„Závazek ze strany města, tedy, že všechny rodiny budou z Červeného Kopce i z ubytovny na Železniční po čtyřech měsících pryč a že jim bude nalezeno adekvátní ubytování, byl splněn. Z mého pohledu jde o zásadní precedent, jak by se mělo město chovat v podobných situacích. Děti, které přišly před čtyřmi měsíci na Železniční a Červený Kopec, domov nikdy neměly. Díky uzavření ubytovny na Šámalově ale přišly i o střechu nad hlavou. Nyní každé z nich může uléhat v místě, které mohou domovem nazývat. A to je velká věc a já bych chtěl poděkovat všem, kteří se o to zasloužili,“ doplnil uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund.

Po ukončení provozu ubytovny Šámalova se ocitlo 17 rodin a dva jednotlivci bez domova. Příčinou vystěhování celkem 44 dětí s jejich rodinami z ubytovny byl soukromoprávní spor dvou subjektů občanského práva.

Osm rodin v květnu našlo nouzové přístřeší v budově bývalé LDN na Červeném kopci, ostatní pak v nevyužívané budově v Železniční ulici. Na obou místech město přitom zajistilo potřebná preventivní opatření, jako je například intenzivní sociální práce s rodinami nebo denní přítomnost Asistentů prevence kriminality. V okolí byl po celou dobu zajištěn zvýšený počet kontrol Městské policie Brno.

Díky okamžitému zásahu města se mohla jedna rodina rovnou nastěhovat do prostupného bydlení na ulici Francouzské, další rodina se odstěhovala hned na začátku do městské ubytovny pro přechodný pobyt na ulici Koniklecovu. Jedna rodina z Červeného kopce se zapojila do projektu sociálního bydlení v rámci projektu Pilotní testování koncepce sociálního bydlení.

V průběhu letních měsíců město dál prověřovalo a zajišťovalo náhradní bydlení. Další čtyři rodiny a jeden jednotlivec našli bydlení na Francouzské ulici, dvě rodiny se úspěšně přestěhovaly do tréninkových bytů Armády spásy. Zbývajících osm rodin se zapojilo do sociálního bydlení s komplexní podporou. Jeden z ubytovaných se dočasně odstěhoval k dceři a nyní spolupracuje se sociálním kurátorem na hledání vlastního bydlení.

Rodiny z ubytovny Šámalova trávily léto v psychicky náročné situaci, proto se jim po celou dobu intenzivně věnovali sociální pracovníci. „Ty pocity nepředstavitelné nejistoty a prohlubující se frustrace nakonec překonalo štěstí z převzetí bytů. Už při prvním rozhlédnutí v novém bytě byl vidět obrovský vděk a nejednou i slzy v očích,“ komentovala situaci přímo v terénu sociální pracovnice Lenka Kalábová.

„Věděli jsme, že nás čeká velká výzva. Nešlo jen o stěhování samotné, ale spoustu dalších věcí, které tomu předcházely. Museli jsme oslovit dárce, abychom rodinám mohli přivést alespoň matrace, aby rodiny měly na čem spát,“ doplnil terénní pracovník Odboru sociální péče Nikol Budai. „Jeden dárce dokonce koupil v obchodním domě deset matrací, které jsme si jeli přímo do skladu vyzvednout a předali je následně rodinám. Co nejsrdečnější díky patří všem dárcům, kteří nás podpořili. Plánujeme s dětmi nakreslit obrázky, které bychom pak mohli poslat jako symbolické poděkování,“ dodal.