Při výzkumu Brány nebeské v Předklášteří byla nalezena neznámá kaple

Výzkum v areálu kláštera Porta Coeli probíhal od jara 2019 do začátku roku 2021 v rámci rekonstrukce kostela, která byla realizována Biskupstvím brněnským. V samém závěru výzkumu se podařilo odkrýt základy neznámé kaple.

  • Foto

    archaiabrno.org

„Jde o čerstvý nález. Byla pro nás velkým překvapením. V historické literatuře jsme k ní nenašli vůbec nic,“ prozradil Pavel Staněk ze společnosti Archaia, který výzkum vedl. Porta Coeli patří k nejslavnějším a k architektonicky nejvýznamnějším klášterním komplexům na Moravě. Kaple byla objevena v souvislosti s připravovanou úpravou okolí chrámu.

V prostoru dvorku severně od presbytáře chrámu Nanebevzetí Panny Marie se archeologům  podařilo zachytit půdorys dosud neznámé kaple. V písemných pramenech se jí doposud nepodařilo dohledat, a proto archeologové zatím neznají případné zasvěcení kaple.

Jednalo se o kapli, která byla přístupná z prostoru kněžiště. Zazdění vstupu bylo patrné při lokálním osekání omítky a patrný byl i původní práh, který v daném místě přerušil římsu na předstupujícím soklu. Kaple byla přizděna mezi pilíře kolmo k závěru kostela. Orientace osy kaple byla ve směru jihozápad severovýchod. Po začištění koruny zdiva se vyrýsoval obdélný půdorys s nesymetrickým polygonálním závěrem. Délka kaple činila 8,3 m a šířka 5,8 m. Vnitřní prostor měl rozměry 7,1 m x 3,6 m. Podlaha se nám nedochovala a mohla se nacházet přibližně v úrovni předstupujícího soklu. Pod jižní polovinou kaple se nacházely hlinité uloženiny, které obsahovaly keramiku ze 13 století. Oproti tomu severní polovina byla vyplněna suťovitými zásypy. Poukazovalo by to na nějakou prostoru, která byla alespoň z části zapuštěna pod úroveň terénu. Na existenci suterénní prostory dále poukazovala větrací šachta v severním závěru kaple. Otvor ve zdi byl 0,4 m široký a více jak 0,6 m vysoký. Prostora pod úrovní terénu by mohla značit, že se jednalo o karner, který byl ke kostelu přistavěn nejdříve v druhé polovině 13. století, nebo v průběhu 14. století. Zaniknout tato stavba mohla již v průběhu husitských válek či někdy v 15. století. Na takto relativně brzký zánik poukazoval pohřeb, který byl v prostoru kaple zachycen. Pohřbený jedinec ležel na zádech a na základě dokumentovaných hřebů lze uvažovat o původním uložení v rakvi. Zachycený hrob nemusel souviset se samotnou kaplí, ale spíše s pohřby, které byly zachyceny i z jižní strany kostela, kde byly dokumentovány pohřby z 15. a 16. století a souvisely s osídlením, které se od 15. století vyvíjelo v blízkosti kláštera a dostalo označení Předklášteří.

Fotogalerie: