně vyplývá, že lidé na periferiích jsou v průměru dokonce nepatrně šťastnější než ti, co žijí ve velkých městech. „Geografické rozdíly v životní spokojenosti jsou nepatrné, a ne vždy takové, jak bychom očekávali. Překvapivě nejméně spokojených lidí žije v prosperujících městech. Platí to jak mezi mladými, tak mezi seniory. Bydlení v periferiích se tedy nijak negativně nepropisuje do životní spokojenosti lidí, a to přesto, že v periferiích žije objektivně více chudých lidí,“ dodal Bernard. Také zdravotní charakteristiky jsou obdobné. Češi v 61 procentech své zdraví vnímají jako dobré, rozdíly mezi periferiemi a velkými městy jsou v tomto smyslu minimální.